Historie:
Kostomlátky historicky náležely ke kostomláteckému panství, které se nacházelo okolo hradu Mydlovar. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1495, kdy Jan ze Šelenbergu získal panství od Vladislava II. Obyvatelé obce pak dostali roku 1500 výsadní právo hospodařit svobodně na svých statcích. Po celém kraji se pak šířila českobratrská víra. Po potlačení protihabsburského povstání v roce 1547 však bylo celé panství zkonfiskováno a připojeno k panství Lyskému. V této době žilo v Kostomlátkách asi 18 rodin.
Kostomlátky však, jako většinu obcí, silně poznamenala třicetiletá válka. Po jejím skončení získává roku 1679 panství hrabě František Antonín Špork, který ho spravuje až do roku 1722, kdy je prodáno hraběti Černínovi z Chudenic. Roku 1787 žilo v Kostomlátkách 299 obyvatel. Kaple s věžičkou byla postavena v roce 1896. V roce 1920 byl v obci zřízen Spolek hasičů a o rok později i Sokol. Kostomlátky byly elektrifikovány v roce 1925.
V roce 1980 došlo k připojení obce ke Kostomlatům nad Labem. To se však většině obyvatel nelíbilo a v referendu rozhodli o osamostatnění obce. Kostomlátky jsou opět samostatné od 1. ledna 1993.
Exulanti:
V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Z obce Kostomlátky prokazatelně uprchli v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito lidé: [4]
Martin Lacina s manželkou a třemi dětmi a Jiřík Lacina s rodinou
Jakub Ráž a Václav Ráž
Jan Rychetský, Matěj Rychetský a Václav Rychetský s většími rodinami
Jan Strnad s manželkou a pěti dětmi[5]
Matěj Strnad s manželkou a šesti dětmi[6]
Rok 1932:
Ve vsi Kostomlátky (381 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] 2 hostince, kolář, kovář, košíkář, porodní asistentka, 2 obchody se smíšeným zbožím, soustružník, spořitelní a záložní spolek pro Kostomlátky, 2 trafiky, obchod se zvěřinou a drůbeží.
Zdroj Wikipedia.
Keš je umístěna se svolením majitele objektu