Azimut

Azimut (z arabského as-samat, znamenající “směr”) je úhel, který ve vodorovné rovině svírá určitý směr se severním nebo jižním směrem. Azimut slouží k určování polohy pozorovaného objektu a navigaci.

Topografický azimut

Topografický azimut je úhel, který ve vodorovné rovině svírá určitý směr se směrem severním.

Úhel je orientovaný po směru pohybu hodinových ručiček, tedy hodnoty přibývají od severu směrem k východu, měří se ve stupních (0°–360°). Z definice vyplývá, že sever má azimut 0°, východ 90°, jih 180° a západ 270°, ovšem s výjimkou v místě jižního a severního pólu, kde všechny azimuty směřují k opačnému pólu.

Azimut bodu B v bodě A je 135°, pro návrat z bodu B je potřeba přičíst otočku 180° (135°+180°=azimut 315°)

Azimut může sloužit k určování směru pochodu, směru k pozorovanému objektu, směr pohybu apod. K měření azimutu při navigaci se používá buzola a v mapě také úhloměr. Podle zvolené aplikace je potřeba zohlednit magnetickou deklinaci (např. přesná navigace dle mapy) nebo stačí azimut měřit od magnetického severu (např. určení návratového směru).

Zeměpisná šířka a délka

Zeměpisná šířka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k severu nebo jihu od rovníku. Jde o úhel, který svírá rovina rovníku s normálou referenční plochy v příslušném bodě na povrchu Země. Místa se stejnou zeměpisnou šířkou propojují rovnoběžky. Nultá rovnoběžka se nazývá rovník.

Zeměpisná délka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k východu nebo západu od Greenwichského poledníku. Je to úhel, který svírá rovina místního poledníku, procházejícího určovaným bodem, a rovina Greenwichského (nultého) poledníku.

Zeměpisná šířka se měří ve stupních. Body ležící na sever od rovníku tj. na severní polokouli mají severní zeměpisnou šířku (zkratka s. š., v anglické literatuře N) Body na jih od rovníku tj. na jižní polokouli mají jižní zeměpisnou šířku (zkratka j. š. nebo S).

Body na rovníku mají zeměpisnou šířku nulovou. Křivky se stejnou zeměpisnou šířkou se nazývají rovnoběžky.

Zeměpisná šířka je tedy úhel v rozsahu od 0° na rovníku do 90° na pólech (90° S nebo 90° J). Pokud je udán pouze úhel bez označení pólu, pak kladné hodnoty značí severní polokouli, záporné hodnoty polokouli jižní.

Zeměpisná délka se měří ve stupních. Body ležící na východ od nultého poledníku tj. na východní polokouli až do hodnoty 180° mají zeměpisnou délku východní (kladnou) – zkratka v. d. Body ležící na západ od nultého poledníku tj. na západní polokouli až do hodnoty 180° mají zeměpisnou délku západní (zápornou) – zkratka z. d.

Zeměpisnou šířku lze specifikovat i s větší přesností (na úhlové minuty, vteřiny nebo jejich zlomky). Kombinace zeměpisné šířky a zeměpisné délky určuje přesné místo na zemském povrchu.

Jedna minuta zeměpisné šířky je dlouhá asi 1,85 km a posloužila pro definici námořní míle.

zdroj: wikipedia