Bylo, nebylo.
Ve velkém uspěchaném městě plném cizích lidí, v klidnějším maloměstském prostředí, v malebné vísce, či na samotě u lesa, žil byl Kačer, Kačerka. Jména nejsou důležitá, pro pozdější použití bude důležitější jejich Nick, který je u každého jedinečný, originálně obyčejný, či někdy komplikovaně nevyslovitelný. Ale zpět k příběhu. Pro svoji zvědavost spojenou s odvahou, se jednoho dne rozhodli, že se vydají na dobrodružství za pokladem, o kterém se dozvěděli ze stránek populární komunity, jež má své kořeny za velkou louží.
Poklad je prý ukrytý v chaloupce na kuří nožce, která se nachází pod rozeklanou starou vrbou na kraji pohádkového mokřadu, nedaleko městečka dříve obehnaného plaňkami, rozkládajícího se okolo nálety porostlého vrchu Hrad. Věda o které městečko se jedná, z počtu slov v jeho názvu zjistili počáteční bod své výpravy. Vybaveni potřebnou technikou a s odhodláním najít právě tento poklad, konečně vyrazili. Cesta byla dlouhá a náročná, anebo mohla být krátká a snadná. Museli překonat husté lesy, přejet přes bublající vodní toky, překonat větrné kopečky, projet stinná údolí, anebo jen slézt z pohodlného gauče a po pár mílích stanout před chaloupkou. Odstavili svého oře na hrázi rybníka a z vypočtených souřadnic začátku cesty se vydali za chaloupkou. Na začátku cesty, která má být dlouhá třičtvrtě míle, hned za prvním domem na severním břehu rybníka odbočili vlevo mezi staré přízemní domky. Šli klidnou ulicí, kopírující obrysy rybníka, zdálo se, že zástavba už končí, když za listnatými stromy okolo potůčku z rybníka Mikuláš, spatřili další usedlosti. Vlevo od cesty se v ohradě páslo domácí zvířectvo, od slípek, koz, oveček, prasátek, až po majestátní býčky (v zimě odpočívájí ve svých příbytcích). Za ohradou minuli pěšinu k brodu a ostnatým drátem střežené technické oplocení plynového potrubí, vzdálené od začátku cesty půl míle. Teď už jim zbývalo jen čtvrt míle k chaloupce. Popošli ještě pár kroků po asfaltu a dříve než skončí, odbočili vlevo mezi vrbu a tři ovocné stromy, na rolníky obdělávané pole. Po poli si rádi zkracují cestu terénními vozy místní fořti a družstevníci, koleje byly viditelné (pokud tedy není pole čerstvě zoráno). Vydali se po kolejích polem za obzor. Nalevo míjeli malý lesík, pod mezí dál napočítali několik dubů a za nimi přehlédli keři zarostlý mokřad. Porost keřů brzy končil, mokřad opanovaly vlnící se traviny. Pomalu se blížili ke dvojici starých majestátních vrb na kraji pole,kde se má ukrývat chaloupka na kuří nožce. O kousek dál v ohybu viděli ještě jednu vrbu, tu si už dříve vyhlédli nimrodi a zbudovali si zde číhadlo. Pozorně se tam zadívali a věda, že nejsou nikým sledováni, sešli k dvojici vrb. První vrbě se stářím jedna větev unaveně oddělila od kmenu a opřela se do mokřadu. Obešli druhou vrbu a u paty už měli oči jen pro hledanou chaloupku. Pro její otevření, ale museli ještě zjistit klíč k otevření zámku, složený ze tří čísel:
Prvním číslem je počet přání, která splní v pohádce rybáři zlatá rybka, anebo počet úkolů, které musí pohádkový hrdina splnit, aby získal ruku krásné princezny. Pro dříve narozené - počet původních mušketýrů, než se objeví ten drzí Gaskoněc.
Druhým číslem je počet trpaslíků, kteří se starali o nebohou Sněhurku, poté co ji Macecha vyhnala z hradu, anebo počet bratrů proměněných v krkavce, jež jejich sestra musí vysvobodit. Pro starší – počet statečných westernových pistolníků zachraňujících vesničany.
Třetím číslem je počet popletů z pařezové chaloupky v mechu a kapradí, anebo počet bílých ušáků z klobouku kouzelníka Pokustóna. Anebo nemusíš být bedna, abys věděl, že … jsou víc než jedna.
Zadali ve správném pořadí číselný kód a chaloupka jim vydala svůj poklad. Nezapomněli svůj Nick zapsat do návštěvní knížečky. Prohlédli si obsah, otiskli si památníček, vyměnili dřívka, anebo jen spokojeně vše uvedli do původního stavu a vydali se cestou k domovu.
Inspirací mi byl pohádkový příběh vytvořený v aplikaci Copilot, zadáním mých požadavků s ohledem na chaloupku na kuří nožce vznikla tato pohádka. Pokud o ni máte zájem, zde je:
V jednom kouzelném lese, kde se stromy dotýkaly nebe a květiny zpívaly melodie, žil mladý chlapec jménem Jakub. Jakub byl odvážný a zvědavý, a jednoho dne se rozhodl, že se vydá na dobrodružství za pokladem, o kterém slyšel ve starých legendách. Legenda pravila, že poklad je ukrytý v chaloupce na kuří noze, která se nachází uprostřed temného mokřadu. Jakub se tedy vydal na cestu, vybavený jen mapou, kterou mu dal starý mudrc, a odhodláním najít poklad. Cesta byla dlouhá a náročná. Jakub musel překonat husté lesy, přejít přes řeky a vyhnout se nebezpečným tvorům, kteří obývali mokřady. Když konečně dorazil k mokřadu, uviděl v dálce chaloupku na kuří noze. Chaloupka se houpala a otáčela, jako by měla vlastní život. Jakub se přiblížil k chaloupce a zaklepal na dveře. Dveře se pomalu otevřely a uvnitř stála stará čarodějnice. „Co hledáš, mladý chlapče?“ zeptala se čarodějnice. „Jsem tu, abych našel poklad,“ odpověděl Jakub odvážně. Čarodějnice se usmála a řekla: „Poklad je ukrytý uvnitř této chaloupky, ale abys ho našel, musíš splnit tři úkoly.“ První úkol byl najít kouzelný klíč, který byl ukrytý v bažině. Jakub se ponořil do bažiny a po dlouhém hledání našel klíč, který zářil jako hvězda. Druhý úkol byl přinést čarodějnici květinu, která rostla na nejvyšším vrcholu hory. Jakub se vyšplhal na horu a přinesl květinu, která voněla jako ráj. Třetí úkol byl nejtěžší. Jakub musel odpovědět na tři hádanky, které mu čarodějnice položila. S pomocí své bystrosti a odvahy odpověděl správně na všechny hádanky. Čarodějnice byla ohromena Jakubovou odvahou a moudrostí. „Zasloužíš si poklad,“ řekla a otevřela truhlu plnou zlata, drahokamů a kouzelných předmětů. Jakub se vrátil domů jako hrdina, s pokladem, který mu změnil život. A tak skončilo jeho dobrodružství s dobrým koncem, kde odvaha a moudrost vedly k nalezení pokladu v chaloupce na kuří noze.
Táborský adventní kalendář 2024 "https://coord.info/BMDXMWC"