Žabnický vodopád
Pro úspěšné zalogování keše je nutné navštívit údolí Žabnického potoka s kaskádou Žabnického vodopádu začínající na úvodních souřadnicích a odpovědět na tyto otázky:
1) Změřte či odhadněte výšku prvního stupně Žabnického vodopádu na úvodních souřadnicích.
2) Když si stoupnete čelem k prvnímu vodopádu, povšimněte si, že levý břeh koryta je více erodovaný než pravý. Zamyslete se, jaká je asi příčina tohoto rozdílu.
3) Prohlédněte si břidlice tvořící podklad a boční stěny prvního vodopádu a popište jejich barvu a zrnitost – je to drobnozrnná, středně zrnitá či hrubozrnná břidlice?
4) U třetího vodopádu (jeho souřadnice viz Trasové body) se barva břidlice vpravo od něj od barvy břidlice u prvních dvou vodopádů liší. Uveďte tuto barvu, a čím by mohla být tato odlišná barva způsobena.
Nepovinný úkol – vyfoťte sebe, GPS či jiný vás charakterizující předmět u některého z vodopádů.
Odpovědi pošlete na náš e-mail v profilu. Na schválení správnosti odpovědí nečekejte a zalogujte se.
English version:
To successfully log a cache, you must visit the rock wall at the initial coordinates and answer the following questions:
1) Measure or estimate the height of the first step of the Žabnické waterfall in the initial coordinates.
2) When you stand facing the first waterfall, you will notice that the left bank of the riverbed is more eroded than the right. Think about what might be the cause of this difference.
3) Look at the shale forming the base and side walls of the first waterfall and describe its colour and grain size - is it fine-grained, medium-grained or coarse-grained shale?
4) For the third waterfall (see Route Points for its coordinates), the colour of the slate to the right of it differs from that of the first two waterfalls. Indicate this colour, and what might account for the difference.
Voluntary task – take a picture of yourself, GPS or other object that characterizes you at one of the waterfalls.
Send answers to our e-mail (on our profile). Don't wait for a confirmation of your answers.
Zveme vás do údolí Žabnického potoka se zajímavými výchozy břidlice v jeho stěnách a vytvářejícího efektní vodní kaskády zvané souhrnně Žabnický vodopád. Žabnický vodopád není tak velkolepý, jako třeba Rešovské vodopády v Jeseníkách nebo Satinské vodopády v Beskydech, nicméně i on má své osobité kouzlo, a proto si myslíme, že i toto místo si svou earth cache zaslouží. Nejhezčí podívaná vás zde čeká v době tání sněhu na jaře, nebo po vydatných deštích.
Žabnický vodopád
Pro srovnání Rešovské vodopády ...
... a Satinský vodopád
Vodopád je příkrý až svislý (kolmý) stupeň v říčním korytě, přes který přepadá vodní tok. Příčiny vzniku vodopádu mohou být geomorfologické (např. visutá boční údolí ústící do hlavních) nebo strukturně geologické (kdy odolné horniny spočívají na měkkých, či se na vzniku podílí síť puklin v horninách). Podle vědeckých výzkumů z posledních let je však může vytvářet i samotné proudění vody.
Srázné horské svahy zdobí početné vodopády a peřeje. Ty jsou typickým příkladem geomorfologicky vzniklých vodopádů. Nejkrásnější z nich můžeme uvidět v horách zbrázděných ledovci. Tam, kde se splazy vedlejších ledovců napojovaly do hlavního ledovcového proudu, se hlavní údolí často prohlubovalo a nabývalo podoby příkopu se sráznými stěnami. Vedlejší ledovcové splazy si vyrývaly mnohem mělčí cesty a ty dnes končí vysoko nad hlavním údolím jako visutá údolí. Dnes z jejich ústí vytékají říčky a vytvářejí například v Alpách jedny z nejkrásnějších vodopádů. I norské fjordy zdobí péřovité vodopády z bočních údolí.
Výškový rozdíl vodopádu může rovněž vzniknout pohybem zemské kůry. Když se zemská kůra na jedné straně zlomu zvedne nebo na druhé straně klesne, řeka, která kdysi tekla v rovině, se musí vrhnout do hlubin a vytvořit vodopád.
Nejčastější příčinou je však setkání různých typů hornin. V takovém případě údolí toku protíná vrstva zvláště tvrdé horniny a potoční či říční voda stéká směrem k měkčím vrstvám a unáší je. Postupem času se spádová křivka řeky viditelně mění, tvoří se peřeje. Stává se také, že skalní podloží překračující řeku tektonickým působením praská nebo se propadá, a tak vzniká vodopád. To je i důvodem vzniku četných stupňů – kaskádovitých vodopádů různé výšky a šířky na Žabnickém potoce.
Každý vodopád je vlastně předem odsouzen k zániku. I když jde o postupný proces s mnoha odchylkami, životní cyklus vodopádů v podstatě probíhá podle jednoho ze dvou základních modelů. V prvním případě jde o postupné rozrušování odolné hrany přepadu zpětnou erozí, protože se řeka snaží vyrovnat spádové poměry svého řečiště. V místech, kde k tomu dochází, se může původně jediný vodopád rozpadnout na celou řadu menších kaskád. Pokračující zpětná a hloubková eroze pak dále mění kaskády v pásma vířící bílé vody nebo peřeje, které nakonec přejdou v hladký tok níže položené části řeky.
V jiném případě jsou vrchní vrstvy horniny odolnější než jejich podloží a tím vzniká jakási „čapka“ vzdorující hloubkové erozi. Tehdy začne pracovat zpětná eroze při úpatí vodopádu, kde dopadající proud vyrývá v měkčím podloží hlubokou tůň. Vířící suť zároveň rozrušuje méně odolné horniny ve spodní části útesu a pod převisem. Časem se skalní čapka naruší zespodu, začne se odlamovat, občas i v celých masivech, a zbude po ní přepadová hrana o něco výše proti proudu. Tento proces se opakuje, vodopád pomalu postupuje proti proudu a často za sebou zanechává celou řadu hlubokých tůní jako svědectví o své předchozí poloze.
Žabnický vodopád, jak je přírodní útvar na Žabnickém potoce označován v literatuře, není tvořen jedním stupněm, ale je to přírodní kaskádovitý vodopád, kde jednotlivé kaskády na sebe nenavazují, proto je taky někdy pojmenováván v množném čísle jako Žabnické vodopády. Kaskády jsou vytvořeny tekoucí vodou potoka Žabník v údolí pod kopcem Juřacka se stejnojmennou studánkou nedaleko u osady V Žabníku, nedaleko obce Podhoří pod vesnicí Uhřínov v Oderských vrších (součást Nízkého Jeseníku) v okrese Přerov. Potok Žabník je cca 8,2 kilometru dlouhý pravostranný přítok řeky Bečvy, který pramení v zalesněné strži u obce Uhřínov. Protéká oblastí, jejíž podloží tvoří paleogenní (prvohorní) jílovité břidlice a prachovce, které se vytvořily v starším (spodním) karbonu před cca 350 miliony lety. Jílovitá břidlice je jemnozrnná usazená hornina, která vznikla zpevněním jílovitých sedimentů. Patří mezi nejběžnější usazené horniny. Je pro ni typický erozní destičkovitý až tenkolupenný rozpad. Prachovec je sedimentární hornina, zpevněný ekvivalent prachu, přičemž částice velikosti prachu se na složení horniny podílejí minimálně dvěma třetinami. Jeho přeměnou (metamorfózou) vzniká právě břidlice.
Údolí Žabnického potoka na geologické mapě ČR, zelenou barvou jsou vyznačeny břidlice
V údolí pod kopcem Juřacka si Žabnický potok během čtvrtohor ve výše popsaných břidličných vrstvách vymlel koryto, na němž se na geologických zlomech vytvořila kaskáda menších vodopádů, vzdálených od sebe několik metrů až několik desítek metrů. Na tomto úseku horního toku Žabníku se nacházejí tři větší vodopády s výškou kolem 1 až 2 m a několik menších vodopádů. Na nich je vidět uložení vrstev břidlice v tomto údolí, které je zešikmené a uklání se směrem k západu. Místy je však ve východní stěně potoka možné pozorovat i odkryté zvrásnění břidličných vrstev do oblouku.
Všechny tři největší a nejkrásnější vodopády jsou viditelné ze zpevněné lesní cesty procházející podél toku potoka proti jeho proudu od mostu u hlavní silnice k studánce Juřacka, ale při troše opatrnosti k prvním dvěma se dá i sejít dolů do koryta potoka. U třetího to už rozhodně nedoporučujeme zkoušet, sestup je vzhledem k strmým stěnám vodního koryta opravdu jen pro velmi otrlé jedince. Nejvyšší z tří zmiňovaných vodopádů je ten prostřední, který dosahuje 2 metrů. Naopak nejdivočejší je nejvýše položený třetí vodopád, který má nejvyšší sklon padající vody ze skalního schodu. Na pohled nejatraktivnější je ale hned první vodopád na dohled od silničního mostku, v němž voda padá téměř svisle dolů. Průtok vody ve vodopádech je obvykle kolem 20 litrů za sekundu. V době, kdy jsme pořizovali fotografie vodopádů pro listing (únor 2025), byly z vodopádů spíše ledopády J, proto jsme pro srovnání přidali i starší fotografie s normálním průtokovým stavem.
První stupeň Žabnického vodopádu nejblíže silničního mostku
Druhý prostřední stupeň Žabnického vodopádu
Třetí nejsevernější stupeň Žabnického vodopádu
Na těchto třech největších stupních můžeme právě dobře pozorovat projevy zpětné eroze při úpatí vodopádů, kde dopadající proud vyrývá v měkčím podloží hlubokou tůň, a snahu toku vyrovnat postupem proti proudu spád svého koryta.
A kdo má zájem, může se projít o cca 400 metrů dál k studánce Juřacka a napít se její lahodné vody. U studánky je na potoce také další menší vodní kaskáda. Jako historickou kuriozitu uvádíme, že někde poblíž studánky se měla nacházet již neexistující středověká obec Žabíkov (též Sobíkov), která zanikla během válek moravských markrabat na přelomu 14. a 15. století.
Studánka Juřacka
Kaskáda u studánky Juřacka
V okolí se nacházejí další menší vodopády, například Loučská kaskáda na potoce Loučka (cca 4,8 km západním směrem), Partutovický vodopád na potoce Mraznice (cca 6,3 km severovýchodním směrem), vodopád na potoce Svinec u hradu Helfštýn (cca 7 km západním směrem), vodopád u Podhůry na bezejmenném toku (cca 8,8 km jihozápadním směrem), či vodopád naproti osadě Rybáře (cca 5,9 km jihovýchodním směrem), které se utvořily na podloží tvořeném převážně drobou, a rovněž stojí za pozornost.
Loučská kaskáda
Partutovický vodopád
Vodopád na potoce Svinec
Vodopád u Podhůry
Vodopád naproti osadě Rybáře
Zdroje: - https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDabnick%C3%BD_vodop%C3%A1d
- https://www.venkazdyden.cz/tip-na-vylet/zabnicky-vodopad/1128
- https://infocentrum-hranice.cz/zabnicky-vodopad/
- https://olomouc.rozhlas.cz/vodopady-v-zabniku-huci-jen-kousek-od-lidskych-sidel-6931705
- Česká geologická služba
- Wikipedie