Johann Palisa se narodil 7. prosince 1848 v Opavě jako nejstarší syn obchodníka s obilím. Maturitní zkoušku složil úspěšně v roce 1866 na opavském gymnáziu a pak pokračoval ve studiu matematiky a astronomie na vídeňské univerzitě. Na tamní hvězdárně byl jmenován asistentem. Pod vedením Karla von Littrowa, Edmunda Weisse a ředitele hvězdárny T. Oppolzera se astronomie stala jeho celoživotním zájmem. Díky oběma získal ředitelské místo na hvězdárně v chorvatské Pule a jeho hlavní pracovní náplní se stala časová služba. Vybavení této hvězdárny nebylo bůhvíjak dobré. Palisa ho přesto maximálně využil a místo pozorování dalekého vesmíru se zaměřil na ten blízký, na malá tělíska v okolí Země – planetky. Když začínal svá pozorování, tak bylo známo jen 135 planetek. V březnu 1874 se mu podařil první objev – pozoroval planetku, kterou pojmenoval Austria. V roce 1880 se místa v Pule vzdal a vrátil se do Vídně, kde se nacházel __centimetrový refraktor, tehdy největší na světě. Na místní hvězdárně pokračoval ve vyhledávání nových planetek. Zde lokalizoval hlavní pás, ve kterém obíhá většina planetek, ve vzdálenosti 2,2 až 3,6 astronomických jednotek a našel několik drah sahajících až k Marsu. Společně s Maxem Wolfem v Heidelbergu vytvořil mimo jiné první hvězdný atlas pro hledání a identifikaci, ale také pro potřeby astrofyziky. Později vznikly fotografické Wolf-Palisovy hvězdné mapy na 210 listech. V roce 1888 další novou objevenou planetku s pořadovým číslem 281 pojmenoval Lucretia na počest Caroline Herschel.
V roce 1883 se zúčastnil expedice za zatměním Slunce v Tichém oceánu, při kterém hledal domnělou další vnitřní planetu. Uvědomoval si potřebu dobrých hvězdných map, a tak zpracoval jednotlivé mapové listy, každý s obsahem 15 čtverečních stupňů. Celkem vyšlo 11 sérií po 20 listech. Během své kariéry objevil celkem __ planetek, nejvíc ve své době. Jako poděkování Littrowovi, Weissovi a Oppolzerovi použil jména jejich manželek a dcer k pojmenování jím objevených planetek. Za své úspěchy byl v roce 1874 vyznamenán rytířským řádem Franze Josefa, v roce 1876 Lalandovou cenou od Academie des Sciences a od stejné instituce v roce 1905 Valtzovou cenou. Johann Palisa patřil k průkopníkům zavádění časových pásem, středoevropského času a letního času. Johann Palisa byl dvakrát ženatý, s první manželkou vychoval sedm dětí. Johann Palisa zemřel ve Vídni na infarkt 2. května 1925 a je pohřbený na ústředním vídeňském hřbitově.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Johann_Palisa
Pro zjištění finálních souřadnic budete potřebovat zjistit několik informací, ale nebojte se není to nic záludného, co by se nedalo dohledat J
1, Číslo orientační dnešního domu, kde se Johann Palisa narodil A
2, Katalogové číslo planetky Oppavia B
3, Kolik centimetrů měl v roce 1880 tehdy největší refraktor C
4, Počet planetek, které za svůj život objevil D
5, Počet písmen ve jménu ostrova, na kterém se v roce 1883 zúčastnil expedice E
6, Jaké bylo jeho oblíbené životní rčení:
- a, „Nespouštěj své oči z hvězd a své nohy ze země.“ F = 30
- b, „Pouze ve tmě můžete vidět hvězdy.“ F = 20
- c, „Člověk je tak starý, jak se cítí“ F = 10
- d, „Na světě nejsou nejkrásnější věci, ale okamžiky“ F = 0
Finálka se nachází na souřadnicích N 49 56.( B+D+A-6 ) E 17 54.( C-E-F )
Jedná se o tradiční umístění městské keše, i když toto místo není moc frekventované. Přeji příjemný lov 