Zima za dveřmi, do jara daleko. Chlad a tma nás zahání do tepla domova, kde máme zázemí, pohodlí, klid a vše, co potřebujeme ke spokojenému životu. Jak to ale bývalo dříve?
"Zapadla dědinka do podzimních mlh a ty mlhy tak houstly, jako by v nich rostl sníh. Byla horská dědinka již připravena na tu zlou zimu a chalupy vypadaly jako přikrčeny, jako by se již předem shýbaly před břemenem sněhu, které mělo dolehnouti na ty nejvíce vetché střechy, na krovy, přes které přeletělo již mnoho, mnoho let.
A lidé se také choulili v těch chudých světnicích k sobě, bojíce se té zlé zimy a zároveň se těšíce na odpočinek po letní a podzimní práci. Těšili se na klidné, delší vyspání, na posezení u teplých kamen, na besedování a povídání. Těšili se staří i mladí, i děti se těšily, jak se budou v zimě klouzat a vozit na sáňkách, pohazovat se sněhovými koulemi, stavět sněhuláky, vytiskovat panáky do sněhu.
Ať pak již si panuje ta zlá zima po tolik dlouhých neděl, ať si zasypává sníh studený ty dědiny a pěšiny, budou se lidé tuliti více k sobě, nedají do chaloupek přístupu mrzutostem a hněvu, pozvou si veselí a písně, pohádky a povídání, a zima uteče, ani se nenadějí."
(úryvek z knihy Vlasty Pittnerové Tvrdý osud)
Pojďme se společně přenést do starých dávných časů, kdy neexistovala televize, počítače, mobilní telefony, internet. Za dlouhých zimních večerů lidé v chalupách neměli moc možností, co by mohli dělat, ale něco se přece našlo. O tom si popovídáme na našem setkání a poté navštívíme interaktivní výstavu, která nám ukáže, jak se lidé tehdy bavili.
Sejdeme se ve vestibulu Staré radnice na náměstí (vchod je přímo z náměstí pod věží radnice). Tady si podebatujeme, vyměníme trasanty a kolečka, zalogujeme a asi po půl hodině se přesuneme do výstavní síně Staré radnice.
Vstupné na výstavu je dobrovolné.
CWG budou za klasických 10 Kč.
Na všechny se móóóc těším!