Příčná hora, správně Příčný vrch (975 m) je horou, která ovlivnila celé své okolí. Nálezy zlata, rýžovaného nejdříve v potocích stékajících po jejích úbočích, později i dolovaného v ní, jsou hlavním důvodem rozvoje tohoto zapomenutého kraje. Předpokládá se, že jej tu nacházeli již Keltové. O krajinu bojují Přemyslovci s Poláky... Spravuje ji vratislavské biskupství.
Heřmanovice (Hermansdorf)
První písemná zmínka o obci je z roku 1339, kdy opavský kníže Mikuláš II. postoupil mimo jiné i obec nazývanou Hermanstad českému králi Janu Lucemburskému. Obec však zřejmě vznikla na přelomu 13. a 14. století. Díky těžbě zlata obec často měnila spolu s celou oblastí okolo Cukmantlu majitele. Nakonec se celá oblast stala majetkem vratislavských biskupů. V obci bylo za biskupů zřízeno tzv. šoltyství (rychta). Z dob počátků obce pocházelo i středověké tvrziště (obdélné tvrziště obklopené příkopem a valem, na tvrzišti stála zděná věžovitá stavba, dle archeologických nálezů tvrz obydlena od poloviny 14. do konce 15. století), později zničené těžbou vápence v místním lomu.
V polovině 16. století zde vratislavský měšťan Hans Karlin založil na základě biskupova povolení hamr na zpracování železné rudy, která se těžila v okolí. V roce 1559 pak zřídil další hamr a pilu. V hamrech se vyráběly především kamna a hrnce. Zpracování železa se v obci udrželo hluboko do 17. století. V 16. století byl vystavěn renesanční kostel sv. Ondřeje. V 17. století se zde odehrávaly čarodějnické procesy.
V roce 1752 vydala zemská vláda nařízení, kterým se obci rušily horní (tj. hornické) svobody a osvobození od daní. Heřmanovice se tak staly především zemědělskou a řemeslnickou obcí. Zvlášť se zde dařilo lnářství. V roce 1788 je v obci uváděno 11 bělidel.
V roce 1844 se jistý Jan Höniger znovu pokusil nepříliš úspěšně oživit dolování zlata na Příčném vrchu. Po roce 1848 se vedle zemědělství obyvatelé živili hlavně plátenictvím a dřevařstvím. Bylo zde několik pil a mlýnů a výroba třísla.
V první světové válce padlo na 91 heřmanovických mužů. Obec byla tehdy obývána německy mluvícím obyvatelstvem. V říjnu 1938 se Heřmanovice staly součástí Třetí říše.
Za druhé světové války byly v obci a okolí (Opavská chata) zřízeny tábory pro zajaté spojenecké vojáky. Dne 8. 5. 1945 pak byla obec obsazena Rudou armádou. Po válce následoval odsun většiny německého obyvatelstva, a zároveň přišli noví osadníci. Počet obyvatel však i tak klesl oproti stavu před válkou 5,3krát.
V roce 1949 byla objevena ve zdejším vápencovém lomě Heřmanovická jeskyně, která byla později odtěžena. V roce 1995 byly Heřmanovice vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací.
Ke keši:
1. Stage: Jsi před kostelem, vystoupej po schodišti. Na kostelních dveřích najdeš kovové cedulky. Kolik jich zde je = A. V českém textu je uveden letopočet, číslice, která je v něm uvedena 2x je B.
2. Stage: Na místě najdeš kříž, letopočet na něm je: 190C
3. Stage: Pomník - na jeho bocích najdeš jména občanů, kteří zahynuli v 1. světové válkce, číslo za jménem Alberta Zintlera je D.
4. Stage: Na místě najdeš informační panel. Kolik je na něm fotografií = E, pod panelem je menší cedulka s QR kódem, pod spodním čtvercovým kódem je číslo ve formátu 3F4.
N 50° 11.C(E-A)B′ E 17° 23.(C+D)F(C-A)′
5. Stage: Co je přímo na místě souřadnic?
- G 1 hřiště na beach volejbal
- G 2 fotbalové hřiště
- G 3 volejbalové hřiště
N 50° 11.DEE′ E 17° 23.(G+E)BC′
6. stage: Na místě stojíš před dveřmi. Nahlédni dovnitř. Co vidíš po levé straně:
- H = 7 kovové schodiště
- H = 8 kamenné schodiště
- H = 9 dřevěné schodiště
N 50°11.(H-G)(E+2)H', E 17°22.HDG
7. stage: Stojíš před výrazným stromem. Ve výšce asi 3 m se rozvětvuje do I velkých větví. O jaký strom se jedná? Kolik je v jeho názvu písmen e = J.
N 50°12.JHE', E 17°22.BJD'
8. Stage: Máš před sebou značky, je zde několik čísel, najdi na zadní straně štítek s označeným rokem KL.
N 50° 12.(L+I)DB′ E 17° 24.(L-K)AH′