Historie cukrovaru
V roce 1518 povolil Jan z Pernštejna Ondřeji Šilhanovi, aby na konci hráze rybníka velikého prosenického postavil mlýn se dvěma koly moučnými a třetím kolem stupním, napájený vodou z rybníka nebo ze strouhy vedoucí podél rybníka. Na místě tohoto mlýna, který byl v provozu přes 360 let, byl v roce 1881 zbudován Rolnický cukrovar akciový.
Jeho vybudování v roce 1881 mělo dalekosáhlý význam pro obec a zejména pro rolnictvo širokého okolí Prosenic . Do té doby dodávali rolníci cukrovku, která se v okolí Prosenic počala pěstovat koncem šedesátých let, do německých kapitalistických cukrovarů v Přerově a v Lipníku. Oba tyto cukrovary, které měly dostatečnou řepní základnu na svých velkostatcích, záměrně neprojevovaly větší zájem o řepu rolníků, odpíraly rolníkům dodávkové výhody a zvláště při přijímání řepy je různými způsoby šikanovaly. To bylo příčinou, že se v roce 1880 rolničtí předáci z Lipenska dohodli zakoupit společně Šebkův parní mlýn v Malých Prosenicích a zřídit z něj cukrovar. Ustavili prozatímní výbor k upisování akcií, vypracování stanov a řízení přípravných prací ku stavbě továrny a ještě v roce 1880 založili akciovou společnost, která v následujícím roce postavila cukrovar.
První kampaň, která byla pro zpoždění stavby zahájena teprve 3.11.1881 a následkem mrazů a obtížného zpracování řepy trvala až do 5.2.1882, skončila velkou finanční ztrátou, díky níž cukrovar zápasil ještě po několik let s finančními potížemi. Počáteční neúspěchy však nepodlomily důvěru akcionářů v prosperitu nového závodu. Poněvadž další kampaně již byly úspěšné, mohlo být přikročeno ke zlepšení technického vybavení závodu a ke zvětšování jeho výrobní kapacity, čímž bylo docilováno lepší výtěžnosti cukru a snižování výrobních nákladů. Úspěšný rozvoj cukrovaru měl za následek také rozšiřování osevu cukrovky. Ke svému hospodářství přikoupil cukrovar v roce 1906 ještě jeden dvůr v Sobíškách, ale prodal jej a při parcelaci bývalého panství přerovského koupil v roce 1917 dva dvory v Tučíně a v Želatovicích. V silné konkurenci obou sousedních cukrovarů se závod velmi těžce propracovával svými začátky, ale dík houževnatosti a obětavosti členů výboru a zásluhou dobrého vedení překonal všechny těžkosti. Naopak postupem času přerovský i lipenský cukrovar zanikly.
Ve svých počátcích musel cukrovar překonávat také potíže dopravního rázu, neboť veškerý materiál a zboží se musely odvážet a dovážet koňskými potahy z nejbližších železničních stanic v Přerově a v Lipníku. Proto vstoupilo vedení cukrovaru v jednání s ředitelstvím Severní dráhy o zřízení železniční stanice na katastru obce Malé Prosenice. Výsledkem jednání bylo zřízení osobní zastávky v roce 1881, nákladního nádraží v roce 1885 a konečně postavení nádraží na dnešním místě v roce 1897. Z nádraží, které se stalo veřejnou stanicí až v roce 1917, byla v roce 1910 zavedena do cukrovaru závodní vlečka. Cukrovar rovněž postavil první most přes Bečvu u Grymova a má velký podíl na vybudování silnic v širokém okolí.
Založení cukrovaru urychlilo také zřízení poštovního úřadu v Malých Prosenicích v roce 1890 a cukrovar se podílel též na založení družstevní mlékárny v roce 1900 a společenské cihelny v roce 1910 v Malých Prosenicích. Rozsáhlá přestavba, která byla provedena v letech 1970-80 zařadila cukrovar Prosenice mezi moderní výrobce cukru socialistického období tohoto státu.
Současnost
Stav cukrovarnického průmyslu byl po vzniku samostatné České republiky roku 1993 specifický přítomností zahraničních investičních skupin, které se svou finanční politikou snažily monopolně ovládnout cukrovarnický průmysl v ČR, kdy z původních 58 cukrovarů v roce 1992 zůstalo v roce 2008 v ČR schopných výroby cukru pouze 7. Tyto snahy se nevyhnuly ani cukrovaru Prosenice a jejich vyústěním bylo uzavření výroby cukrovaru v roce 1996.
Po čtyřech letech, kdy byl cukrovar mimo provoz zakoupila výrobní areál cukrovaru Prosenice ryze česká firma. Po rozsáhlých investicích, modernizaci výroby a ve spolupráci se zemědělci střední Moravy byla v září 2000 úspěšně zahájena první kampaň. Začala se tak psát nová historie výroby cukru a cukrovar zůstává v českých rukou.
Dominantou každého cukrovaru je komín tento je veden pod označením MT C ??/Ub
N 49.A9.(138+B)
E 17.A8.CDE
A - počet bílých bezpečnostních pruhů na komíně
B - výška velkého komína
C - kolik druhů cukru,zdejší cukrovar vyrábí
D - počet písmen plodiny z které se cukr vyrábí
E - kolik kostek cukru obsahuje 200 ml kofoly