Kostel sv. Jana Křtitele v Přibicích
Kde se vzal, tu se vzal…
Tento kostelík lidé mohli využívat pravděpodobně již ve dvanáctém století. Patří tak k nejstarším kostelíkům na Moravě. Tehdy ještě ale rozhodně nevypadal tak, jako dnes. S velkou pravděpodobností neoplýval žádným blahobytem, spíše naopak – jednalo se o velice skromnou stavbu postavenou v románském slohu. Jeho dřívější velikost odpovídá půdorysu současného presbytáře. Stavba se skládá z půlkruhovité apsidy, čtvercového kněžiště a obdélné lodi.
Počátky farní duchovní správy
Dostáváme se daleko před rok 1222. Bohužel se z této doby nedochovaly žádné písemné doklady, jelikož vše bylo zničeno pruským vojskem, když vpadlo na Moravu.
A jak vypadala fara ve 13. století?
Nepředstavujme si nic vznešeného. Jednalo se o malou světničku, která se nacházela přímo v kostele. Můžeme se jen domnívat, že přibická fara jako samostatné stavení existovala asi od poloviny 15. století. S jistotou to lze ale říci
až po roce 1520 – tehdy zanikla patronátní komenda johanitů. Fara s farářem je připomínána v obecním listinném archivu
k roku 1582.
Ktož jsú boží bojovníci… a dál jistě všichni víme, jak tato písnička pokračuje. A všichni také tušíme, o čem nyní bude kratičká řeč.
Ano, hádáte správně, jedná se o husitské války.
Ani Přibicím se husité nevyhnuli, jelikož v letech 1424 – 1427 byl kraj ovládán jejich vojsky. V té době byl kostel zřejmě využíván a udržován pro nekatolické účely. Lze se domnívat, že pro stejné účely byl využíván i v období reformace
(16. století).
Jak na tom byl kostel v letech 1582 – 1623?
Působil zde farář Eliáš Severin. Nebyl zřejmě vyhraněný katolickému vyznání. V porovnání s okolními vesnicemi na tom byla kostelík poměrně dobře. Mnoho far v okolí byla neobsazena, a to z jednoho prostého důvodu – byl nedostatek katolických duchovních.
Vše se ale změnilo…
Jak jinak než k horšímu. Roku 1623 došlo ke zpustošení Přibic. Mohla za to třicetiletá válka a nájezdy různých vojsk. Kostel zpustnul a v roce 1644 vyhořel. Shořelo i jeho veškeré vybavení. Tuhle událost můžeme přičítat Švédům, kteří táhli na jižní Moravu.
Ke slovu se dostávají Pohořelice…
Teprve několik desítek let po konci třicetileté války došlo ke znovuobnovení kostela. Stalo se tak v roce 1673. V té době do Přibic občas docházel židlochovický děkan. Od roku 1680 byly Přibice spravovány z Pohořelic. V kostele se nacházely tři oltáře – hlavní, Panny Marie, Máří Magdaleny a dva zvony – sv. Lukáš a sv. Jan Křtitel.
Kostelík se rozšiřuje…
Stalo se tak v polovině sedmnáctého století. Kostelíku v té době přibyla zadní část s věží. Obyvatelé se mu rozhodli ponechat románský portál. Ten ovšem nezůstal na svém původním místě. Byl náhodou přemístěn do míst,
kde se nacházel nějaký nápis. Jedná se pravděpodobně o středověký nápis, který byl delší dobu zalíčen, k čemuž mohlo dojít v šestnáctém století, kdy většina přibických obyvatel byla evangelického vyznání. Nápis se do dnešního dne nepovedlo rozluštit, neví se ani, v jakém jazyce je napsán. Tehdy ovšem objeven nebyl. Stalo se tomu tak
až v padesátých letech minulého století, kdy se otloukala omítka. Napsán byl hnědou hlinkou, patrně do mokré omítky, aby lépe odolával počasí. Mohl jej vytvořit maltézský rytíř a obsah textu se může vztahovat k nějaké významné události.
První novodobý farář v Přibicích…
Jmenován jím byl P. František Mrázek roku 1784. V té době zřejmě neexistovala dříve zmiňovaná fara a se stavbou nové fary se ještě nezačalo. Z toho důvodu byla faráři vyčleněna chalupa pana Menšíka v ulici Těšina. V té době byly Přibicím přifařeny Vranovice a Ivaň.
Nová fara stojí…
V roce 1785 byla postavena nová fara, údajně původním místě, kde dříve stávala stará fara. Podle farní kroniky byly
při hloubení základů nacházeny zbytky starého zdiva, dokonce i starý železný klíč zakopaný v zahrádce pod stromem.
Rozměry fary a její dispoziční uspořádání vycházely z úsporného „typového“ projektu určeného pro nejnižší základní rozsah farní správy. Skládala se z obytných a hospodářských stavení, která byla často opravována s několikaletými odklady. Po P. Mrázkovi se v Přibicích střídali další faráři. Zde je vhodné zmínit často zastupujícího kaplana Karla Jelínka, který také vedl farní kroniku a z původní staré kroniky přepsal do nové vše důležité.
Nyní…
V dnešní době kostelík spadá pod brněnskou diecézi. Pravidelné mše se konají v neděli (11:00), úterý (8:00) a pátek (17:00).
I Přibice mají své tradiční hody. Jejich datum konání určuje to, komu je kostel zasvěcen. A jelikož mluvíme o sv. Janu Křtiteli, tuto událost můžeme v Přibicích očekávat kolem 24. června.