Taky 26 * u (u observatoře)

Nejstarší dochovaná hvězdárna na území Brna sice leží na Kraví hoře, nikoli však na jejím vrcholu, nýbrž na střeše Fakulty stavební Vysokého učení technického. Malá observatoř vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie tzv. České techniky v roce 1911. Její skutečný rozvoj však nastal po roce 1922, kdy profesor Bohumil Kladivo (1888—1943) začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, na které byl od roku 1924 jmenován prozatímním správcem Astronomického ústavu.

Zajímavé je, že se tato pozorovatelna používá dodnes: Spravuje ji Ústav geodézie Vysokého učení technického a vybavena je nejmodernějšími přístroji pro určování zeměpisných souřadnic. Nachází se zde časová základna, meteorologická stanice a na původním astronomickém pilíři (probíhá celou budovou) je nyní zeměměřičský bod TUBO, který slouží pro síť Globálního pozičního systému (zkr. GPS) a výzkum místního gravitačního pole Země (v České republice se druhá taková stanice nachází na vrcholu Pecný v Ondřejově). Také díky němu víme, že se euroasijská kontinentální deska, na které leží i Kraví hora, posouvá rychlostí 27 mm/rok směrem na severovýchod.

Zdroj: web brněnské hvězdárny. Fotografie: Mgr. Jiří Dušek, Ph.D, Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně

Bohumil Kladivo byl geodetem, astronomem a vysokoškolským pedagogem – působil jako profesor brněnské české techniky a Masarykovy univerzity v Brně. Na filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval matematiku a fyziku, v roce 1912 tam získal doktorát filozofie. Později studoval ještě vyšší geodézii v Brně a sférickou astronomii ve Vídni. Jeho zásluhou byla Československá republika zapojena v roce 1936 na světovou geodetickou síť. V profesní kariéře se věnoval matematice, fyzice, astronomii a geodézii, publikoval řadu vědeckých prací.

Bohumil Kladivo vždy projevoval silné vlastenecké smýšlení a obdiv k první republice, jeho postoje v období tzv. druhé republiky po Mnichovu 1938 byly výrazem osobní statečnosti a přispěly k perzekuci za okupace. Poprvé byl zatčen 1.9.1939, v den vypuknutí 2. světové války, v akci Albrecht der Erste (rukojmí), vězněn v Brně na Špilberku do 10.10.1939. Znovu zatčen při prvním stanném právu 30.9.1941, vězněn v Brně Pod kaštany, propuštěn 11.11.1941. Neustále byl předmětem pozornosti gestapa, to podlamovalo jeho nepříliš pevné zdraví. K posledním uvěznění došlo za heydrichiády, kdy byl posléze jako nevyléčitelně nemocný propuštěn. Krátce po propuštění v únoru 1943 zemřel, 12.2.1943 byl zpopelněn v Krematoriu města Brna. Je pohřben v Brně na Ústředním hřbitově (skup. H 5, hrob č. 405c).

Zdroj: web Spolek pro vojenská pietní místa

* Součástí série eventů Taky nečtete listingy a taky nevíte, co tím ownerka myslela?