V roce 2025 jsme se inspirovali 300. výročím narození Giacomo Casanovy, který nebyl jen nenapravitelným dobrodruhem a svůdcem, ale v době svého působení na zámku v Duchcově také svědomitým knihovníkem.
V roce 2025 tedy společně vzdáme hold národnímu písemnictví, české knize, literátům, písmákům a archivářům, poselství dějin do písma zaznamenaného.
V roce 900. výročí Kosmovy kroniky, nejstarší a svým dosahem nejvýznamnější české kroniky. V roce 250. výročí založení první české půjčovny knih knihkupcem W. Ch. Gerlem v Praze. V roce 180. výročí narození Josefa Václava Sládka, zakladatele české poezie pro děti. V roce 135. výročí narození Karla Čapka, génia mateřského jazyka. Anebo také v roce 100. výročí založení českého centra PEN klubu, synonyma boje za svobodu slova.
V roce 2025 se významných výročí nabízí nespočet (třeba 25 leté výročí geocachingu), stejně jako míst, která by stála za naši návštěvu. Společně podnikneme takových návštěv přesně tři sta ... "300 eventů s Casanovou" ... a eventový streak pak bude zakončený eventem Block Party
"ANNO LIBRI - Casanova 2025" (GCAQQQZ) v srpnu v Duchcově.
Dnešní event je součástí eventového streaku
"300 eventů s Casanovou" s pořadovým číslem
"136" a je věnovaný Městské knihovně v Prachaticích
V 1. polovině 19. století sehrál důležitou roli v zachování českého jazyka prachatický kaplan František Josef Sláma ( 1792-1844), který působil v Prachaticích v letech 1818-1825. F. J. Sláma se v roce 1825 pokusil o zřízení první české čtenářské společnosti. Zápis se zachoval v pamětní knize literárního bratrstva v Prachaticích z let 1569-1949.
Vznik české veřejné knihovny významně souvisí s rozvojem spolkové činnosti na přelomu 18. a 19. století. Spolky se svojí činností zaměřovaly na vzdělávání a posilování národního uvědomování. Počátky vzniku českých spolků v Prachaticích spadají do roku 1882, kdy byl založen první český spolek Česká beseda. Účelem České besedy v Prachaticích bylo: „Vzdělávání účastníkův a poskytování jim ušlechtilé zábavy“
Tento spolek rozhodl o založení knihovny již na svém ustavujícím zasedání dne 21. května 1882. V roce svého vzniku vlastnila Česká beseda pouze některé tituly časopisů, které buď předplácela z členských příspěvků nebo získala darem od svých členů. Přípravné fáze a úvahy o zpřístupnění knihovny i ostatní veřejnosti zřejmě probíhaly již během roku 1895 a na počátku roku 1896, kdy se ze zápisu řádné schůze dne 7. června 1896 dozvídáme, že byl zvolen nový knihovník Václav Martínek jr., který se spolu s pány Kotkem a Dvořákem má podílet na úpravě „lidové knihovny“.
Prvním knihovníkem České lidové knihovny v Prachaticích byl inspektor Josef Topka. Na ustavující schůzi výboru v roce 1898 podává informaci o tom, že ve skutečnosti jsou knihovny dvě – besední a lidová, obě podporované Národní Jednotou Pošumavskou.K podpoře činnosti knihovny se v pozdějších letech připojila i TJ Sokol.
Rok 1902 byl velmi významný pro TJ Sokol i Českou besedu. Pro spolkový život byl zakoupen a v dalším roce otevřen Národní dům, který se stal i novým sídlem lidové knihovny v místnostech České besedy.
V roce 1919 na základě ustanovení vlády republiky Československé, která založila „Spolek československých knihovníků a jejich přátel“, byly zřízeny veřejné knihovny dvě – německá a menšinová česká. Spolkový život knihovníků v první československé republice byl košatý a cíleně se zaměřoval na zlepšení situace knihoven.
Osudy české knihovny velmi úzce souvisí s osudy obyvatel české národnosti. V zápisech z jednání spolku i jednotlivých zpráv v místním tisku lze velmi dobře vysledovat společensko – historické souvislosti. Druhá světová válka znamenala pro knihovnu stejně jako pro všechny ostatní aktivity českých obyvatel ukončení činnosti. Pro úplnost je nutné se zmínit o souběžné existenci německé veřejné knihovny. Prachatice byly městem s převážně německým obyvatelstvem. I proto bylo založení české veřejné knihovny významnou událostí pro české obyvatelstvo. Ve složce německé knihovny ve Státním okresním archívu v Prachaticích se dochovaly zápisy, které poskytují informace o rozdělení finančních prostředků mezi oběma knihovnami. Existenci německé veřejné knihovny ukončil konec 2. světové války. Na dobré i špatné zkušenosti spolkového života knihovníků v první republice se pokusila po válce navázat další generace knihovníků. Česká obecní knihovna začala znovu půjčovat až 29. října 1946, kdy se díky finančním darům obyvatelstva podařilo obnovit knihovní fond, z něhož ještě do konce roku 1946 první poválečný knihovník Viktor Stuchel půjčoval dvaasedmdesáti čtenářům.
V říjnu 1946 tedy začala svoji novodobou historii psát i česká veřejná knihovna. V té době městská, ale již od padesátých let okresní s povinností poskytovat výměnné soubory knih menším obcím. Padesátá léta byla i v Prachatické knihovně poznamenána obdobím budování socialismu. Od šedesátých let se stala hlavním centrem, které zabezpečovalo peníze na nákup knihovních fondů, pomůcek, odměn dobrovolným knihovníkům a výplat odborným pracovníkům ze všech knihoven v prachatickém okrese. Sedmdesátá a osmdesátá léta byla stejná jako u všech ostatních knihoven. Hlavní náplň tvořily jednotné kulturní a výchovně vzdělávací plány a budování střediskových systémů. Začátek devadesátých let přinesl do knihovny změny v podobě automatizace (knihovní systém LANius) a řadu dalších novinek z oblasti počítačů, databází, reprografické služby a připojení knihovny k mezinárodní síti internet.
Na počátku roku 1990 bylo možno po politických a společenských změnách v listopadu 1989 dosáhnout založení spolku, který začal sdružovat jak knihovnické pracovníky všech typů knihoven, tak pracovníky informačních středisek. Prachatičtí knihovníci se také aktivně zařadili do tohoto Svazu knihovníků a informačních pracovníků - SKIP.
Dnešní Městská knihovna Prachatice buduje a zpřístupňuje univerzální knihovní fond se zřetelem k potřebám všech občanů obce. Poskytuje meziknihovní služby a zprostředkovává informace z vnějších informačních zdrojů, zejména z oblasti státní správy a samosprávy. Pořádá exkurze, besedy, přednášky, výstavy a jiné kulturní a vzdělávací akce. Shromažďuje, zpracovává, uchovává a poskytuje informace o obci, regionu i regionálních osobnostech. Na základě písemné smlouvy s krajskou knihovnou se sídlem v Českých Budějovicích vykonává regionální funkci v rámci toho metodicky pomáhá obecním knihovnám v regionu Prachatice. Poskytuje výměnné fondy literatury, pomáhá při aktualizacích a revizích fondu a koordinuje postupnou automatizaci knihoven.
Zdroj:
https://www.knih-pt.cz/mestska-knihovna/d-1001/p1=1102
Místo konání:
► Před Městskou knihovnou v Prachaticích
Kdy začínáme:
► 17:00
Kdy končíme:
► 17:30
Povinný program:
► Půlhodina povídání o geocachingu a prostá radost z geocachingového bytí :-)
A co eventová CWG:
► Možná budou
Hezké počasí:
► Objednali jsme :-)
Mějte se krásně a určitě přijďte! Budeme se na vás těšit :-)