Českou krajinou se vinou tisíce potůčků, větších či menších. Mnohé nemají ani pořádné jméno. Svádějí vodu do nížin, modelují krajinu, vytvářejí podmínky pro růst rostlin a život živočichů. Jejich existenci si často ani neuvědomujeme. Všímáme si jich jen tehdy, když zahrozí povodní nebo když jsou totálně vyschlé. Zvu Vás na procházku kolem jednoho takového potůčku od jeho pramene po ústí.
Zlatá stružka je malý potok, je pravostranným přítokem říčky Blaty, ta ústí do řeky Moravy. Pravděpodobně má svůj název podle rýžování zlata. Podle zjištění geologů obsahuje jedna tuna zeminy z Kosíře asi 6 miligramů zlata.
Kromě motýlů, včelek a čmeláků se můžeme v přírodě potkat s mnoha jinými hmyzími sousedy – brouky, plošticemi, vážkami, vosami, pestřenkami, sršněmi, komáry, mouchami, kobylkami a sarančaty, zlatoočky. Krásní, ale i nebezpeční mohou být různí brouci, škvoři, střevlící, dřepčíci, slunéčka, tesaříci, kovaříci, krasci, chrousti, potápníci, nosatci. V blízkosti vodních ploch můžeme potkat vážky, šidélka, na mezi a louce kobylky. Mnohé z nás děsí pavouci. V lese i na poli mravence.
Keš je součástí větší série. V každé keši je proto bonusové číslo, které si nezapomeňte poznamenat.
Prosím, vracejte ji na místo tak, aby byla svisle. Prosím, dotahujte pořádně víčko.