Břevnovský hřbitov leží v blízkosti Břevnovského kláštera v Praze 6 mezi ulicemi U Větrníku a U Vojtěšky, ze které je přístupný dvěma vchody. Byl založen roku 1739, původně sloužil jako pohřebiště řeholníků z přilehlého kláštera. Během 19. století (1869 a 1881) byl dvakrát rozšířen a jeho severovýchodní ohradní zeď posunuta dále od kláštera (za zdí je klášterní zahrada). Je zde pohřbeno několik desítek významných osobností.
Architektura Břevnovského hřbitova
V horní části hřbitova vedle brány vedoucí do klášterní zahrady stojí kaple Panny Marie a svatého Lazara z roku 1762, postavená podle návrhu Anselma Luraga, uvnitř s malbami Posledního soudu a vzkříšení Lazara. Tato původně malá stavba byla v roce 1778 rozšířena.
Dále jsou součástí hřbitova márnice z poloviny 19. století, vstupní kancelářský domek a pohřebiště benediktinů s pískovcovou sochou sv. Prokopa z roku 1743, jejímž autorem je Karel Josef Hiernle. U západní zdi je bývalá hrobka Johanna Sametze v podobě novogotické kaple: založil ji JUDr. Johann Sametz (1828–1893), zemský advokát a akcionář Smíchovského pivovaru; po roce 1950 zrušena a vyprázdněna, nyní v havarijním stavu.
Osobnosti a náhrobky
Na břevnovském hřbitově jsou pohřbeni například (v abecedním pořadí):
Václav Bogner (1911–1988), překladatel Bible, hrob D 23 11
Klement Borový (1838–1897), teolog a svatovítský kanovník
Sigismund Bouška (1867–1942), benediktin Břevnovského kláštera, básník
Jaroslav Cuhra (1904–1974), architekt, křesťanský politik, odbojář a politický vězeň
Ivan Diviš (1924–1999), básník a spisovatel; autor náhrobku Jan Koblasa
Karel Fiala (1862–1939), architekt Pražského hradu
Alfred Fuchs (1892–1941), spisovatel a novinář
Petr Faster (1801–1868), hostinský, vlastenec a organizátor kulturního života
Aleš Havlíček (1956–2015), filozof
František Hudeček (1909–1990), grafik, ilustrátor a malíř, člen Skupiny 42
Huynové
Vojtěch Jarník (1897–1970), matematik, hrob F 238
Petr Kabeš (1941–2005), básník a spisovatel
Kapucíni z Lorety na Hradčanech (Ezechiel Kindermann, Zachariáš Tuček, Robert Viktorin)
Johannes Kinský (1964–2008)
Rudolf Maria rytíř Klar (1845–1898), jeho bratr Karel Klar (1839–1893), jejich matka Karolína Klarová, rozená Wratislavová z Mitrovic (1816–1895), snad je zde pohřben i její manžel Pavel Alois Klar (1801–1860), stavebník Klarova ústavu slepců; na náhrobku ale není jeho jméno; hrob C 19 20/21
Josef Krása (1933-1985), historik umění
Karel Kryl (1944–1994), písničkář, hrob C 18 51
Josef Kolář (1927–2018), člen a koncertní mistr orchestru pražských symfoniků (FOK)
Zdenko Lobkowitz (1858–1933), generál, pobočník císaře Karla I.
Jan Lopatka (1940–1993), literární kritik, redaktor a editor, signatář Charty 77
Ivan Medek (1925–2010), novinář, muzikolog a hudební publicista
Jan Merell (1904–1986) teolog a pedagog
Ivan Moravec (1930–2015), český klavírista
František Nušl (1867–1951), astronom; náhrobek Jan Sokol
Jan Anastáz Opasek (1913–1999), arciopat Břevnovského kláštera (v jihovýchodním cípu hřbitova, kde jsou pochováni i další břevnovští benediktini)
Jaroslav Putík (1923–2013), spisovatel
Jan Patočka (1907–1977), filosof, hrob C 16 10; návrh Jan Sokol
preláti pražské metropolitní kapituly
Otto Rothmayer (1892–1966), architekt
Schönbornové František (1899–1984); Karel Josef (1892–1915); Vojtěch Josef (1854–1924); Adelaida Schönbornová, rozená princezna Löwensteinová (1865–1941); Marie Benedikta Kinská, roz. Schönbornová (1896–1957)
Aloys Skoumal (1904–1988) a Hana Skoumalová (1903–1999), překladatelé, hrob C 18 49
Jan Sokol (1904–1987), architekt, hrob C 18 8
Jan Sokol (1936–2021), filozof a pedagog, hrob C 18 8
Školské sestry františkánky – hrobka v beuronském stylu
Karel Šiktanc (1928–2021), básník, autor pohádek pro děti, textař, scenárista, novinář a překladatel
Vítězslav Šmejc (1905–1982), spisovatel, hrob D-11, 31 uh
František Tichý (1896–1961), malíř a grafik, hrob F 171 uh
Josef Topol (1935–2015), básník a dramatik
Vít Urban (1943–2002), hispanista a překladatel
Jiří Valenta (1936–1991), malíř, grafik a fotograf
Miroslav Venhoda (1915–1987), hudební skladatel a teoretik, dirigent Pražských madrigalistů, interpret renesanční a barokní hudby
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99evnovsk%C3%BD_h%C5%99bitov
The Břevnov Cemetery is located near the Břevnov Monastery in Prague 6 between U Větrník and U Vojtěška streets, from which it is accessible through two entrances. It was founded in 1739, originally serving as a burial ground for religious from the adjacent monastery. During the 19th century (1869 and 1881) it was extended twice and its north-east enclosure wall moved further away from the cloister (behind the wall is the cloister garden). Several dozen important personalities are buried here.
Architecture of the Břevnov Cemetery
In the upper part of the cemetery, next to the gate leading to the monastery garden, stands the Chapel of Our Lady and Saint Lazarus from 1762, designed by Anselm Lurag, inside with paintings of the Last Judgment and the Resurrection of Lazarus. This originally small building was enlarged in 1778.
The cemetery also includes a mortuary from the mid-19th century, an entrance office building and a Benedictine burial ground with a sandstone statue of St. Prokop from 1743, the author of which is Karel Josef Hiernle. By the western wall is the former tomb of Johann Sametz in the form of a neo-Gothic chapel: it was founded by JUDr. Johann Sametz (1828–1893), regional lawyer and shareholder of the Smíchovský brewery; canceled and emptied after 1950, now in disrepair.
