Úvodní souřadnice se nacházejí na veřejně nepřístupné části Růžového ostrova.
Růžový ostrov je pozapomenutý název ostrova tvořeného Botičem a náhonem Hamerského rybníka v Záběhlicích v Praze. Název Růžový ostrov se používá především pro část ostrova od záběhlického splavu až k šíji u záběhlického kostela Narození Panny Marie. Na západní část ostrova, kde se nachází sportovní areál Hamr a uzavřený obytný celek u ulice Podle náhonu (kondominium Hamr) se název Růžový ostrov někdy už nevztahuje.
Na severovýchodní a východní straně ostrov lemuje několik usedlostí a průmyslových objektů, přístupných po můstcích přes Botič ze Záběhlické ulice a z ulice U záběhlického zámku. V zahradách za těmito domy se nachází památný dub letní, který je zmiňován jako jeden z nejmohutnějších a nejvitálnějších stromů v Praze. Směrem k západu je ostrov nezastavěný, část plochy je upravena jako golfové hřiště.
Na Růžovém ostrově provozoval Václav Růžička velkorestauraci "Na Růžovém ostrově". První nalezená zmínka o této restauraci je v Národních listech ze dne 14.11.1891. Pořádaly se zde nejen různé spolkové a schůzovní akce, ale hlavně se zde tancovalo. A že hospoda byla v oblibě svědčí to, že již 11.9. 1892 zde, v nově vystavěném sále, probíhalo třídenní posvícení s taneční zábavou. Majitel pan Růžička miloval růže, rozdával je svým hostům a i jeho dcera se jmenovala Růžena. V pořadu ČT "Z metropole" odvysílaného dne 2.8.2014, kde se mimo jiné říká, že Václav Růžička zemřel v roce 1923 ( podle novinové zprávy však zemřel 21.2.1924 a byl pochován na záběhlickém hřbitově). Restauraci dále provozovala jeho dcera Růžena Burgetová až do roku 1928. Vypráví se, že rozloučení s restaurací bylo velmi bujaré. A v duchu sapéra Vodičky skončilo shozením místního strážníka Kuličky do Botiče, který protéká stále hned před bývalou restaurací. V roce 1928 hospodu koupil podnikatelé Češpiva a Pelich, kteří sem z Vršovic přesunuli výrobu osobních a nákladních výtahů (Výtahy – Češpiva & spol.), tato výroba zde vydržela do konce 40. let. Následně byl objekt přebudován na kino Pionýr, které zde působilo od roku 1950 až do počátku 80. let, kdy bylo pro havarijní stav uzavřeno. V restitucích po roce 1989 byl areál vrácen potomkům majitelů někdejší výtahářské firmy. Areál bývalé restaurace slouží dále k podnikání.
Další část ostrova tvoří autoservis. V roce 1946 ho založil Václav Kafka a pracoval vždy k naprosté spokojenosti majitelů vozů. Nyní už dvě dekády v nastaveném trendu pokračuje fa. DW servis s.r.o. pana Daniela Wimmera. Snímek autoservisu je z roku 2007.
V Záběhlickém mlýnu pod výpustí Hamerského rybníka, od 18. století sloužícím jako hamr, začínal svou výrobu František Ringhoffer, který zde měl malou slévárnu, než výrobu přestěhoval na Smíchov a rozvinul ve světoznámou firmu. V roce 1912 sem podnikatel Ferdinand Blecha z Nuslí přestěhoval svou parní prádelnu a chemickou čistírnu, provozovanou pod značkou „Standard“; ulice přecházející Botič u kostela se od roku 1938 dodnes jmenuje K prádelně. Na části pozemků vzniklo v letech 2003–2004 kondominium Hamr.
