Bylo nebylo, nad vápenou píckou, vedle opuštěných výběhů pro muflony, mezi dvěma kopci stejného jména; nedaleko od vsi, ale přesto schován v lese, se nacházel nenacházel jejich úkryt. Věčný oheň v jejich středu plánoval, oni seděli kolem, předávajíc si z ruky do ruky hůl právě tomu z bratrů, který danému období vládne.
Svorně si sedí, klobásky opíkají, plkají a počasí ovládají. Copak - snad již tušíte, o koho jde ? Čí úkryt se beskydskému pikniku povedlo vypátrat ? Ano, jsou to oni, hrdinové z pohádky - dvanáctero měsíčků, dvanáctero jmen. Laškují s lidmi, posílají na ně nesmyslné kombinace počasí, co třicet dní ovlivňují nálady a způsobují tak rozbroje mezi mnohými páry.
Jste zvědavi ? Přijdete se podívat ? To místo pohádkové kouzlo jistě má. Dvanáct sedaček a ohniště je vždy připraveno. Pohádkové postavy se však zjeví, jen když se jim zrovna chce. Nebuďte prosím proto zklamaní, když je na pomezí dvou zemí nepotkáme. Můžeme však jejich role vyzkoušet. Bude nás alespoň dvanáct ? Najdeme mezi sebou postavičku tak akorát vhodnou pro vysmátý červenec, mladý a silný březen, zachmuřený vousatý prosinec ? A kdo z děvčat si přeje být Maruškou, které splníme jakékoli přání ? Jahody a fialky jsou samozřejmostí.
Ať už to bude kdokoli, ruce zulíbám každému, kdo přinese alespoň hrst suchého dříví na podpal a pomůže tím k pokusu vytvořit atmosféru a teplo jako z pohádky. Zda se dílo povede, bude záležet na panu Lednovi (popř.Styczńovi, pokud foukne přes hraniční čáru) - pomůže, nebo naopak ve snaze zabrání ?