Tato keška je z volné série Příběhy Masarykova okruhu, která nemá přesně daný počet krabek a ani ambice být zatěžována bonusem.
Škoda 130 RS je mnohými považována za nejslavnější český závodní a soutěžní automobil. Tento vůz byl přímo odvozen z půvabného kupátka 110R. Závodním vyladěním řadového čtyřválce s hliníkovým blokem bylo dosaženo maximálního výkonu 140 koní při 8500 ot/min. Toto 4,02 m dlouhé kupé s motorem o objemu 1289ccm dosahovalo maximální rychlosti až 220 km/h.
Kapota, střecha a vnější panely dveří byly hliníkové, redukce váhy byla na prvním místě. Suchý vůz bez náplní vážil muších 620 kg! Čelní sklo zůstalo původní, ostatní okna byla vyrobena z polykarbonátu. Ze zadních blatníků zmizely mřížky, protože chladič byl přemístěn dopředu. Okruhové vozy měly ve výbavě rychloměr, otáčkoměr, tlakoměr oleje, teploměr chladicí kapaliny a ukazatel stavu paliva. Pilot seděl v anatomické, neseřiditelné laminátové sedačce.
Skutečnou zbraní československého kupé byly však jeho jízdní vlastnosti. Lehká a dobře vyvážená konstrukce pomáhala jezdcům nejen v zatáčkách, ale i na rovinách, při doskocích za horizonty a v situacích, kdy přehnali rychlost a museli doslova bojovat proti fyzikálním zákonům. Tehdy se ŠKODA 130 RS jevila jako partner, na kterého se dá spolehnout a její jezdci mohli držet krok i s výkonnější konkurencí. Vůz byl označován jako "Porsche z východu“.
Během let 1975-1980 vzniklo pouze 38 originálních exemplářů. Přestaveb existuje jistě více než pět stovek, ale ty se započítat nemohou, vznikaly samovolně a nekontrolovaně. K homologaci ve skupině A2 potřebovala Škodovka vyrobit během 12 měsíců tisícovku silničních RS, což pochopitelně nebylo v jejích silách. Typickou českou kličkou byla nakonec mezinárodní homologace 130 RS uznána v roce 1975.
Automobilka totiž homologačním orgánům tvrdila, že zbylé kusy používá ministerstvo vnitra. Na podporu škodovky poslali motorističtí velikáni Louis Chiron a Eliška Junková do sídla FIA v Paříži oficiální dopis, v němž žádali schválení homologace. Pro ověření vyslala mezinárodní automobilová federace do tehdejšího Československa svého zástupce. Byl jím Paul Frère, motoristický novinář a bývalý závodník, který se svezl úspěšně i ve formuli 1. Těžko se domnívat jak přesvědčování probíhalo, ale Paul Frère oficiálně potvrdil, že tisícovka 130 RS skutečně existuje a jezdí v policejních službách. Co na tom, že je nikdy naživo všechny neviděl... Ani nemohl. Historie jednotlivých kusů je dnes těžko dohledatelná a důležité dokumenty v továrním archivu nejsou k nalezení, protože byly skartovány.
První jízdu si připsal tento vůz na jaře na Autodromu v Mostě a ostrý start 18. května 1975 na čtyřhodinovce na okruhu Brně, kdy Milan Žid s Oldřichem Horsákem obsadili ve své divizi 3. místě. První start homologovaného vozu 2. homologace se uskutečnil 5. června 1977 na Grand Prix Brno, kde Oldřich Horsák a Jaroslav Bobek vyhráli třídu do 1300 ccm.
Zprvu jezdili s tímto vozem další tovární jezdci Škody jako Svatopluk Kvaizar, Oldřich Brunclík, Milan Zapadlo, či "polotovární" Josef Michl, Petr Samohýl, Petr Martinovský a další. Od roku 1978 se k nim připojili i soukromí jezdci startující za Bohemia Crystal Liberec, někdy podpořeni továrnou (je však nepřesné označovat je za reprezentanty týmu Škoda Motorsport) nebo ÚAMK. V roce 1980 posádky na Š 130 RS obsadily v konečném pořadí šampionátu Mistrovství Evropy celkově 2. místo.
Během následující sezóny 1981 se však schylovalo k největšímu úspěchu v kariéře vozu ŠKODA 130 RS. Československý speciál s motorem 1.3 OHV se po urputných bojích v průběhu sezóny prodral až do čela konečného absolutního pořadí značek a ŠKODA tak získala titul v Mistrovství Evropy cestovních vozů! Konkurenti jen nevěřícně kroutili hlavami a jezdci stotřicítek Zdeněk Vojtěch, Břetislav Enge, Jan Šenkýř, Petr Martinovský, Josef Michl a další se stali středem zájmu všech evropských sportovních médií – stejně jako samotná auta. Posádka Vojtěch-Enge (případně doplněná Šenkýřem nebo Bervidem) v tomto ročníku zvítězila ve své divizi celkem v šesti závodech z osmi. Obrovského úspěchu se podařilo dosáhnout bez přímé podpory tehdejších AZNP (Automobilové závody národní podnik, prostě továrna Škoda). Je ovšem pravdou, že továrna preferovala účast továrních vozů v soutěžích a okruhy stály stranou jejího zájmu.
I když to s Masarykovým okruhem nesouvisí, je třeba se zmínit i o verzi pro soutěže. Škoda 130RS začala svou rallyovou kariéru až po druhé homologaci v sezóně Mistrovství světa 1976 a již o rok později zazářila prvenstvím ve své třídě na Rallye Monte Carlo a 12. příčkou celkově (posádka Blahna - Hlávka). V sezóně 1978 se podařilo posádce Zapadlo - Motal obsadit na Rallye Acropolis 9. místo v absolutním pořadí (pochopitelně 1. ve třídě) a o rok později skončila ŠKODA 130 RS na této nejtěžší evropské soutěži dokonce na celkové osmé pozici. Během své kariéry se soutěžní kupé postaralo o mnoho vynikajících výsledků na domácí i celosvětové úrovni (ve třídě A2 do 1600 pravidelně porážela i silnější konkurenci). Jeho oficiální kariéra na domácích tratích skončila v sezóně 1983, jako tréninkové či autokrosové auto však ŠKODA 130 RS jezdila ještě dlouhá léta.
Na konci 70. let mladoboleslavská automobilka vyvinula a postavila okruhový a vrchařský speciál a zároveň testovací platformu pro novou techniku. Tato Š 130 RS A5 měla sloužit jako pojízdná testovací laboratoř určená ke zkouškám pokročilé aerodynamiky i pro zkoušky různé nové techniky pro příští soutěžní stroje.
Celohliníkový čtyřválec měl objem 1589 ccm, a kromě jiného dostal také šestnáctiventilovou hlavu s rozvodem DOHC. Malá šestnáctistovka dávala výkon 186 koní. To možná dnešní optikou není mnoho, nicméně díky tomu, že auto bylo postaveno převážně z laminátu, hliníku a plexiskla, vážilo pouze 710 kg. Právě v tomto provedení byla ŠKODA třídy A5 schopna vyvinout při vhodně zvolených převodových poměrech nejvyšší rychlost až 250 km/h, což byla na konci 70. let s ohledem na nepřeplňovaný motor o objemu jen 1,6 litru fantastická hodnota.
Zdroje: wikipedia; auto.cz; skoda-storyboard.com
Děkuji své dceři ze Segra-teamu, že se vzdala boje o FTF a udělala mi betatest. A spoluhráči Jaulik za úpravu listingu.
Stupně vítězů: 1. pts14, 2. pamojed7, 3. Pipuška
