Vítejte! 🙂
Tradička Zanikle osady (GC3FRM2) ownera Rybicky19 (jon77777), která si hoví v jihovýchodní části lesa Mutěňáku, byla jedním z mých úplně prvních úlovků, které jsem v roce 2017 začal logovat i na netu. Nedal bych ruku do ohně za úplnost mých vzpomínek na tu dobu, ale dost možná mi právě tato konkrétní cache prozradila, že něco jako zaniklé osady vůbec existuje. Respektive existovalo... Chápeme se 🙂
Tenkrát jsem byl ještě malé kačátko. Dnes už jsem minimálně (vý)střední kačer 😉 Dokonce jsem už i sám pár krabiček na svět přivedl...
A chtěl bych i zde, jestli nebudete proti, s pomocí mého kačerského kolegy, který to před lety celé odstartoval, zaminisériovat 🙂
2.
Rupersdorf – Rapisdorf – Ruprštorf – Probstdorf – Lauprsdorf – Roztrhanice – Roztrhansko
A tímto výčet možných názvů zdaleka nekončí... 😄😅
Je to pořád jedna a ta samá ves...
Ale hezky popořadě! 🙂
Na trati "Lapišdorf" stávala ves "Rapisdorf" (Raplsdorf, Lanpersdorf), jejíž dějiny splývají s dějinami Bojanovic. Že by to měla býti ves Lanštorf u Břeclavě, jak v "Ukazateli jmen" Fr. Černý napsal, jest vyloučeno. O trati "Kukvice" viz Josefov.
– HLAVINKA, Karel – NOHÁČ, Jan – KRATOCHVÍL, Augustin: Vlastivěda moravská II: Místopis Moravy. Dil I místopisu, Brněnský kraj. Hodonský okres. Brno 1926, s. 138.
Roztrhanice, zaniklá osada mezi D. Bojanovicemi, Poddvorovem a Prušánkami; pustina sluje Roztrhansko. Byla asi zpustošena za uherských válek v 15. stol. R. 1622 se z R. odváděl šestý mandel a šestý snop, což vynášelo 500 kop. R. 1673 se zjistilo při R. 682 měr polí I. a II. třídy v 98 kusech a 65 měr II. třídy pustých vinic. Polí užívali lidé z Bojanovic a Mikulčic a vrchnost. V polovici 18. stol. naměřilo se polí 894 měr; prušánští poddaní užívali 508 měr za 8. mandel a nový den roboty o žních, prušánští panští služebníci 20 měr, Mikulčičtí 249 měr za 7. mandel; pak se pole změřilo a platili z měřice 3 kr. platu a 2 dni roboty. Bojanovští měli až 130 měřic, ale r. 1719 jim vrchnost vzala všecko až na 20 měřic. Povinnosti měli jako Mikulčičtí. Do r. 1748 se z těchto polí neplatila kontribuce, od toho roku se platila, proto dávali jen 10. mandel.
Vinná hora roztrhanská měřila 311/4 achtelů a byla až do r. 1679 úplně pustá; pak ji vzdělali většinou hodonští a břeclavští poddaní na 6letou lhotu; později platili po 1 zl. 12 kr. z achtelu, od r. 1703 platili řádný plat zemní i desátek, jako ostatní majitelé vinic.
Jak vzpomenuto výše, r. 1757 vyměnila si vrchnost čejkovská roztrhanské louky za kukvické s vrchností hodonskou.
Ještě v kupní smlouvě o statku čejkovském z r. 1783 uvádí se zašlá osada Roztrhansko.
Lapištorf, Lamperstorf, Ruperstorf (Rupersdorf, Rapisdorf), zaniklá ves, stávala na polní trati "Lapištorf".
R. 1481 pohnal Jiří z Melic Jana Kunu z Kunštátu a na Hodoníně z 50 zl., že mu byl vyrubal les Ruperstorf v mírné zemi, kdy ani Jiřík ani pán jeho s Janem Kunou neměli co činiti.1) Téhož roku mu vkládá D. Bojanovice a pustou ves Lamperstorf. Heralt Kuna držel R u p e r s d o r f při Čejkovicích.2)
1) Knihy půhonné olomoucké, VI, 663.
2) Zemské desky olomoucké, VI, 55; VIII, 23.
– HLAVINKA, Karel – NOHÁČ, Jan – KRATOCHVÍL, Augustin: Vlastivěda moravská II: Místopis Moravy. Dil I místopisu, Brněnský kraj. Hodonský okres. Brno 1926, s. 178-179.
III. BRNĚNSKÝ KRAJ
[...]
Panství hodonské a statek Čejkovice.
[...]
Dolní Bojanovice s far. kostelem sv. Václava z 1734. V. l. 1390–92 držel díl Bojanovic a Lužic Smil z Kunštátu46) a jiný díl Bojanovic s pol. patr. a půl pustého Probštorfu int. 1399 Přibík Šíp z Šelenberka Jezdoňovi Medkovi ze Stichovic.47) Sezima Jevišoský z Kunštátu int. 1415 díl Bojanovic s tvrzištěm a patr., dvůr Dvořiště a půl Probštorfu (Rapistorf) Čeňkovi z Malonína.48) V 15. st. seděli tu páni z Kunštátu; k 1481–1594 viz u Hodonína. Fara byla tu v 16. st. evang., 1624 již katolická,49) pak zanikla, 1785 zřízena lokalie a 1845 fara. R. 1849 Bojanovice vyhořely.
[...]
R o z t r h a n i c e zanikly mezi D. Bojanovicemi, Potvorovem a Prušánkami, k 1529 viz u Čejkovic.
R u p r š t o r f, též Probštorf neb Lapištorf, zanikl u Čejkovic, kde jest trať Lapištorf. K 1415 viz u D. Bojanovic, 1481 u Hodonína, 1536 u Čejkovic.
46) Zemské desky brněnské VII. 634, 1072.
47) Zemské desky olomoucké VI. 917.
48) Zemské desky brněnské XI. 70.
49) Časopis Matice moravské 1903 309.
– HOSÁK, Ladislav: Historický místopis země moravskoslezské. Praha 1938, s. 260-261; 264-265.
III.
PŘEHLED ZANIKLÝCH OSAD NA MORAVĚ
[...]
30. Ruprštorf, Probstdorf (Hodonín)
? – 1398
Všechny zprávy, týkající se této vsi, od roku 1398 – 1540 ji uvádějí vždy jen jako pustou. Stávala u Dol. Bojanovic, kde je trať Lapisdorf.
Prameny: Zemské desky olomoucké VI, 754. VIII, 299. Zemské desky brněnské XI, 70. II, str. 88 č. 54, 250 č. 33, 285 č. 54.
Lit.: Hosák 265, 48. Slavík, Časopis Matice moravské 1895, str. 51. Hodonínský okres, str. 118. Č. rkp. str. 22.
– NEKUDA, Vladimír: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno 1961, s. 32.
S historií Dolních Bojanovic byla ve 14. a 15. století nejčastěji spojována zaniklá ves R u p e r s d o r f, kterou lze lokalizovat do míst v blízkosti dnešního lesa Lapoštorf. Jméno osady, které se v písemných pramenech vyskytuje v různých podobách jako Probsdorf, Rapisdorf, Rupršdorf, Lauprsdorf, naznačuje, že osada vznikla v období německé kolonizace jižní Moravy, snad již ve 13. století. Jako první známý majitel vsi je k roku 1367 doložen Ortolf z Rupersdorfu, zvaný Sirotek, příslušník rodiny Waisů (Sirotků), která se výrazně na kolonizaci jižní Moravy. V roce 1370 měl Ortolf Sirotek již přídomek z Lednice, proto je možné, že mezitím Rupersdorf prodal. Je pravděpodobné, že již tehdy ves přešla do majetku Kunštátů, snad Sezemy z Jevišovic, protože další zprávy dokládají její rozdělení mezi Sezemova synovce Petra (1398) a vnuka Sezemu (1415). Jako pustá se poprvé zmiňuje už k roku 1398, lze tedy předpokládat, že zanikla už v období válek mezi moravskými markrabaty Prokopem a Joštem.
Po jevišovických Kunštátech patřila pustá ves Rupersdorf spolu s částí Dolních Bojanovic vladyckým rodům z Maletína a později z Melic. Teprve v roce 1481 ji opět nabyl Jan Kuna z Kunštátu a Hodonína. Když jeho syn a dědic Heralt Kuna v roce 1511 odprodal své statky Jindřichovi z Lipé, pustý Rupersdorf si ponechal a připojil jej ke svému novému čejkovickému panství, které pak roku 1536 zdědili jeho vnuci Vilém a Albrecht z Víckova. Poslední majitel Jan Adam z Víckova se aktivně zúčastnil povstání českých stavů a po bitvě na Bílé hoře musel jako nekatolík uprchnout ze země. Jeho statky byly zkonfiskovány a čejkovické panství bylo v lednu 1624 císařským verdiktem darováno olomouckým jezuitům.
V odborné literatuře o zaniklých osadách se do stejných míst jako Rupersdorf lokalizuje zaniklá osada R o z t r h a n i c e. Poprvé se její název objevuje v roce 1529, jedná se však o chybný překlad zkomoleného názvu Rupersdorf do češtiny (podle německého rupfen – rváti, trhati). Tato počeštěná podoba názvu obce se ujala a používala i v pozdějším období. Ještě v kupní smlouvě na čejkovické panství mezi olomouckými jezuity a císařem Josefem II. se uvádí zaniklá ves Roztrhansko. Stejný název doposud nese polní trať, která byla původně příslušná k Rupersdorfu a byla rozdělena okolním obcím včetně Dolních Bojanovic. A tak původní název osady připomíná dnes pouze název lesa Lapoštorf.
– PAJER, Jiří a kol.: Dolní Bojanovice. Minulost a současnost obce. Dolní Bojanovice 2016, s. 38.
⚠️ KRABIČKU HEZKY MASKUJTE, MATERIÁLU JE KOLEM DOSTATEK. NE ŽE BY BYLA PŘÍMO NA RÁNĚ, ALE ZVÍDAVÉ, NEDEJBOŽE LELKUJÍCÍ OKO MUDLY JI NEMASKOVANOU MŮŽE ZAMĚŘIT CELKEM SNADNO ⚠️
Jo, mohl jsem ji schovat jinam, ale tahle skrýš je prostě úžasná... 😉
Přeji hezkou návštěvu, ať se daří a ať jste zdrávi! 🙂
A kdyby vás čirou náhodou zajímalo, jak mé krabičky vznikají, proč je strkám tam, kam je strkám nebo kde se dost možná objeví další... 😉👉 https://www.instagram.com/mapperdb/