Jednouchá keška, která vás zavede k jedné vodohospodářské stavbě, o které jsem ještě před pár lety neměl ani tušení.
Jestli vás, stejně jako mě, napadla cestou ze Sviadnova do Místku kolem garáží ČSAD otázka „Proč někdy v kanálu neteče žádná voda a někdy je celé dno pod vodou?“, tak vám dá tato keška odpověď. Nebudu se tu vypisovat s podrobným popisem cíle kešky, ale spíše vám nastíním jeho účel a důvod jeho vzniku.
Jak už to tak bývá, v minulosti se lidé stěhovali k řekám a potokům kvůli dostupnosti vody. Některé řeky jsou klidné a některé jsou rozkolísané. Objekt, který vám chci prostřednictvím kešky ukázat, leží na řece (potoku, říčce,…) Olešné, která patří mezi ty s rozkolísaným průtokem - viz rozdíl za 2 dny.
To znamená pravidelné zaplavování území v okolí koryta. Jedna z možností, jak zamezit pravidelným záplavám, je odvést část průtoku jinam, tj. do jiného toku. Překvapivě jsem zjistil, že byl dříve podél úpatí Štandlu vybudován umělý přivaděč z Olešné do Oprechtického potoka, oddělující se od původního koryta mezi Místkem a Sviadnovem. Později po výstavbě přehrady (1960-1964) byl však tento přivaděč zrušen a ze vzdouvací stavby na jeho začátku nejsou dnes vidět žádné zbytky.
Další variantou řešení jsou přehrady. Vodní nádrž Olešná však nemá takový retenční objem, aby sama předešla rozlivům Olešné z původního koryta. Byla postavena za účelem zásobování vodou areál BioCelu Paskov a tedy převažuje její zásobní objem (3,5 z 4,4 mil. m3) nad retenčním objemem (0,6 z 4,4 mil. m3). Zbývajících 0,3 mil. m3 tvoří stálý objem nádrže, který není možné běžným způsobem nikdy vypustit - mrtvý objem pod úrovní spodních výpustí.
V sedmdesátých letech se v obcích pod přehradou začala v okolí toku projevovat důlní činnost (doly Staříč a Paskov) a vlivem poklesu povrchu terénu se změnila mapa záplavových (inundačních) oblastí. Třetí variantou zamezení záplav je přeložení toku do nově vybudovaného koryta. Toto opatření bylo použito při stavbě BioCelu. Přitom byl na novém korytě vybudován regulovatelný jez, sloužící pro odběr průmyslové vody při haváriích. Toto opatření je však náročné na finance a k přírodě nebývá příliš šetrné.
Keška vás zavede poblíž rozdělovacímu objektu (možná půjdete přímo kolem něj) u kterého začíná 1,6 km dlouhé odlehčovací rameno odvádějící nadměrný průtok (v tomto případě nad 5 m3/s) do Ostravice. Maximální kapacita odlehčovacího ramene je 80 m3/s. Toto opatření je stejného druhu jako výše uvedené odvedení části průtoku do Oprechtického potoka. Rozdíl je ale v tom že odlehčovací rameno se nachází mimo území, na kterém se projevují vlivy poddolování. Rameno chrání před záplavami obce Žabeň, Paskov a areál BioCelu.
Poznámka: O stanovišti bezdomovců poblíž vím a keš bývala dříve pod jiným GC kódem na stromě o několik metrů výše. Větší problémy (například pravidelné vykrádání keše) nebyly, a tak nová keš po schnutí spodních větví přistála na temtýž stromě.