Bitva u Lipan
Bitva u Lipan, která se odehrála 30. května 1434 nedaleko středočeských Lipan, byla rozhodující a závěrečnou bitvou husitských válek. Střetla se zde utrakvisticko-katolická koalice s radikálním křídlem husitů, zastoupeným zejména táborskými a sirotčími vojsky.
Důvody konfliktu
V roce 1415 byl v Kostnici upálen Jan Hus. Jeho následovníci, husité, se zvedli v odboj proti katolické církvi a šlechtice. Husitské hnutí se postupně rozdělilo na několik proudů, z nichž nejradikálnější zastávali Táboři a Sirotci.
Průběh bitvy
Bitva u Lipan byla jedním z největších střetů husitských válek. Radikální husité byli v této bitvě poraženi spojeneckými vojsky umírněných husitů a katolické šlechty. Ztráty na obou stranách byly značné. Mezi padlými byl i vůdce radikálů, Prokop Holý.
Význam bitvy
Bitva u Lipan znamenala konec radikální fáze husitských válek. Husitské hnutí bylo oslabeno a v dalších letech se postupně integrovalo do společenského a politického života českých zemí.
Důsledky bitvy
* Oslabení husitského hnutí: Radikální křídlo bylo poraženo a ztratilo na vlivu.
* Upevnění královské moci: Vítězství umírněných husitů a katolické šlechty posílilo pozici krále.
* Náboženská situace: V Čechách se postupně upevnila utrakvistická církev, která byla kompromisem mezi katolickou církví a požadavky husitů.
* Dlouhodobé důsledky: Bitva u Lipan měla významný vliv na další vývoj českých zemí a formování českého národa.