Tato keška má být vzpomínkou na bývalý důl Julius Fučík I. , kdy přes tuto lokaci vedla železniční vlečka k tomuto dolu.
Historie dolu:
Počátky dobývání uhlí v ložiskovém území petřvaldské dílčí pánve a přilehlé části Orlové o rozloze 46,16 km2 se datují okolo roku 1835. V této době se jednalo o kutací práce pomocí šachtic v oblastech, kde sloje byly uloženy velmi mělce pod povrchem. Tak byly položeny základy budoucích dolů Žofie (1835) a Evžen (1836). Narubané uhlí se dopravovalo na povrch v dřevěných čtyřbokých truhlicích se dvěma uchy, později v okovech, tzv. kbelích, které na povrch dopravovali pomocí žentourového zařízení. Uhlí se měřilo na měřice v podobě sudu se dvěma držadly a to až do roku 1869. V roce 1860 měl závodní dolu roční plat 600 zlatých, štajger (revírník) 240 zlatých, povrchový dělník dostával denní mzdu 20 krejcarů, horník 30-35 krejcarů, nemusel nastoupit vojenskou službu a na závodě fasoval tabák. V průběhu dalšího období byly postupně zakládány další šachtice a doly. V roce 1854 Důl Václav, v roce 1872 Důl Pokrok a Hedvika a v roce 1898 Důl Ludvík. Postupně se měnili majitelé a názvy jednotlivých dolů. Od roku 1953 se samostatné doly slučovaly do větších celků. Vznikly doly Julius Fučík, sloučením jam Pokrok a Hedvika v roce 1953, Čs. pionýr, sloučením jam Václav a Evžen. Samostatnými doly v této době zůstaly Důl Ludvík, který byl připojen k Dolu Julius Fučík až v roce 1961 a Důl Žofie, který byl připojen v roce 1962 k Dolu Čs. pionýr. V roce 1970 byl Důl Čs. pionýr připojen k dolu Julius Fučík, čímž vznikl velkodůl, který měl 6 závodů, z toho 5 důlních a jeden povrchový úpravárenský komplex. V dobývacích prostorech závodu Fučík bylo celkem vyhloubeno 82 jam a šachtic, doposud je na Dole Fučík v provozu 5 jam.
Dobývací práce byly prováděny v ostravských i karvinských slojích v ležmém, šikmém i strmém uložení, přičemž byla použita řada dobývacích metod a bylo dosaženo mnoho vynikajících výsledků. V ležmém uložení byly postupně využívány různé druhy mechanizace včetně různých druhů a typů šramacích strojů, kombajnů a výztuží. Významné místo zaujímal úsek technického rozvoje, kde vznikly nebo byly upravovány na místní podmínky různé druhy výztuží, strojů a zařízení.
Mocnost dobývaných slojí o značně rozdílné pevnosti se pohybovala od 0,4 m do 4 m, větší mocnosti byly dobývány v lávkách. V řadě případů se jednalo o sloje nebezpečné zápary a důlními otřesy. Vytěžené uhlí bylo vhodné pro zpracování v energetice, pro koksování nebo jako příměsové do koksových směsí. Celkem bylo z předmětných dobývacích prostorů vytěženo více než 210 milionů tun. Nejvyšší roční těžba byla v roce 1963, kdy bylo vytěženo 4 181 700 tun odbytové těžby. Nejvyšší průměrná denní těžba byla v roce 1964 a činila 13 355 tun odbytové těžby. Nejvyšší celkové stavy byly v roce 1965 a představovaly 13 122 pracovníků.
V roce 1992 byl na Dole Julius Fučík, lokalita Ludvík zahájen částečný útlum a byly zahájeny likvidační práce jak v dole, tak i na povrchu. Postupně bylo vyklizeno strojní a technologické zařízení v dole a zlikvidovány nepotřebné objekty na povrchu. Byly zasypány obě jámy na lokalitě Ludvík a uzavřeny uzavíracími povaly. Od 1.1.1995 byl zahájen útlum na zbývající části Dolu Julius Fučík s plánovaným ukončením těžby v 06/1995.
V průběhu dalšího období však docházelo k prodlužování těžby a těžba pokračovala v roce 1995 až 1997 a definitivně byla ukončena v 02/1998. Po ukončení těžby na Dole Julius Fučík již pokračovaly jen likvidační práce v dole a na povrchu v rámci útlumového programu.
Od roku 2006 probíhá likvidace lokality, tj. přemístění cenného technického zařízení do areálu NKP Důl Hlubina v Ostravě a demolice budov. V době vyhlášení útlumu se lokalitě Pokrok nacházely i budovy podléhající památkové péči. Byly to:
– těžní budova s těžní věží 
– strojovna s kompresorovnou
– stará kotelna
– zámečnická dílna
– třídírna.
V lednu 2009 se přistoupilo k demolici všech památkově chráněných budov kromě těžní věže. Zbylé stavby byly ještě před zahájením demoličních prací vyňaty ze seznamu kulturních památek. Město počítá se zřízením podnikatelské zóny, v níž má zůstat dochována jámová budova s těžní věží jako solitérní památka.
Zdroj textu https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-julius-fucik-v-petrvalde/
Zdroj obrázků: https://podzemi.solvayovylomy.cz/histhor/lokality/okr/image/295.JPG
https://www.zdarbuh.cz/wp-content/uploads/2008/11/tit-fucik.gif
Prosím nevkládejte fotky keše do listingu, ať neničíme radost z keše ostatním.