Délka tohoto 110kV vedení, které máte nad hlavou, z elektrárny Horní POČÁPLY až do rozvodny v BOHNICÍCH, je 38,5 km.
Elektrárna Horní počáply byla odstavena v roce 2021. Toť o místu, kde se nacházíte.
Přenosová soustava v České republice
Přenosová soustava byla na území ČR vybudována v 1. polovině 20. století mezi roky 1918–1945. Jako první bylo v roce 1926 vybudováno vedení 110 kV (tehdy 100 000 V) z dnes již zaniklých Ervěnic u mostecké uhelné pánve do Prahy, které v mnoha případech procházelo kolem dosud neelektrifikovaných vesnic. Po roce 1945, kdy byly budovány nadřazené sítě 220 kV a 400 kV byla původní 110 kV síť zahušťována a ztratila svůj páteřní charakter.
Československo propojilo svou přenosovou soustavu s dalšími zeměmi RVHP v roce 1962. Vzniká tak Centrální dispečerská organizace propojených energetických soustav (CDO) se sídlem v Praze (Jungmannova 29).
Přenosovou soustavu v České republice provozuje státní společnost ČEPS, a. s., původně vyčleněná ze státní společnosti ČEZ, a. s. Síť tvoří vedení zvláště resp. velmi vysokého napětí 400 kV resp. 220 kV, vybraná vedení 110 kV a padesát transformačních stanic. Mezinárodně je síť šestnácti vedeními propojena se sítěmi dalších členů Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny). V roce 2006 se přenášený výkon pohyboval od 4,9 GW do 11,4 GW (rekordní hodnota v zimní špičce).
ČEPS zajišťuje regulaci přenosové soustavy v rámci dispečerského řízení, mj. pomocí zdrojů, jako jsou vodní a přečerpávací elektrárny (Vrané, Štěchovice,Slapy, Orlík, Lipno (tzv. Vltavská kaskáda) nebo Dlouhé stráně či Dalešice).
Průběžně je přenosová soustava modernizována a posilována s ohledem na měnící se situaci. Kvůli Green Dealu, v rámci kterého je více decentralizovaných neřiditelných OZE zdrojů, je nutné investovat do dálkových tras, které umožňují udržet stabilitu sítě. Zatímco dříve to bylo do 10 miliard ročně, v roce 2023 je to ke 20 miliardám a náklady budou stoupat.
Vedení velmi vysokého napětí
Délka vedení VVN (2021) činila 14 284 Km
Vedení velmi vysokého napětí (VVN) v České republice tvoří nadzemní vedení provozované s napětím 110 kV, jakožto základní pilíř distribuční soustavy. Zajišťují tranzit elektřiny z transformoven 400/110 kV a 220/110 kV do transformoven 110/22 kV a 110/35 kV. Do této sítě je vyveden výkon řady elektráren. Tato síť je provozována jako kruhová. Zvolenému způsobu provozu odpovídá i použitý systém chránění distančními ochranami. Tato síť se vyznačuje vysokou spolehlivostí s velice nízkou četností poruch, a to díky způsobu provozu při správném působení ochranných systémů, tj. malou pravděpodobností přerušení dodávky elektřiny odběratelům.
Vedení vysokého napětí
Délka vedení VN (2021) činila 77 656 Km
Vedení vysokého napětí (VN) v České republice tvoří nadzemní a podzemní vedení provozované převážně s napětím 22 kV. Ve východních Čechách a částečně v severních Čechách se používá též vedení s napětím 35 kV. Z minulosti jsou v provozu sítě s napětím 3, 6 a 10 kV, tyto sítě ale nejsou dále rozvíjeny a jsou v rámci unifikace nahrazovány napěťovou hladinou 22 kV resp. 35 kV. V drtivé většině je tato síť provozována jako paprsková.
Vedení nízkého napětí
Délka vedení NN (2021) činila 154 365 Km
Vedení nízkého napětí (NN) v České republice tvoří nadzemní a podzemní vedení provozované s unifikovaným napětím 3 × 400/230 V / 50 Hz. Tato síť je provozována jako „paprsková“, ve městech je vybudovaná jako „mřížová“ (z důvodu zvýšení spolehlivosti dodávky), ale většinou provozována jako „paprsková“ (z důvodu snadnější lokalizace poruchy).
Typy a tvary stožárů vedení 400 kV
Typy a tvary stožárů vedení 110 kV (220 kV)
K odlovu keše nelezte nikam na stožár! Není potřeba se ho vůbec dotýkat.
