ANNO LIBRI - Josef Němec
V roce 2025 jsme se inspirovali 300. výročím narození Giacomo Casanovy, který nebyl jen nenapravitelným dobrodruhem a svůdcem, ale v době svého působení na zámku v Duchcově také svědomitým knihovníkem.
V roce 2025 tedy společně vzdáme hold národnímu písemnictví, české knize, literátům, písmákům a archivářům, poselství dějin do písma zaznamenaného.
V roce 900. výročí Kosmovy kroniky, nejstarší a svým dosahem nejvýznamnější české kroniky. V roce 250. výročí založení první české půjčovny knih knihkupcem W. Ch. Gerlem v Praze. V roce 180. výročí narození Josefa Václava Sládka, zakladatele české poezie pro děti. V roce 135. výročí narození Karla Čapka, génia mateřského jazyka. Anebo také v roce 100. výročí založení českého centra PEN klubu, synonyma boje za svobodu slova.
V roce 2025 se významných výročí nabízí nespočet, stejně jako míst, která by stála za naši návštěvu. Společně podnikneme takových návštěv přesně tři sta ... "300 eventů s Casanovou" ... a eventový streak pak bude zakončený eventem Block Party
"ANNO LIBRI - Casanova 2025" (GCAQQQZ) v srpnu v Duchcově.
Dnešní event je součástí eventového streaku "300 eventů s Casanovou" s pořadovým číslem "109" a je věnovaný Josefu Němcovi
Mohlo by se zdát, že to byl muž ve stínu své ženy, slavné Boženy Němcové. Ale nebylo tomu tak v jejich době. Dalo by se říci, že Božena se stala slavnou díky svému dílu až po své smrti a Josef byl ve své době velmi vážený muž a vlastenec. Rozhodně bychom však o něm mohli dnešní optikou říci, že to byla velmi kontroverzní osoba.
Josef Němec se narodil 10.7.1805 v Novém Bydžově do rodiny kloboučníka Václava Němce a jeho ženy Anny. Jednalo se o etnicky velmi silný český region, který od mládí Josefa tvaroval. Nejdříve studoval gymnázium v Hradci Králové, odkud byl ale kvůli kázeňskému incidentu vyloučen. Přešel do Prahy na Staroměstské gymnázium, kde patřil mezi vyučující pedagogy též Josef Jungmann, který Josefa začal formovat a posiloval v něm vlastenectví. Po gymnáziu pokračoval ve studiích na Karlově univerzitě, které ovšem nedokončil. V roce 1926 byl totiž paušálně potrestán vyloučením z univerzity, spolu s dalšími asi dvěma stovkami českých studentů, kvůli nedovolenému shromáždění, během návštěvy císaře Františka I. v Praze. Navíc byl Josefovi za trest nařízen odvod do armády, a to na celých 14 (!) let. Utekl k rodině zpět do Bydžova, nicméně byl vypátrán, zadržen a odvelen ke službě do jičínských kasáren. Vojenskou přísahu složil v josefovské pevnosti a učinil tak v češtině (nikoliv v nařízené němčině) i s rizikem postihu. Následně se dobrovolně přihlásil ke službě v rakouských državách v Itálii. Počátkem 30. let byl povýšen na šikovatele a došlo k jeho převelení do Prahy ke granátníkům. Byl navržen na důstojnické povýšení, nicméně, jelikož mu byla snížena povinná služba ze 14 let na 8, rozhodl se armádu opustit. V roce 1832 se nechal zaměstnat jako komisař finanční stráže. Při tomto zaměstnání začal mít mnoho dalších problémů kvůli jeho vlasteneckému cítění. Byl často nucen měnit působiště a stále se stěhoval.
Roku 1836 je přeložen do Červeného Kostelce (město kousek od Náchoda), kde se seznamuje s Barborou Panklovou. U Panklových byla dost nepřehledná rodinná situace a dodnes je předmětem mnoha bádání. Nicméně je fakt, že Barbora Panklová (pozdější Božena Němcová), byla jedno ze 13 dětí a finanční situace v rodině byla naprosto zoufalá. Rodiče sedmnáctiletou Barboru nabídli Josefovi k sňatku, ač jí bylo o 15 let méně, než jemu. Svatba proběhla v září 1837 a matka Terezie Panklová se jí neúčastnila, neb se nakonec ukázalo, že byla sice její matka, ale současně i starší sestra. Tato fakta jsou sice nejasná a neurčitá, nicméně děly se to před 200 roky věci, že? Velký věkový rozdíl a fakt, že Josef stále více projevoval své češství a malou pracovní horlivost, a tudíž byl stále překládán na jiná působiště, činilo manželství od počátku dosti nešťastným. Nicméně v té době fungovalo manželství zpravidla jen jako prostředek k pokračování rodu a tak i Němcovým se po roce od svatby narodil syn Hynek. Stalo se tak na další štaci v Josefově. Následovalo stěhování do Litomyšle a druhý syn, Karel.
Božena, ač vychovávána v německém prostředí, začíná však díky manželovi získávat náklonnost k české kultuře. Díky českojazyčné literatuře a vlivem svého manžela je dnes považována za jednu z největších osobností českého národního obrození i domácí literatury. Tento listing, ani event, však není o Boženě a tak se vraťme k Josefovi. Následuje stěhování s rodinou do Lanškrouna a následně do Polné u Jihlavy, kde je Němec jmenován respicientem finanční expozitury. Rodina se díky Josefovi sbližuje s místní obrozeneckou komunitou, čtou české noviny (Květy a Českou včelu), navštěvují české ochotnické divadlo. Zde se manželům narodí další potomek - dcera Theodora (1841). Následujícího roku se stěhují do Prahy, kam byl Josef přeložen a současně povýšen. V říjnu se Němcovým narodí třetí syn - Jaroslav.
Božena v české metropoli začíná poprvé psát česky, což má i své stinné stránky...tedy hlavně pro Josefa. Díky psaní Božena chodí do společnosti a seznamuje s mnoha muži, přičemž k některým z nich citově vzplane. Její manželství s Josefem je neuspokojivé od samého začátku, jak jsem již psal výše a zde se začíná více a více projevovat velký věkový rozdíl, Josefova pracovní vytíženost a tvrdohlavost Boženy. Josef se však opět pro svoje názory stává nepohodlným a tak se rodina v roce 1847 stěhuje do Domažlic. Bydlí zde nezvykle dlouho - 4 roky. A jsou považováni za vůbec první buditele v tomto víceméně německém městě. V následujícím roce je Josef obviněn z protistátního spiknutí, dochází k rychlému stěhování z místa na místo, které v roce 1850 nevydrží a na vlastní žádost odchází do Uher. Němcová s ním nejde a stěhuje se se všemi čtyřmi dětmi zpět do Prahy. Od této doby žijí manželé prakticky odloučeni.
Josef se usazuje v Balašských Ďarmotech (na slovensko-maďarském pomezí) a zde se odhodlává ke své první psané tvorbě. Píše především fejetony o svých zkušenostech z cest, které posílá českým novinám. Nicméně časem se Božena rozhoduje svého muže navštívit v jeho působišti a děje se tak v létě 1853. Bohužel v té době onemocní v Praze jejich syn Hynek, který tam zůstává s bratrem Karlem, těžkou tuberkulózou. Rodiče se o jeho nemoci dovědí velmi opožděně, neboť policie korespondenci zadržuje, či úplně likviduje. Božena opouští Ďarmoty v polovině října a spěchá k synovi do Prahy. Stihne bohužel už jen jeho odchod ze světa a nijak mu pomoci nedokáže. Aby toho pro Němcovy nebylo dost, Josef je odvolán ze své funkce a plat snížen na polovinu. Nakonec dokonce pozastaven úplně. Je bez práce a Božena je nucena hledat pomoc u známých v Praze. Ne vždy se jí to ovšem daří. Je obdivuhodné, že v těchto těžkých chvílích, píše právě její nejslavnější dílo - Babičku.
Po delším období bez práce se Josef opět začíná stavět na vlastní nohy a dostává práci účetního oficiála v rakouském Villachu. To už je jeho manželství s Boženou definitivně v troskách. Nicméně ani tam se mu dlouho nedaří. Nadřízení odmítají jeho žádost o povýšení a navíc je obviněn ze zpronevěry. Je penzionován a vrací se do Prahy. Cítí se neuznaný a navíc řeší ostrý spor s manželkou. Vyjma častých Boženiných nevěr se předmětem sporu stává i budoucnost dětí. Mají na ni naprosto odlišné názory. Josef to psychicky nedává a podává žádost o rozvod. Děti s matkou však nakonec dosahují svého. Karel se proti vůli otce odchází učit zahradníkem na jižní Moravu a Jaroslav odjíždí do Mnichova na výtvarnou akademii. V předvečer jeho odjezdu dochází k první velké gradaci sporů mezi manželi a rozzuřený Josef fyzicky napadá Boženu. Spor řeší policie.
Následuje období, kdy se manželé střídavě usmiřují a znovu pouští do dalších šarvátek. Situaci zhorší návrat Jaroslava z Mnichova, když nemá žádné finanční prostředky. Josefova agrese vůči synovi i manželce se bohužel zvyšuje a konflikty vyostřují. Němcová je nucena několikrát před zuřícím manželem utéci z domu a nakonec už na jakýkoliv kompromis či usmíření rezignuje. V roce 1861 odchází do Litomyšle, kde pracuje v nakladatelství a též připravuje k vydání své spisy. V té době se u ní začíná projevovat vážná choroba, a tak je po čase nucena vrátit se do Prahy k manželovi. Není to jen zdravotní stav, ale i finanční nouze. Ten, vida, v jakém se nachází stavu, jí bere k sobě domů. Její stav je bohužel vážný. Rakovina a tuberkulóza by byly problémem i dnes - tehdy neměly řešení. 21.1.1862 Božena umírá a Josef, i přes všechny spory, s ní tráví její poslední chvíle.
Rovněž se aktivně snaží o vydávání jejího díla a přispívá tak k uchování jejího odkazu. Stále nezapomíná na své vlastenectví a nikdy z něj nesleví. V pozdějším věku se stěhuje do Tábora k synovi Karlovi, se kterým se usmiřuje. Ten zde vyučuje v hospodářské škole. Bydlí v domě U Pleiveisů na dnešním náměstí Františka Křižíka a sepisuje svoje paměti (vyjdou až v roce 1928). V domě svého syna umírá na srdeční zástavu 17.9.1879 ve věku 74 let a jeho tělo je pohřbeno na městském hřbitově v Táboře.
Co říci závěrem? Mohlo by se zdát, že Josef Němec byl despota a necitlivý člověk, nicméně mnoho situací nelze vytrhovat z kontextu doby a jeho života. Osud se s ním také nemazlil a musel neustále snášet ústrky od rakouského systému, neboť se cítil být Čechem a nijak to neskrýval, ba naopak. Svoji ženu těžko zvládal. Božena měla svou hlavu, celkem moderní myšlení a on si představoval rodinu na starostavovské úrovni. Ona se nemá co rozhodovat, vše je zcela v jeho dikci. Ona je mladá a chce žít, on je celkem starý (obzvláště na svoji dobu a hlavně oproti ní) a navíc řeší permanentně problémy s obživou rodiny. Nervozita na jeho i její straně narůstá. Pak se přidají děti, které Božena strhne na svoji stranu. Nechci Josefa omlouvat, ale neměl to úplně lehké. A Božena též ne. Nebyla to totiž vůbec lehká doba. Přesto z ní vzešlo tolik pěkného pro náš dnešek a Josef i Božena se na tom pěkném podíleli nemalou měrou.
Místo konání:
► Před rodným domem Josefa Němce na křižovatce ulic F.Palackého a B.Smetany
Kdy začínáme:
► 18:00
Kdy končíme:
► 18:30
A co eventová CWG:
► ano - za obvyklých 10 kč
Hezké počasí:
► Objednali jsme, ale co čekat od února ?
Mějte se krásně a určitě přijďte! Budeme se na vás těšit.-)
Chcete se stát spolupořadateli eventového streaku "300 eventů s Casanovou"?
► Veškeré informace a pokyny pro uspořádání tematicky vhodného eventu naleznete na stránce eventového streaku
[ZDE]
► Bookmark všech publikovaných streakových eventů naleznete
[ZDE]
► Děkujeme, že do toho jdete s námi!