Královice
jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy, tvořící území městské části Praha-Královice. Je zde evidováno 12 ulic a 121 adres. Žije zde zhruba 300 obyvatel. Do dnešní doby si Královice zachovaly původní vesnický ráz, díky svým urbanistickým hodnotám se v roce 1991 staly vesnickou památkovou zónou. Mnoho z těchto hodnot je však nyní ohroženo developerskými aktivitami společností Karla Komárka, které se staly vlastníky cca 110 ha okolních pozemků. V územní plánu jsou navržené změny využití části pozemků v Královicích. Pamětihodnosti: Kostel svaté Markéty - poprvé zmiňovaný ve 14. století. Podle pověsti se na jeho místě narodila dcera českého krále Václava II. Markéta Přemyslovna. Hradiště Šance - pocházející z konce 1. tisíciletí n. l. Tvrz Královice Další stavby: Královický mlýn, v severní části obce u rybníka, ruiny
Vesnická památková zóna Královice
Území bylo vyhlášeno vesnickou památkovou zónou v roce 1991. Nachází se zde kostel sv. Markéty či přemyslovské hradiště Šance. V centru Královic se také nachází Tvrz Královice a bývalí Královický mlýn.
Tvrz Královice
První zmínka o tvrzi pochází z roku 1388, v roce 1562 byla částečně upravena. K renesanční třípatrové věžovité tvrzi se středověkým jádrem patří hospodářské budovy z 19. století. Na fasádě tvrze se dochovaly zbytky renesančních sgrafit. V přízemí jsou křížové a neckové klenby. Vstup: nepřístupný
Královický mlýn a rybník Mlejňák
Královický mlýn býval vodním mlýnem na Rokytce, byl postaven před rokem 1580. Koncem 19. století prošel přestavbou. Do 21. století se dochovaly jen ruiny. V současné době na půdorysu původního mlýna vzniká developerský projekt. Mlýn stál na samotě na okraji obce pod rybníkem. Tvořily jej dvě budovy, ze kterých zbyly pouze obvodové zdi. Mlýnice s obytnou budovou stála blíže k hrázi rybníka, byla přízemní, jednotraktová. Obytné místnosti se nacházely v jižní části objektu a mlýnice v severní. Zdivo stavby je lomové, pouze úsek podél lednice je z žulových kvádrů. Obytná světnice měla tři pole spřaženého stropu se zrcadlovými klenbami. Pod mlýnskou částí je spodní podlaží s dochovanou původní hranicí o dvou bočních rámech z mohutných trámů. Sloupky stojí na kamenných patkách, jejich podval je osazen hlavicemi. K roku 1840 vedla k mlýnu voda náhonem z jihu z centra obce a za mlýnem se vracela zpět do potoka. Později vedla náhonem vytékajícím z rybníka na západním okraji hráze. V roce 1930 měl mlýn jedno kolo na vrchní vodu (spád 6 metrů, výkon 8,1 HP). Rybník Mlejňák je vodním dílem který leží mimo hlavní tok Rokytky. Vedle něho byl vybudován mlýn který dnes už neslouží k provozu.
Hřbitov Královice a kostel svaté Markéty
Kostel obklopený hřbitovem je situován na sever od obce na okraji návrší. Kostel je obklopen hřbitovem vymezeným barokní ohradní zdí s bránou a dvěma kaplemi v nárožích. Součástí je i prostá stavba márnice na kraji hřbitova za kostelem. Na hřbitově je několik cenných secesních a historizujících hrobek. Kostel sv. Markéty v Královicích je raně gotická jednolodní stavba s hranolovou věží na jižní straně. První zmínka o kostele pochází z r. 1364. Přestavba proběhla v 16. století a do dnešní barokní podoby provedl Tomáš Vojtěch Budil v letech 1739 až 1740. V interiéru je hlavní oltář s původním obrazem sv. Markéty, dílo Jakuba Husníka. Zajímavostí je, že v kostelní věži se nachází 2 zvony staré více než 600 let. Zvony byly odlity slavným zvonařem Matějem Hanušem. Za přispění občanů se podařilo tyto zvony opět rekonstruovat a nyní opět zvoní. V kostele jsou také mj. jednomanuálové 3-rejstříkové varhany od Jindřicha Schiffnera ze začátku 20. stol.
Hradiště Šance (Královice)
Opevněné raně středověké hradiště Šance, známé též jako hradiště svaté Markéty, se nachází na ostrožně nad říčkou Rokytkou v blízkosti městské části Praha-Královice. Hradiště, které pochází z konce prvního tisíciletí našeho letopočtu, patří mezi nejdéle známé archeologické lokality v Čechách. Předpokládá se, že v přemyslovském státě mělo významnou vojenskou, správní a hospodářskou pozici. Hradiště je chráněno jako kulturní památka. Do prostoru hradiště, jehož rozloha činila asi 7,5 hektaru, se vcházelo z jižní a východní strany. Ze tří stran jej chránily prudké svahy, z východu pak dva mohutné valy. Lépe zachovalý a výrazně delší je vnější val. Dosahuje délky asi 340 metrů a výšky až 7 metrů, před ním se ještě nachází místy až 11 metrů široký příkop. Na hradišti stojí kostel sv. Markéty, jehož původ zřejmě s hradištěm souvisí. Jeho předchůdcem mohl podle starých kronik být královský hrad neznámého jména. Historické osídlení a existenci slovanského pohřebiště doložil také nález z roku 1860: byly zde objeveny nádoby s popelem a bronzový křížek o velikosti 8 cm, na němž je vyobrazen Kristus se sluncem, měsícem a andělem. Zatímco bronzový křížek byl uložen v Národním muzeu, nádoby s popelem byly považovány za nezajímavé a rozbity.
Finální souřadnice se dozvíš po odehrání lab keší.