Nerudova ulice
Nerudova ulice v Prostějově je pojmenována po významném českém spisovateli Janu Nerudovi, který byl jedním z nejvýznamnějších představitelů české literatury 19. století. Neruda byl známý především svou poezií, povídkami a fejetony. Pojmenování ulic po významných osobnostech české kultury bylo časté zejména v první polovině 20. století jako výraz národní identity. Ulice je známá především díky Domovu seniorů, u kterého je i keška umístěna. Tento domov funguje nepřetržitě od roku 1985.
Jan Neruda (1834–1891) patří k nejvýznamnějším českým spisovatelům, básníkům a novinářům 19. století. Narodil se 9. července 1834 v Praze na Malé Straně, kde také vyrůstal v prostředí, které později významně ovlivnilo jeho tvorbu. Právě Malá Strana se stala kulisou pro jeho nejslavnější prózu Povídky malostranské, která zachycuje každodenní život obyčejných lidí s humorem, nostalgií a smyslem pro detail.
Studoval na pražském gymnáziu a později na filozofické fakultě, avšak studium nedokončil. Svou profesní dráhu spojil především s novinářstvím, kde se stal průkopníkem českého fejetonu. Pracoval pro významné deníky, jako byly Národní listy, a jeho fejetony, v nichž komentoval společenské a kulturní dění, byly velmi oblíbené. Jako básník debutoval sbírkou Hřbitovní kvítí (1857), která je melancholická a reflektuje jeho osobní deprese. Další sbírky jako Knihy veršů, Balady a romance nebo Písně kosmické ukázaly širší záběr jeho tvorby, přičemž Písně kosmické oslavují vědu, vesmír a lidský pokrok.
Neruda byl členem literární generace májovců, která navazovala na odkaz Karla Hynka Máchy a usilovala o rozvoj moderní české literatury. Nikdy se neoženil, i když měl několik významných vztahů, například se spisovatelkou Karolinou Světlou. Tyto vztahy však byly komplikované a nenaplněné. Ve svých dílech spojoval realismus, vlastenectví, ironii a hluboký zájem o lidské osudy. Psal také divadelní hry, i když nejsou tak známé jako jeho poezie a próza.
Ke konci života čelil zdravotním problémům a trpěl depresemi. Zemřel 22. srpna 1891 v Praze ve věku 57 let a byl pohřben na Vyšehradském hřbitově, kde odpočívají mnozí čeští velikáni. Jeho dílo zůstává zásadní součástí české literatury a dodnes inspiruje čtenáře i autory. Po Nerudovi jsou pojmenovány mnohé ulice, školy a instituce, včetně slavné Nerudovy ulice na Malé Straně v Praze. Jeho odkaz je symbolem českého kulturního a literárního dědictví.
Ke keši
Keška vás přivede jak už jsem říkal do Nerudovi ulice k Domovu seniorů. Blízko kešky je parkoviště, takže není žádný problém zaparkovat a odlovit. Na místě prosím buďte obezřetní. Chodí zde někdy hodně lidí a pejskařů. Kešku vracejte prosím tak, jak byla. K Nerudové ulici mám dost blízký vztah, proto jsem se rozhodl, že zde založím kešku.