Otloukej se, píšťaličko

Otloukej se, píšťaličko
otloukej se, mízo-lízo!
Nebudeš-li se otloukati,
budu na tě žalovati,

budu na tě žalovati
krajickému pánu,
z korbele do džbánu
a ze džbánu ke studnici,

přijdou na tě čtyři vlci,
pátá liška, šestej pes,
sežerou tě ještě dnes.
Mízo-lízo, zčerstva lez!

Nebo

Otloukej se, píšťaličko!
Nebudeš-li otloukati,
budu na tě žalovati
císaři pánu,
Že’s mi ukrad krávu,
kráva stojí za tolar,
tys mi za ni nic nedal.

Pán jede z vršku,
roztrhl si držku,
paní mu ji zašívala,
děvečka se posmívala.

Huš, huš, huš,
vrazím do tě nůž.
Vrazím do tě zavíráček,
budeš zpívat jako ptáček.
Vrazím do tě čtyři kudly,
budeš pískat: hudli, hudli.
Vrazím do tě vidličky,
budou z tebe nudličky.

Píšťalka z vrbového proutku

Nejlepším materiálem jsou vrbové pruty.  Měly by být silné alespoň jako tužka, nejvíce 1,5 cm. Z prutu si vybereme rovnou část, dlouhou 10 až 15 cm. Necháme jej rovný, seříznutí provedeme až po otlučení, abychom se vyhnuli poškození kůry na okrajích. Střenkou nože začneme poklepávat na kůru kolem dokola po celém obvodu prutu, aby se oddělilo lýko od dřeně proutku a kůra se dala snadno stáhnout. 

Před stažením kůry se šikmo seřízne strana, která se přikládá ke rtům. Na horní straně budoucí píšťalky vyřízneme zvukový otvor. Na protilehlém konci kůru nařízneme dokola a opatrným kroucením její část z prutu stáhneme (ukázka). Aby na okrajích nezaschla, můžeme ji krátce namočit.

Nyní vytvarujeme náústek: oddělíme malý špalíček zhruba ve vzdálenosti zvukového otvoru, nahoře z něj seřízneme tenký plátek a zasuneme zpět do stažené kůry. Druhou část také shora mírně seřízneme a zasuneme na opačné straně do kůry. Posunováním tohoto kolíčku do různé hloubky měníme tóny píšťalky.

Ke keši:

Keš vás zavede k nádherné staré vrbě uprostřed Vlkova. Samotné keš je mezi kmeny směrem od pumpy. Vracejte na původní místo a maskujte. Pozor na mudly.