Po staletí se historií světa prolínají mýty o tajemné želvě stromové. Pro naše předky představovala zřejmě cosi posvátného, nicméně kusé informace nedovolovaly řádně ji přiřadit k již známým čeledím. Zdálo se nejdřív, že přežívala endemicky v oblasti Nilu za vlády faraonů, později se našly důkazy, že ji znali i pravěcí předchůdci člověka, kreslící v jeskyni Altamira.
Dlouho se myslelo, že vyhynula, byla-li vůbec kdy reálná. Až profesor Jarolím, po kterém byl tento poddruh pojmenován, dokázal vědecké komunitě přinést jasné důkazy, že minimálně jeden takový jedinec žije na plzeňsku. Když budete mít štěstí, možná exemplář zahlédnete i vy.
To málo co se zatím profesoru Jarolímovi podařilo vybádat.
Vzhled
Zbarvení krunýře je prakticky stejné jako kůra stromu na kterém žije. Na svých krátkých, ale svalnatých nohách má tři silné drápy, kterými se dokáže bezpečně udržet ve větvích a na kmeni stromu.
Způsob života
Její teritorium je velmi malé. Je to nejčastěji jen skupina několika starých stromů, stačí jí i jediný. Celý život prožije ve větvích. Na zem slézá opravdu jen výjimečně, když na stromě spase určité procento listí, plodů a mladých výhonků a potřebuje přelézt na jiný strom. Tímto způsobem si zajišťuje stálý přísun čerstvé potravy. V zimě pojídá kůru stromu. Pokud v okolí není jiný velikán, přechodnou dobu konzumuje listy okolních keřů. Svým minimálním pohybem šetří energii a prakticky tím maskuje i svůj výskyt. Dokáže se nehýbat i několik dnů, kdy tráví spasenou potravu.
Reprodukce
O jejím způsobu rozmnožování nebylo zjištěno prakticky nic. Už jen z toho důvodu, že byl objeven jen jeden jedinec tohoto druhu.
Výskyt
Želva stromová se nevyskytuje nikde jinde ve světě. Její výskyt na severním plzeňsku byl zjištěn prakticky obrovskou náhodou. Profesor Jarolím je amatérský dřevorubec a při jedné z obchůzek lesa, si byl vyhlédnout kůrovcem napadený strom, aby jej následně pokácel a polena pak nacpal do kotle na dřevoplyn. Želva si však právě v tento okamžik vybrala svou slabou chvilku, neuváženým krokem si způsobila ztrátu stability a už pak nedokázala zabránit nekontrolovatelnému pádu na zem, kde o ní profesor zakopl. Tolik z poznámek několikaletého pozorování tohoto úžasného živočicha. Výzkumem tráví profesor Jarolím veškerý svůj volný čas a bohužel už mu nezbývá k vytváření nových keší.
Keš je věnována každému koho baví pobyt v přírodě.
POZOR! Keš lovíš na vlastní nebezpečí!! Při lovu používej lezeckou výbavu!!!
Na keš nikdy nechoď sám a dodržuj pravidla viz: https://horolezeckametodika.cz/
A teď už hurá vstříc dobrodružství!
Přejeme dobrý lov!
Jak na keš:
Trasa je dlouhá přibližně 1,5km. Během ní tě čeká celkem pět stage a finální strom se schránkou ve výšce kolem 10 - 12 metrů. K získání finálních souřadnic budeš na jednotlivých stage potřebovat dlouhý prut nebo tyč (biltema) o délce min. 8m (raději delší). Každá ze stage obsahuje bonusové číslo, které na poslední zastávce doplníš do přiloženého vzorečku a tím získáš souřadnice schránky. Doporučuji projít si celou trasu jen s biltemou a po úspěšném získání souřadnic vyměnit biltemu za lezeckou výbavu a následně se vydat na strom.
Navigační želvy mají zelenou barvu. Stage je označena želvou stříbrné barvy. Na každé stage se dozvíš souřadnice té následující.
Prosím chovej se ke schránce něžně, jako by to byl tvůj domácí mazlíček. Všichni přece chceme, aby tu byla co nejdéle a dělala nám radost. Tento extrémně vzácný endemit je poslední svého druhu a máme jedinečnou možnost se s ním blíže seznámit, vždyť jeho vývoj trval několik měsíců. Děkujeme. Pomoc na telefonu 605924305.
A teď už na cestu
Stojíš na výchozích souřadnicích před železničním přejezdem, přejdi přes něj, cesta pokračuje lehce do kopečka a stáčí se vlevo, hned na to vpravo a na konci ohrazeného pozemku, který máš po pravé straně, začíná les. Jdi ještě šedesát metrů a na stromě ve výšce 3m nad zemí uvidíš na kmeni břízy želvu. Její hlavička ukazuje směr, kterým se musíš vydat. Po pár metrech tě další želvy neomylně navedou k první stage.
