Už jste se mnou byli na zahrádce a teď Vás pro změnu pozvu na farmu. Opět Vás čeká procházková série o délce cca 5 km a po cestě se postupně seznámíte se zvířátky, která na takové farmě většinou žijí. Nezapomeňte si pečlivě zapisovat bonusová čísla v jednotlivých keších, ať si na konci cesty můžete odlovit i bonusovku.
KAČENA
Neboli kachna domácí (Anas platyrhynchos f. domestica) je domestikovaný pták z řádu vrubozobých, chovaný pro maso, vejce a peří po celém světě. Některá plemena jsou chována také jako okrasní ptáci. Plemena kachen jsou méně rozmanitá než u jiných druhů drůbeže, liší se především zbarvením a velikostí, některá také tělesným rámcem (postavou) nebo strukturou peří. První domestikací kachny divoké byla zřejmě oblast Egypta a Mezopotámie, druhou Čína a jihovýchodní Asie. Kachny domácí je možné chovat buďto přirozeným způsobem na vodní ploše nebo intenzívně v halách na roštech, podobně jako brojlerová kuřata. Co se týče krmení, jsou kachny nenáročné. Jejich přirozenou potravu tvoří mikroorganismy, které vyčvachtávají zobákem z bahna, vodní rostliny i drobní živočichové, přijímají však i brambory, šrot, zrní a kuchyňské zbytky. Potravy zkonzumují značné množství a její kvalita může být horší (proto se říká "kačení žaludek"). Kachny se chovají převážně pro maso, které je tučné a má hnědočervenou barvu. Je oblíbeno zejména ve fracouzské a čínské kuchyni. Mezi lahůdky patří kachní sádlo a játra. Prostě, taková pečená kachna se zelím a bramborovým knedlíkem, to je mňamka.
Nezapomeňte si opsat bonusové číslo E, v keši není tužka.