Dnešní event je součástí eventového streaku
"300 eventů s Casanovou" s pořadovým číslem
"91" a je věnovaný románu Stříbrný vítr od Fráni Šrámka
Fráňa Šrámek, rodným jménem František Šrámek, byl český básník, prozaik a dramatik. Narodil se 19. ledna 1877 v malém městečku Sobotka na kraji Českého ráje jako druhorozený z pěti bratrů. Šrámkův otec pracoval jako berní (daňový) úředník a musel se kvůli práci často stěhovat. Krátce po zahájení školní docházky se odstěhovali do Zbiroha. Zde Šrámek navštěvoval v letech 1883–1885 obecnou školu na náměstí, po otcově přeložení se rodina odstěhovala do Písku. Toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Do Zbiroha se rodina zase vrátila v lednu 1892. V době druhého pobytu byl Fráňa studentem píseckého gymnázia a dojížděl k rodičům na svátky a prázdniny. Ve škole se necítil dobře, profesoři byli autoritativní, pedantští a přezíraví. Do Zbiroha přijížděl rád. V roce 1894 se odstěhoval za rodinou do Roudnice nad Labem, kde složil maturitu. Roudnické gymnázium včetně profesorů mu bylo mnohem bližší. Roku 1899 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Právnická studia se však rozhodl opustit, stát se básníkem a naplno se věnovat literatuře a psát. Ve Šrámkově životě se v roce 1905 objevuje Miloslava Hrdličková (Milka) a stává se jeho družkou na celý život. Nikdy se nevzali.
V roce 1905 byl dvakrát vězněn. Nejprve to bylo za účast na demonstracích, kdy dostal 6 dnů v policejním vězení. Podruhé jej čekalo několikatýdenní vojenské vězení nejen pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní, ale také pro článek, kterým 18. srpna 1905 komentoval povolání na čtyřtýdenní vojenské cvičení. Vojenského cvičení se účastnil.
Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu, kde byl raněn a v září se vrátil na zotavenou. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát na frontu do Itálie a Rumunska. Během války bylo jeho úkolem například zajišťovat dopravu materiálu do hor, pracoval v lazaretu, kde se staral o zraněné ruské vojáky a od srpna 1917 sloužil ve vojenské kanceláři ve Vídni. Téma války se objevuje v několika básních napsaných na frontě a především v dramatech a povídkách. Ani válka v něm nezahubila duši poetického básníka. Snad právě naopak se stal díky tomu vnímavější k přírodě, kráse ženy a poetice malých radostí. Po první světové válce krátce spolupracoval s Neumannovým časopisem Červen, ale brzy se stáhl do ústraní a začal intenzivně psát. Ani tehdy nezůstal chladný vůči politickým událostem. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem.
Zemřel 1. července 1952 na plicní chorobu následkem dlouhodobého kouření. Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově.
Na jeho počest se každoročně koná festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka a celostátní přehlídka experimentujícího divadla Šrámkův Písek. V Sobotce je provozováno Muzeum Fráni Šrámka, které kromě jiného spravuje jeho osobní archiv. V Písku je po něm pojmenováno divadlo. Na jeho rodném domě je umístěna busta a pamětní deska, v Sobotce má ještě samostatně stojící pomník v parčíku, kde se sbíhají ulice Na Benešově a Spyšovská. Na pražském Smíchově je po něm pojmenována ulice a v ní na domě č. 2302 je umístěna pamětní deska s plastikou. V Písku je po něm také pojmenována ulice a v ní na domě č. 131 je umístěna pamětní deska. Jeho verš z básně Raport je použit na pomníku padlým koním na slavkovském bojišti.
Fráňa Šrámek je dnes znám nejvíce jako básník. Nejznámější je jeho sbírka Splav. Jeho tvorba je však mnohem rozsáhlejší. Je autorem románů, povídek i dramat. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. Angažoval se v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů.
V jeho tvorbě se odrazilo i okouzlení Zbirohem a krajinou v jeho okolí. Pobyt ve Zbiroze zaznamenal nejen v knize Stříbrný vítr, ale i v posledním románu Past a v dramatu Léto. Mladý Šrámek ke Zbirohu tak přilnul, že se dokonce podepisoval pod některé verše jako Fráňa Šrámek Zbirožský. Svou lásku ke Zbirožsku potvrdil v dopise tragicky zahynulému básníku Karlu Vokáčovi, v němž děkuje za vzpomínku:
„Snad ani nevíte, že jsem kousek života prožil také ve vašich končinách. Ve Zbiroze. Hodně stránek Stříbrného větru je zbirožských.“
V podzimu svého života vzpomíná básník na šťastné doby mladosti ve zbirožském prostředí v obsáhlé básni inspirované zdejší krajinou „Vzpomínání na Josefa Václava Sládka a na Zbiroh“.
Jeho nejznámějším románem je Stříbrný vítr. Román je z roku 1910. Je rozdělen do 18 kapitol a neobsahuje prvky dobové ideologie a politiky. Tento lyrický román pojednává o problémech dospívání a prvních milostných zmatků. Hlavní postavou je velmi citlivý a vnímavý student Jan Ratkin. Stěžejním tématem románu je dospívání tohoto mladého muže se vším, co s sebou tento proces nese. Protože Jan dospívá v mladého muže, sehrává v této fázi jeho vývoje důležitou roli láska. Jan se postupně seznamuje se všemi jejími podobami. Teprve v závěru knihy pozná Jan skutečný cit, sílu okouzlení a opravdovost vztahu s Aničkou. Anička ale vzápětí tento svazek zpřetrhá svým sobectvím, pokrytectvím a vypočítavostí. Všechno, čím si Jan prošel, z něj udělá zralého a vyrovnaného muže. Slovy: „Na tvůj hrob, Jene Ratkine, včerejší a pošetilý!“ se loučí se svým dětinským mládím, naivními sny a bláhovými představami. Ponechává si touhu po krásném životě. Román byl roku 1954 zfilmován.
Místo konání:
► Šrámkova ulice ve Zbiroze, posezení u dětského hřiště
Kdy začínáme:
► v pátek 24.1. 2025 v 16:30
Kdy končíme:
► Ne dříve než v 17:00 ... nikam nespěcháme ;-)
Doprovodný (nepovinný) program:
► Četba ukázek nejen z románu Stříbrný vítr. Při výrazné nepřízni počasí se nepovinná část může zrušit nebo přesunout do některého stravovacího zařízení ve městě.
A co eventová CWG:
► Rozhodně budou!
Kontakt:
► Pokud se vyskytl problém a nestíháte včas, můžete mě kontaktovat na tel. 605838436
Hezké počasí:
► Objednali jsme.-)
Mějte se krásně a určitě přijďte! Budeme se na vás těšit.-)