Adventní kalendář 19

19. prosinec

19. prosinec je 353. den roku podle gregoriánského kalendáře (354. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 12 dní. Svátek slaví Ester.

Adventní věnec

Adventní věnec je v západních křesťanských církvích pomůcka k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu, doby příprav na Vánoce. Obvykle má podobu věnce z jehličnatých větví se čtyřmi svícemi. Každou adventní neděli se zapaluje další svíčka. Svíček může být ale i více, v závislosti na zvyklostech a trendech. Svíce mohou být různě vysoké, různých barev, symetricky nebo asymetricky rozmístěné. Zdobené věnce bez svíček, které se někdy také nazývají adventní věnce, jsou používány k ozdobení vchodových dveří. Klasické adventní věnce se zavěšovaly na stuhách, od počátku 21. století je nahrazují věnce, které se kladou přímo na svátečně upravený stůl. Advent má v křesťanské symbolice zvláštní význam, zahajuje nový liturgický rok.

Věnce ze zelených rostlin, stejně jako svíčky, se v Evropě symbolicky používaly už před příchodem křesťanství. Luteráni tento zvyk zavedli v šestnáctém století, ale nebyl to ještě současný adventní věnec. Tradice adventního věnce byla založena až v 19. století v Hamburku německým protestantským teologem Johannem Hinrichem Wichernem (1808–1881). Ten se mimo jiné zabýval městskou misií a založil školu pro chudé děti. Ty se ho v předvánoční době každodenně ptaly, kdy už budou Vánoce. V roce 1839 proto vyrobil předchůdce dnešních adventních věnců ze starého dřevěného kola, na něž nalepil 19 malých červených svíček pro všední dny a 4 bílé svíce pro neděle. Každý den se zapalovala další svíčka, v neděli velká bílá, v ostatní dny malá červená.

Zvyk se rozšířil nejdříve do německých protestantských sborů, měnící se počet svící se víceméně ustálil na dnes používaných čtyřech či pěti. Ve dvacátých letech dvacátého století se uchytil i v německých katolických kostelích. Dnes se již objevuje i v některých rodinách pravoslavného vyznání žijících na Západě.

Ke keši:

Keš visí na jednom ze stromků mezi cyklistickou stezkou a železniční tratí. K přístupu ke keši není v žádném případě potřeba vstupovat do kolejiště.

Zároveň Vás chci upozornit, že se jedná o sezónní kešku k oslavám zimy a Vánoc, tudíž s námi vydrží jen přes zimu a na konci března se s námi opět rozloučí