Božena Viková - Kunětická
30.7.1862 - 18.3.1934 (72let)
Narodila se v rodině Jana Novotného, obchodníka s obilím a hostinského v Zámecké ulici v domě čp. 22 a Barbory roz. Šoltové z Mnětic. Měla dvě mladší sestry Annu a Marii.
Vzdělání získala na školách v Pardubicích. Chtěla být herečkou, učila se u Otilie Sklenářové-Malé, roku 1881 absolvovala úspěšně zkoušku v divadle a odešla hrát do Prahy, kde se ubytovala u paní Brückové ve Ferdinandské ulici čp. 41. Roku 1884 její herecká dráha skončila, tajně se provdala za cukrovarnického úředníka Josefa Vika (ve svém povolání se nesměl oženit) a věnovala se rodinnému životu. Po sňatku se kvůli Vikovu zaměstnání museli hodně stěhovat. V prvních letech manželství jej doprovázela do Štětí, Mostu a Duchcova, v 90. letech žili v Pečkách, Uhříněvsi a skončili Českém Brodě, kde Vik roku 1919 zemřel. Měli spolu tři děti: dceru Vlastu Vikovou (1885) a dva mladší syny, kteří zemřeli ještě malí.
„Ucházet se o poslanecký mandát nebylo mým životním cílem, ale bylo otázkou mých ženských snah, a proto jsem nemohla odepřít ucházet se o mandát, když si toho ženské organizace naší strany za souhlasu celé české ženské veřejnosti přály.“
Božena Viková-Kunětická vstoupila do politiky roku 1909 za Národní stranu svobodomyslnou a v roce 1912 se stala vůbec první ženou zvolenou do Českého zemského sněmu (za volební obvod Mladá Boleslav–Nymburk). Český místodržitel hrabě Thun jí ale odmítl vystavit patřičná osvědčení a její mandát nebyl uznán. Sněm se v této době kvůli českoněmeckým sporům nescházel a následně byl Anenskými patenty v roce 1913 rozpuštěn.
V letech 1918-1920 zasedala v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národnídemokracii (z ní vzniklou).
„Víte, myslím, že naše postavení jest ještě neustále totožné s postavením žen v národech necivilisovaných a divokých. Jsme otrokyně předsudků a pravidel. Co je u muže nedopatřením, jest u nás zločinem.“
Po parlamentních volbách v roce 1920 získala senátorské křeslo v Národním shromáždění za národní demokraty. Mandát nabyla ale až dodatečně roku 1925 jako náhradnice poté, co rezignoval senátor Jan Herben. V senátu zasedala jen krátkou dobu do parlamentních voleb v roce 1925.
Do roku 1930 předsedala Zemské komisi žen Čsl. národní demokracie. Odmítala právní uznání Sovětského svazu. Vystupovala proti rozšiřování německého živlu v pohraničí, neznalosti českého jazyka u dětí, ale také proti Židům či Masarykovi a Benešovi. Byla oddanou obdivovatelkou předsedy své strany, nacionálně-konzervativního politika Karla Kramáře, kterého navštěvovala ve Vysokém nad Jizerou.
„Vidím-li muže péci lívanečky a ženu píšící filosofický aforismus, shledávám to oboje zcela přirozeným. – Až k zoufalství nepřirozeným zdá se mně však býti, chce-li si žena pochutnati na lívanečkách mužových a hledá-li on v aforismu jejím některý problém společenský nebo světový vážně rozřešený.“
V roce 1927 byla za své literární a dramatické dílo jmenována členkou České akademie věd. Společně s Eliškou Krásnohorskou, byly první jmenované ženy. Obě byly také členkami Amerického klubu dam, založený Josefou Náprstkovou. V období první republiky bylo vydáno 15 svazků jejích sebraných spisů. V románové tvorbě obhajovala ženskou emancipaci. Napsala i několik cestopisů, dramat pro Stavovské a Národní divadlo, politicky zaměřených spisů, používala pseudonym Ignota.
V roce 1934 byla vydána její biografie od J. Voborníka. Pozůstalost Vikové-Kunětické je uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví. Urna s popelem byla podle posledního přání uložena na Kunětické hoře v pietní místnosti poblíž busty, kterou ještě za jejího života vytvořila sochařka Karla Vobišová. Posléze byla urna v roce 2008 přemístěna do urnového háje Strašnického krematoria. Je tak v blízkosti své rodiny. V Pardubicích po ní pojmenovali jednu z ulic, a na rodném domě má pamětní desku. Datum narození na pamětních deskách v Pardubicích a Libočanech se zatím liší. Vše nasvědčuje tomu, že v Libočanech mají pamětní desku se správným datumem jejího narození.
Finálka:
Keš se nachází na celkem frekventovaném místě, alespoň ve dne. V noci nebo večer je situace klidnější, proto doporučuji odlov za tmy. Po návštěvě výchozích souřadnic kde se Božena Viková narodila, zjisti hodnotu číslic za písmenem R na rozvadeči vlevo od vchodových dveří tohoto domu. Pak jen dosaď ABC do vzorečku a můžeš jít lovit.
Všem přeji příjemný a pohodový lov.
N50°0(A-B).(B)(A)(C)
E015°4(B).(B)(A-B)(B)