Pokud vás při čtení názvu keše napadla podobnost a souvislost s mnohem častějšími pojmy K60, K90, K120 nebo K185, bingo!!! Skutečně se jedná o lyžařský skokanský můstek s konstrukčním bodem 53 m. A skutečně v Hodkovicích nad Mohelkou. Možná je to pro někoho překvapivá informace, možná se mezi námi najdou pamětníci, ke kterým se počítám, kteří ten "náš", ve srovnání třeba s těmi na Ještědu nebo v Harrachově opravdu skromný, můstek na Horce pamatují. A protože čas neúprosně běží, svět se mění a spousta věcí se tak dostává do kategorie historie a hrozí jejich konec v úplném zapomnění, napadlo mě věnovat moji letošní krabičku právě dávno už sněhem a prachem zavátému tématu skoků na lyžích v Hodkovicích.
Všichni asi znáte sjezdovku s vlekem místního lyžařského klubu na Buříně, nebo novější areál na Javorníku, ale málokdo už dnes ví, že na nenápadném kopečku zvoucím Horka mezi nádražím a rychlostní silnicí bylo v minulosti centrum skokanské disciplíny. Úplné začátky bychom asi stejně jako v případě sjezdování našli v prvních letech po skončení 2. sv. války na svahu Kalvárie za školou, možná na Sokolance, Poršáku nebo Kominíku (a schválně, kdo tyto místní názvy ještě zná a dokáže zařadit?), ale s vývojem a s odvahou rostla chuť a potřeba prudšího svahu a většího převýšení, kterými disponoval právě severní svah Horky, kam se přesunula pozornost místních odvážlivců a kde se v průběhu času nacházelo několik můstků. A ke zbytkům toho posledního a největšího z nich vás chci zavést. Bohužel jeho sláva z první poloviny sedmdesátých let minulého století je už dávno pryč a na místě se dnes dají najít už jen betonové patky kovové konstrukce, zděná podpěra nájezdu, o něco níž ve svahu, mezi náletem smrčků, se do dnešních dnů zachovala rozpadající se odrazová hrana a na letecké mapě je dodnes znatelný průsek v lese v místě bubnu. Ale věřím, že se mezi vámi najde ještě někdo další, kdo jako já pamatuje jeho žlutou trubkovou konstrukci se schodištěm a prkeným nájezdem, který se každý rok o něco víc rozpadal, kam jsme jako děti a později o něco drzejší puberťáci i přes zákazy a nebezpečí lezli, z jeho horní plošiny si užívali přes koruny bříz a smrků výhledy do krajiny a ti odvážnější pak mohli zkusit celou konstrukci rozhoupat od stromu ke stromu a cestou dolů se potácet jako námořníci po schodech, poslouchat praskání svárů a pozorovat tekoucí pramínky vody do té doby uvězněné v trubkách.
Takže koho láká navštívit ať už z nostalgie nebo díky zájmu o věc dnes opuštěné místo v ne moc hezkém lese, které ale v minulosti vypadalo a žilo úplně jinak, nebo si jen chce skočit pro další jeden denní bodík, nechte auto stát nejlépe na plácku u servisu U Havrdů, a přes louku nebo po lesní cestě se z jihu vydejte na severní hranu svahu a tam hledejte. Pokud se mezi námi najde někdo, kdo vlastní nějaké historické fotografie nebo doplňující informace, budu za ně vděčný a předem děkuji...
Stručná historie:
1950 - začátky organizovaných skoků na lyžích v Hodkovicích, tehdy na sjezdových lyžích na můstcích postavených ze sněhu, kterých se v rámci školních závodů účastnilo asi 15 skokanů
1960 - první dřevěný můstek s kritickým bodem 15 m na Horce, jehož dojezd přes potok vybudovaný z větví každý rok spláchla jarní voda
1961 - 1966 - nový dřevěný můstek K21
1967 - 1969 - v akci "Z" postaven v amatérských podmínkách kovový můstek K53 podle projektu Josefa Zity a Vlastimila Loudy. Kostrukci z trubek vysokou cca 20 m svařili mistní lyžařští nadšenci s pomocí rybářského spolku, který zapůjčil auto. Odstřel terénu na bubnu se nepovedl a nakonec se celý kopal ručně.
1970 - slavnostní otevírací závody s předskokany s vlajkami na zádech, skákalo se okolo 55 m, rekord můstku s hodnotou 63 m stanovil Leoš Škoda
1976 - poslední organizované závody
1979 - občasným skákáním končí marná snaha oživit zájem o skoky
1998 - v březnu vypršela certifikace můstku a ten byl ještě téhož roku zlikvidován