Tajemství temného lesa.
V srdci starobylého lesa, kde se stíny táhly jako chapadla a slunce se odvážilo proniknout jen skrz husté listí, žili tvorové, které většina lidí považovala za pouhé báje. Byli to lesní lidé, obdařeni magickými schopnostmi s hlubokým spojením s přírodou.
Jejich královna, Elara, byla bytostí nesmírné krásy a moudrosti.
Její vlasy se leskly jako měsíční svit a oči měly barvu smaragdu. Elara vládla svému lidu s laskavostí a spravedlností. Les byl jejich domovem, jejich chrámem a jejich zdrojem života. Každý strom, každý kámen, každý potůček měl pro ně svůj význam.
Lesní lidé chránili své tajemství před zvědavýma očima vnějšího světa, ale nebyli nepřátelští. Naopak, byli ochotni pomoci každému, kdo se k nim obrátil s čistým srdcem.
Jednoho dne se do lesa zatoulal mladý muž jménem Kael. Byl ztracen a vyděšený. Lesní lidé ho našli a ukryli před nebezpečím. Kael byl okouzlen jejich světem a Elara si v něm brzy našla přítele. Společně se procházeli lesem, poslouchali šumění větru v korunách stromů a vyprávěli si příběhy o dávných časech.
Avšak klid lesa byl brzy narušen. Zloba se začala šířit z vnějšího světa. Chtiví lidé toužili po bohatství a moci, které se skrývalo v hlubinách lesa. Vyrazili na výpravu, aby ho dobyli a oloupili o jeho poklady.
Lesní lidé se statečně bránili, ale jejich síly byly přece jen omezené. Elara věděla, že musí něco udělat.
Obracela se k lesu o pomoc a les jí naslouchal. Stromy se propletly svými kořeny a vytvořily mohutný val, který měl nepřátele zastavit. Ale zlí lidé byli vyzbrojeni silnými zbraněmi a ničili vše, co jim stálo v cestě.
V zoufalství se Elara rozhodla použít svou nejvyšší moc. Vyvolala bouři, která se snesla na útočníky. Blesky šlehaly z nebe a vítr řval jako divá zvěř. Ale ani bouře nemohla zastavit jejich nenasytnou touhu.
V poslední chvíli se Kael rozhodl zasáhnout. S pomocí Elary se proměnil v obrovského jelena a rozmetal nepřátelské řady. Zlí lidé byli zahnáni zpět a les byl zachráněn. Od té doby žili lesní lidé v míru. Kael zůstal v lese a stal se Elariným nejvěrnějším společníkem. A i když se lidé z vnějšího světa občas pokoušeli proniknout do jejich tajemného světa, lesní lidé byli vždy připraveni ho ochránit.
Pojď na malou procházku. Měj čisté úmysly a odměnou ti bude bodík na konci cesty a krásná procházka a možná uzříš krásné tváře lesních lidí....Jdi za nosem rovně po waypointech a až dorazíš k obydlí Elary a Kaela, tak už je to k finálce, coby kamenem dohodil.
Chrám, který obývají, nelze přehlédnout, jen se kochej, nic nelámej, nikde nešťourej, není to třeba, ať tady vše dlouho vydrží.... Vezmi do ruky kámen a zahoď ho 44 metrů pod úhlem 334 stupňů, tam po pravé straně cesty, v hustníku ve výši očí najdeš poklad. Pokud se ti zjeví tvář, kterou jsem já neobjevila, budu moc ráda, když mě o tom budeš informovat.
Místo je to opravdu magické, byla jsem tu čtyřikrát a pokaždé jsem našla další a další tváře....
Nevhodné logy, a fotografie lesních strážců, budou bez milosti mazány. Nechceš přece kazit zážitek druhým, pokud se ti zjeví, je to jen pro tvé oči, na to pamatuj, lesní lidé a já to strážíme...
