Tento den byl zvolen podle výročí narození Valentina Haüyho (1745–1822), francouzského odborníka na stará písma, který se rozhodl umožnit i nevidomým četbu textů. Použil k tomu klasického písma vytlačeného v reliéfní podobě tak, aby bylo možné jednotlivé znaky rozeznávat hmatem. Stal se zakladatelem historicky první školy pro nevidomé v Paříži. Absolventem této školy byl také Louis Braille, tvůrce celosvětově známého a využívaného bodového písma pro nevidomé.
Princip Braillova písma
Znaky Braillova písma jsou tvořeny konfiguracemi reliéfních bodů umístěných v šesti pozicích matrice se dvěma sloupci a třemi řádky, kterou nazýváme braillovskou buňkou. V každé ze šesti pozic může nebo nemusí být umístěn jeden reliéfní bod. Tímto způsobem lze vytvořit 64 znaků včetně mezery reprezentované prázdnou braillovskou buňkou. Tento počet je nedostatečný k zapsání všech velkých a malých písmen abecedy, číslic, interpunkčních a matematických znamének. Proto se používají také speciální znaky – prefixy – které mění význam jednoho nebo více za nimi následujících znaků.
Jednotlivé pozice braillovské buňky jsou číslovány v levém sloupci shora dolů čísly 1, 2 a 3 a v pravém sloupci shora dolů čísly 4, 5 a 6. Znak Braillova písma je pak popisován čísly pozic, na kterých se nacházejí reliéfní body. Například písmeno “a”, které je reprezentováno jediným bodem na pozici číslo 1, je popsáno číslem 1. Písmeno “x”, které je tvořeno čtyřmi body na pozicích 1, 3, 4 a 6 je popsáno číslem 1346. V případě řetězce více znaků navzájem oddělujeme reprezentace jednotlivých znaků čárkami.
S rozvojem moderních technologií a technického pokroku se svět stává pro nevidomé každým dnem přístupnější. Právě přístupné prostředí v nejširším slova smyslu je základním atributem jejich samostatného a nezávislého života. Je tak potřeba dbát nejen na odstraňování fyzických bariér, ale také těch informačních včetně odstraňování předsudků a stereotypů, které stále ve společnosti přetrvávají.