Rád bych Vás pozval do Uhrových dolů kde při křížové výpravě vedené Matyášem Korvinem proti husitskému králi Jiřímu z Poděbrad, během Česko – uherské války, zabloudil při přesunu vojsk cestou z Brna do Čáslavi jeden menší oddíl Uhrů, až se 13. února 1469 dostal do blízkosti České Třebové. Oddíl se oddělil od hlavního voje z důvodu loupení, při tom ale zabloudil v hlubokých lesích. Vojáci byli zcela vyčerpáni dlouhou cestou. Na noc si našli malou kotlinu mezi Českou Třebovou a Kozlovem, kde nalezli také dostatek čerstvé vody a trávy pro hladové a dlouhou cestou zmožené koně. V kotlině ale byly hluboké bažiny, přesto i zde našli místo k přenocování. Vojáci byli tak unaveni a jisti si svou bezpečností, že ani nepostavili stráže. Jeden českotřebovský občan je náhodou zpozoroval a spěchal to oznámit do města. Ve městě nastalo zděšení. Rychtář s konšely rozhodli, že s měšťany uherské ležení v noci přepadnou. Vyslali do lesa zvědy, aby podávali zprávy o každém pohybu nepřítele. Když zjistili, že Uhři klidně spí, vyzbrojili se tím co doma našli. Byly to cepy, kosy, vidle, ostré nože a jiná hospodářská náčiní. Tiše obklíčili spícího nepřítele a zaútočili. Překvapení Uhři se bránili, ale nakonec podlehli. Jen několika z nich se podařilo uprchnout do lesa. Vítězní třebovští občané se s jásotem a bohatou kořistí vraceli domů. Druhý den se k táboru připlížil velitel oddílu, který se zachránil. Z kopce uviděl celou spoušť v údolí. Z lítosti nad porážkou se „šklíbil“ (v nářečí to znamenalo plakal). Od těch dob se údolí říká Uhrovy doly a přilehlému svahu Šklíbanda. O tom, zda tato bitva skutečně proběhla, se neví. Vše ale potvrzují vykopávky na těchto místech. Roku 1890 byla na kamenném kopečku na „Šklíbu“ (na Šklíbandě) nalezena ostruha ze 14. až 15. století. V srpnu roku 1899 našel O. Hruška z báňské akademie Příbram v Uhrových dolech železný plát, který byl pancířem na hruď koně. V roce 1911 byli za kaplí na Horách v Uhrových dolech nalezeny koňské stehenní kosti. Někdy v době po první světové válce, kdy se zde kácely lesy a dobývaly pařezy, nalezl Jan Pirkl z čp. 124 kovový rámečkový předmět, který byl zaevidován do přírůstkové knihy muzea jako vojenská přezka. Její stáří bylo určeno na 14. až 15. století. Nově byla určena jako ocílka sloužící k broušení zbraní. Také zde byl nalezen koňský třmen ze stejné doby. Tyto předměty se v současné době nacházejí v Městském muzeu v České Třebové. Pancíř na hruď koně byl darován muzeu v Praze. Ne všechny nalezené předměty byly ale odevzdány do muzea. Různé zdroje mluví o tom, že při práci bylo nalezeno mnoho kostí, ostruhy, části koňských postrojů, zbraní (meč a palcát s železnými hřeby), stříbrný náhrdelník a uherský dukát. V Uhrových dolech se neukrývali pouze uherští vojáci, ale také okolo 7. července 1866 rakouští vojáci, kteří se zde ukrývali před pruskými vojáky po bitvě u Hradce Králové. Zřejmě zde budou pohřbeni ti, kteří zde podlehli válečným zraněním z těchto bojů. V Uhrových dolech najdeme nejméně dva kamenné vojenské pomníčky, u kterých se ale neví, ze které války pocházejí. První je kousek od studánky u chaty Svobodná obec. Na kamenu je nápis „Zde odpočívá důstojník E.V.“ (viz foto P. Vomáčky). Poloha kamenu je (GPS: N 49°53'43.723" E 16°24'55.403"). Druhý kámen má být nedaleko od prvního. Nápis na něm je „Zde odpočívají tři švédští důstojníci“. To by zase naznačovalo, že by se jednalo o Třicetiletou válku.
A nyní ke keši
Na výchozí souřadnice pro ty co dojedou vlakem, nebo autobusem - vystoupí v České Třebové na nádraží, se dostanou na výchozí souřadnice po modré turistické značce. Dá se dojít i přes Hory po zelené, nebo po žluté. Ostatní kteří přijeli autem můžou nechat vozidlo na uvedeném parkovišti.
Výchozí souřadnice vás zavedou na lesní cestu. N49°53.677 E16°24.888. Když se rozhlédnete okolo, všimnete si 2 chat, 1 cedule u cesty a vlevo od chat je vidět studánka v lese pod cestou (na mapách CZ s názvem Smutná studánka). Mě bude zajímat cedule u cesty. Jsou na ni vyznačeny červeně v kruhu zákazy a zeleně v kruhu příkazy. Mě zajímá kolik je červených zákazových kruhů, hodnota A, a kolik zelených příkazových kruhů hodnota B.
Hodnoty si zapište a dosaďte do vzorce N49°53.(1554/A) E16°24.(179,2*B). Niní můžete vyrazit dále.
Měli by jste se nacházet u turistického rozcestníku na křižovatce cest. Z něho mě bude zajímat nadmořská výška hodnota C a vzdálenost do obce Semanín je hodnota D.
Opět hodnoty doplnit do vzorce N49°53.(93+C) 16°24.(103,5*D).
Než vyrazíte dál na další zastavení je zde kousek od rozcestníku včelařská chata a pro ty co mají prémiové členství je zde možnost k odlovu keška Včelařské chaty. Byla by škoda si ji neodlovit.
Poslední zastavení Vás dovede na Šklíbandu. Nachází se zde posezení u kterého spadl přístřešek. Hned vedle něho vidíme turistický rozcestník. Vás bude zajímat oranžový pro běžecké tratě. Z něho vyčtete vzdálenost na Andrlův chlum. Jeho hodnota je E a vzdálenost na Kozlovský vrch. Jeho hodnota je F.
Nyní už stačí veškeré indicie dosadit do vzorce a dojít si pro finálku.
N49°53.(A+2)(40/B)(481-C) E16°24.(D-1)(18/E)(F*F+1)