Jméno Silvestr dítěti dává málokdo, v ČR je uváděno podle statistik 57 nositelů tohoto jména. Přesto je jeho svátek spojen s bujarými oslavami ne jména, ale končícího roku.

Silvestr, znamená muž z lesa. Nejznámějším nositelem tohoto jména byl Silvestr, který byl 314 zvolen římským biskupem. Vládl v době, kdy pronásledování křesťanů končilo a začínala epocha, v níž křesťanství začalo převládat. Tedy pro katolíky jeho život a působení představuje konec jedné epochy a začátek druhé. Proto byl zvolen jako svatý na poslední den v roce. 

Dříve byly oslavy příchodu nového roku považovány za pohanské a církví odsuzované. Katolická církev zpočátku prosazovala prostotu, chudobu, střídmost, nikoli opíjení a hodování. Většina prostých lidí na oslavy neměla peníze. Většinou navštívili kostel, popřáli známým a příbuzným vše dobré a většinou se navečeřeli zcela obyčejně.

V některých oblastech byl běžný zvyk, že po domech chodily na Silvestra ženy oblečené v černém a se smetáčkem ometly kamna s přáním, aby celý další rok dobře hořela, a aby na plotně stále bylo dost teplého jídla. Za to dostávaly od hospodyně drobný dárek.

Dalším zvykem bylo nesušit vyprané prádlo, protože by si přinesli do rodiny neštěstí.

Až v nedávné minulosti se postupně Silvestr mění na jednu z nejbujnějších oslav roku.

Dnes každý chceme dobře jíst, pít, bavit se. Mnozí dodnes udržují jediný zvyk, nemít na Silvestra na stole nic pernatého (kuře, slepici, kohouta, kachnu, husu, krůtu...). Protože, co kdyby s nimi odletělo štěstí

A to si přeci všichni vzájemně přejeme.

Ke keši:

N 49° 36.

E 17° 13.