Je červnová noc roku 1682. Bouře bičuje krajinu a lesem Bor se žene jezdec na koni. Je to kníže Ferdinand August z Lobkowicz, kterému se před chvílí v Mělníce narodila dcera Eleonora, ale zdá se, že dalšího dne se nedočká. Ferdinand míří hluboko do temného lesa k chatrči muže, o němž se říká, že ovládá síly překračující hranice života a smrti. Chce ho požádat o záchranu dcery.
Muž s bledou kůží, temnýma očima a špičatými zuby vyslechne Ferdinandovu prosbu a slíbí, že dítě zachrání. Avšak dává si strašlivou podmínku – získá kontrolu nad Eleonořiným životem. Ferdinand jemně přikývne na souhlas a na koni spěchá zpět za svou ženou a dítětem. Když k nim dorazí, tajemný muž už opouští jejich pokoj a směrem k překvapenému Ferdinandovi pronáší zlověstnou větu: „Mrtví cestují rychle.“ Eleonora je však zachráněna.
Od tohoto dne se muž neustále objevuje v Eleonořině blízkosti. Rodina se stěhuje do Vídně v naději, že uniknou jeho vlivu. Eleonora je pokřtěna a rodiče všude šíří zprávu, že se narodila právě zde ve Vídni. Avšak mužův temný stín neopouští jejich životy.
Roky plynou a Eleonora, ač zdravá a krásná, nese temné břemeno ze svého dětství. Roku 1701 se provdá za Adama Františka ze Schwarzenbergu, jednoho z nejvýznamnějších šlechticů své doby. Jejich manželství však provází problémy. Adam si nedokáže nevšimnout podivného muže, který se neustále zdržuje poblíž jeho ženy, ale o kterém Eleonora zarytě mlčí. Bohužel, Adam netuší pravý důvod mužovy přítomnosti - pouze díky němu a jeho zlověstnému rituálu sání Eleonořiny krve, zůstává Eleonora naživu a zdravá. Adamova žárlivost nakonec přerůstá v nenávist k tomuto muži. Eleonora už takto dál žít nemůže. Jednoho dne upírovi s nečekanou odvahou nařídí, ať ji navždy opustí. „Jestli mi chceš vzít život, vezmi si ho teď, ale už nikdy nebudeš mým pánem.“ Muž chvíli mlčí, hluboce jí hledí do očí, a pak pronáší varování: „Teď už tě nebudu chránit. Brzy zemřeš, ale ještě před tím ti vezmu to nejcennější, co máš.“ Poté upír zmizí a Eleonora ho nikdy víc nespatří. Brzy na to se jí v Českém Krumlově narodí syn Josef Adam. Rodina žije spokojený život, ale Eleonora ví, že temná hrozba upíra se může kdykoliv naplnit.
Roku 1732 pořádá hrabě František Antonín Špork hon právě v lese Bor, o jehož existenci doposud nemá Adam ani tušení. Tento hon je uspořádán na počest císaře Karla VI., který se jej osobně účastní. Během lovu Adam pronásleduje vysokou zvěř hluboko do lesa. Náhle spatří postavu, která v něm okamžitě zažehne nezadržitelný hněv. Je to ten muž, jehož přítomnost kdysi ničila jeho manželství. Bez váhání skáče z koně a s mečem v ruce se na něj vrhne, odhodlaný ukončit jeho život.
Upír se však před jeho očima mění. Jeho tělo se začíná kroutit, končetiny se protahují, a náhle před Adamem stojí obrovský vlk s temně rudýma očima a tesáky ostrými jako dýky. Adam ani na vteřinu neváhá a útočí, vlk je ale rychlejší. V ten okamžik na místo přijíždí sám císař, pozvedá pušku a střílí po vlkovi. Kulka se však odrazí od vlčího těla, jako by bylo z kamene a smrtelně zasahuje Adama. Těžce raněný Adam následující den umírá.
Hrabě Špork, svobodný zednář znalý temných spisů o nedalekých Čelákovických upírech, neváhá a pomocí rituálů vyhání upíra z Borských lesů. Aby byl les očištěn od zlých sil, je mužova chatrč přestavěna na poustevnu zasvěcenou svatému Františkovi. Dodnes zde stojí osmiboký altán, symbolizující zlomení temnoty a přemožení zla.
Eleonora po smrti manžela rychle chřadne. Na svém panství v Českém Krumlově chodí po zámku a zahradách pouze v noci. Lidé si šeptají, že chová vlky a pije jejich mléko, navíc se brzy po kraji rozšiřuje zvěst, že je upírka. Její zdravotní stav se výrazně zhoršuje a její mrtvolně bledá pleť tyto pověsti jen více podporuje. Roku 1741 Eleonora umírá ve schwarzenberském paláci ve Vídni. Večer téhož dne, po tajemné pitvě, je Eleonořino tělo bleskurychle převezeno zpět do Českého Krumlova. Místní si mezi sebou šeptají: „Mrtví cestují rychle.“ Pohřeb se koná bez okázalostí v kostele sv. Víta. Hrob je pečlivě uzavřen cementovou klenbou a zasypán vrstvou posvěcené půdy – snad pro jistotu, aby se Eleonora již nikdy nevrátila.
Brzy uplyne 300 let od doby, kdy hrabě Špork tajemného upíra z Boru vypudil. Zdá se však, že jeho vliv znovu sílí a pomalu se vrací. Zatím nemá dostatek síly, aby se měnil ve velká zvířata jako kdysi, ale podle pověstí mu nečiní problém se proměnit v netopýra. V posledních měsících v lese Bor přestalo být bezpečno – v blízkých obcích se začaly ztrácet malé děti, lidé slyší podivné zvuky a vidí zvláštní stíny mezi stromy.
Instrukce ke keši
Na hon za Boreckým upírem se musíš vydat v noci. Zanech svůj kočár na souřadnicích parkování a odvaž se vstoupit do temného lesa. Vyzbroj se silným světlem (ne žádnou bludičkou) a dostatkem odvahy upíra porazit. Začni na úvodních souřadnicích, kde kdysi hrabě Špork započal svůj rituál k vyhnání upíra z Boreckých lesů.
Podle legendy hrabě použil starou latinskou formuli:
"Vade retro, spiritus maligne. Virtute sacra vinceris. In nomine ______, discede!" ("Odstup, zlý duchu. Mocí posvátnou jsi přemožen. Ve jménu _____, odejdi!")
Avšak jedno slovo z této formule zůstalo nečitelné – a právě to drží upíra při síle. Pronásleduj ho. Určitě někde v temnotě uvidíš jeho rudé oči. Až na tebe někde mrkne a místo jednoho rudého oka uvidíš jeho stříbrné oční víčko, zastav se a pohlédni vzhůru. Právě tam jeho síla slábne a zjevuje se jedno písmeno ze ztraceného slova formule, kterou ho kdysi hrabě vyhnal. Toto slovo budeš potřebovat celé – má pět písmen. Zapiš si každé z nich a pokračuj dál temným lesem. Jen s celým slovem budeš mít šanci upíra znovu porazit a přivést klid a mír do tohoto tajemného lesa.
Až složíš správné slovo, převeď jeho písmena na pěticiferný kód. Tento kód ti umožní dokončit rituál a upíra přemoci.
Pokud uspěješ a upíra porazíš, žluté bludičky naděje tě bezpečně zavedou zpět mezi tvůj kočár a vstup do lesa - zbytek cesty určitě trefíš.
Hodně sil a odvahy. Poraž Boreckého upíra a zachraň les Bor. Ale pozor - Mrtví cestují rychle!
