V době Cimrmanova hereckého kočování byla většina hospodských sálů a sokoloven již elektrifikována. Ale poměrně často se stávalo, že uprostřed představení došlo k přerušení dodávky proudu a celé divadlo se ponořilo do tmy. Zapalovat svíčky či petrolejové lampy bylo po požáru Národního divadla přísně zakázáno. Muselo se tedy čekat, až se závada odstraní.
Pro tyto nepříjemné chvíle čekání napsal Cimrman vtipnou scénickou vložku, která se celá odehrávala potmě. Když jsme ji v pozůstalosti herce Oty Plka našli, uvědomili jsme si, že tu Jára Cimrman dávno před vynálezem rozhlasu položil základy k rozhlasové hře. Posuďte sami.
Prosím, zhasněte světlo.
(Zhasne se)
Tak uvádí přednášející během semináře u hry Záskok jedno z menších, ale o to úžasnějších děl Járy Cimrmana. Shodou okolností je to úplně první dílo tohoto velikána, které jsem kdy zaznamenala. To bylo v roce 1994, kdy tuto etudu sehráli na vánoční akademii gymnázia v Brandýse nad Labem pro své spolužáky studenti 3.A
Dá se říct, že tento zážitek mě vůbec k dílu Mistra přivedl a já se o něj s vámi chci podělit v rámci eventu, který se uskuteční
1.12.2024 v době od 7:00 do 7:30
Proč v tento den a tuto hodinu?
Protože bude před vánoci třicet let poté, co jsem etudu prvně slyšela; protože ještě bude tma jako v pytli; protože budeme obklopeni dvěma sériemi keší, které Mistrovi věnovala Karto1974; a protože po rozednění začne nedaleko event CITOvání Járy da Cimrmana.
Budu se na vás všechny těšit
PS: místo eventu se dá využít rovnou jako parkoviště.