Příčná hora, správně Příčný vrch (975 m) je horou, která ovlivnila celé své okolí. Nálezy zlata, rýžovaného nejdříve v potocích stékajících po jejích úbočích, později i dolovaného v ní, jsou hlavním důvodem rozvoje tohoto zapomenutého kraje. Předpokládá se, že jej tu nacházeli již Keltové. O krajinu bojují Přemyslovci s Poláky... Spravuje ji vratislavské biskupství.
Zlaté hory (Zukmantel, Edelstadt)
Druhé největší město okresu Jeseník.
Krajina kolonizována ve 13. století současně vratislavskými biskupy a bratrem českého krále Přemysla Otakara I . Kolem roku 1220 počátky těžby zlata v měkkých dolech, rýžování z potoků. Biskup zakládá k ochraně dolů hrad Edelštejn. Opavský kníže Mikuláš první pak věnuje Cukmantl vratislavskému biskupství. Ti o panstvbí přicházejí a opět jej získává vévoda opavský, to pak náleží až do roku 1477 k Opavsku.
1306 obdržela ves Cukmantl městská práva dle magdeburského vzoru. Později město obdrželo i horní právo. Roku 1330 se prvně připomínají ražené štoly. V roce 1339 Jan Lucemburský město i s hradem Edelštejnem opavskému knížeti Mikuláši II. odebral (tehdy se zde poprvé zmiňuje kostel), avšak o 22 let později Karel IV. Cukmantl vrací nazpět. Roku 1443 získalo město mincovní právo.
V roce 1465 panství vyplatil Jiří z Poděbrad a připojil opět k Opavsku. Již o dva roky později však vojsko vratislavského biskupa a niského knížete Jošta z Rožmberka dobyla a pobořila hrad Edelštejn, ten už pak nebyl obnoven. Místo něho měl být ve městě opevněn zdejší kostel. V roce 1474 udělil uherský král Matyáš Korvín hrad i Cukmantl biskupovi lénem jakožto český král. Roku 1477 pak biskupové panství i formálně odkoupili od synů a dědiců Jiřího z Poděbrad a stali se tak na několik staletí jeho majiteli. Město se tak stalo součástí Niského knížectví.
Biskup Jan IV. Turzo (1506–1520), 1510 udělil městu nový horní řád. S ním začíná největší rozkvět zlatohorského dolování. Od Hlucholaz se začíná razit tzv. Tříkrálová štola o délce skoro 6 km. Zlatohorské zlato slouží k ražení biskupské mince, která se stala rozšířeným platidlem; vedle zlata se těží i měď, olovo a cín. V letech 1590 a 1591 byly nalezeny dva valouny zlata o hmotnosti 1,385 a 1,78 kilogramů, které byly věnovány do sbírky kuriozit císaře Rudolfa II. Od roku 1601 však výtěžek těžby zlata začíná upadat a její význam přebírá těžba mědi.
V 17. století dochází k úpadku dolování i města samotného. Za třicetileté války Švédové obsazují a rabují město. Po válce následují čarodějnické procesy, při kterých bylo ve městě upáleno kolem 85 osob. Pro upalování byla postavena i speciální pec. V 18. století dochází k rozmachu tkalcovství, i když se stále doluje. Dle údajů z roku 1733 je poměr tkalců k horníkům 191 ku 50.
V roce 1727 byla postavena na svahu Příčného vrchu dřevěná kaple Panny Marie, základ pozdějšího významného poutního místa. 22. června 1741 je město na příkaz pruského krále Bedřicha II. Velikého vypáleno Prusy – shořelo přes 300 domů. O rok později se z Cukmantlu stalo pohraniční město. Hornictví již tehdy téměř zaniklo a v roce 1752 město přichází o horní privilegia, sestávající zejména z osvobození od daní. O obnovení těžby se pak v letech 1755 až 1784 pokoušel ve vlastní režii biskup Filip Gotthard Schaffgotsch, ale dolování se ukázalo jako ztrátové.
Od roku 1844 probíhaly opět pokusy o obnovu dolování. Pokusy o obnovu železných a měděných rud byly činěny v letech 1855 až 1878 a 1879 až 1903. Hornická činnost pak ustala v roce 1883, nikoliv však definitivně. V roce 1859 bydlelo v Cukmantlu 4100 obyvatel a stálo zde 529 domů. Nejvýznamnějším odvětvím se postupně stal průmysl kamene, respektive opracování žuly a mramoru.
29. března 1960 byly k městu připojeny dosud samostatné obce Horní a Dolní Údolí, 13. února 1964 pak i Ondřejovice a Rejvíz. Roku 1958 byla obnovena těžba polymetalických rud a později zlata. 17. prosince 1993 vyjel z dolů poslední vozík a těžba byla definitivně ukončena.
Ke keši:
1. Stage: Zjisti počet postav na obraze v kapličce = A.
2. Stage: Zjisti kolik schodů vede ke kostelním dveřím (libovolné z jednoho ramene schodiště) = BB.
3. Stage: Zjisti kolik váz je umístěno na štítu budovy = C.
4. Stage: Jsi u dětského hřiště, zjisti, kolik je zde velkých dřevěných laviček (nepočítej sestavy lavička - stůl) = DD
N 50° 15.D(C+D)D′ E 17° 23.(A-C)CC′
5. Stage: Stojíš před budovou, zjisti, kolik je v parčíku před ní laviček E a kolik má prken jedna lavička (počítej prkna většiny laviče) = F.
N 50°15.(F/4)(E-D)D', E 17°23.(E+B)C(E-A)'
6. Stage: jsi u budovy, nahlédni dovnitř přes skolo dveří. Kolik tady vidíš dvojmístných lavic = G.
N 50° 14.(G+D)G(A-E)′ E 17° 23.EA(A+D)′
7. Stage: Poblíž je značka zákazu vjezdu s dodatkovou tabulkou. Tebe bude zajímat modrobílá cedulka na zadní straně této tabulky. H bude první označená číslice měsíce, I bude poslední označená číslice roku.
N 50° 13.HEI′ E 17° 23.IF(E+D)′
8. Stage : Jsi u objektu. Zjisti na něm jeho číslo = J.
N 50° 13.JDJ′ E 17° 23.JF(I+B)′
Na místě hodně lítá signál.
Děkuji za betatest pixkarel a raa.radim.