|
Moje další EarthCache vám ukáže tonalitový odkryv v brněnských Žabovřeskách.
Informace o lokalitě
Hlavní místní horninou jsou biotitické chloritizované tonality, které směrem k východu přechází do silně zbřidličnatělých hornin tvořící první desítky metrů mocnou část odkryvu. Tonality se v této zóně strmě uklánějí k východu a mají na sobě viditelné ohlazové linie severojižního směru.
Zdejší tonalit místy obsahuje karbonátové žilky. V jižněji ležících skalních výchozech můžeme pozorovat nedeformované nebo jen slabě usměrněné hrubě zrnité biotitické granodiority, které jsou svojí strukturou nápadně podobné právě tonalitu.
V horní části odkryvu vystupují na povrch skalní terasy tvořené štěrky, které výškově odpovídají tuřanské terase, jejíž sedimentace probíhala na přelomu spodního a středního pleistocénu a které jsou překryty kamenitohlinitými sedimenty.
Hornina tonalit
Tonality se vyznačují velmi rozmanitými barevnými odstíny, které souvisí jednak s velikostí zrna a zejména s variabilitou minerálního složení. Tonality se odlišují od granodioritů tím, že neobsahují nebo mají velmi nízký obsah draselného živce, od dioritů pak vyšším obsahem křemene.
Ve struktuře tonalitů mají tabulkovité plagioklasy a tmavé minerály tendenci převládat nad mineraly jako křemen a vzácný ortoklas. Makroskopicky se podobá na jedné straně dioritu a na straně druhé až gabru.
V ČR je nalezneme v oblasti středčeského plutonu. Příkladem mohou být některé biotit-amfibolové tonality ( "křemenné diority" ) tzv. sázavského typu (Mrač u Benešova, okolí Pyšel, Žampach u Jílového), které vystupují s kvarcdiority (Chrášťany a Bystřice u Benešova u Prahy).
leukotonalit X melanotonalit V případě, že tmavé minerály jsou zastoupeny méně než 10% jde o leukotonalit, v případě, že obsahují více než 40% melanotonalit.
Leukotonalit je světlá varianta tonalitu, která obsahuje menší množství mafických minerálů, jako jsou biotit, amfibol nebo pyroxen. Díky tomu má světlejší barvu a jeho složení se blíží granodioritu, i když stále obsahuje převahu plagioklasu nad draselným živcem.
Melanotonalit je naopak tmavší varianta tonalitu, protože obsahuje vyšší podíl mafických minerálů, zejména biotitu, amfibolu nebo pyroxenu. Kvůli tomu má vyšší hustotu a často tmavě šedou až černou barvu.
Leukotonalit je odolnější vůči erozi díky vyššímu obsahu křemene a světlých živců, zatímco melanotonalit podléhá zvětrávání rychleji kvůli vyššímu obsahu mafických minerálů.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) Vyberte si z listingu alespoň tři informace o tonalitu a pošlete mi je.
2) Prozkoumejte tonalitový odkryv na úvodních souřadnicích. Jak byste charakterizovali jeho pevnost, strukturu a zabarvení?
3) Na základě vašeho pozorování na místě rozhodněte, zda se zde setkáváme s leukotonalitem a nebo melanotonalitem.
4) Do logu připojte fotku sebe nebo vaší GPS s odkryvem na úvodních souřadnicích.
Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.
Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje - Žabovřesky - geologické lokality [online].
Dostupné z https://lokality.geology.cz/3303 [cit. 01. 03. 2025]
Poznávání hornin [online].
Dostupné z http://petrol.sci.muni.cz/poznavanihornin/
magmatity/tonalit.htm [cit. 01. 03. 2025]
5 - Tonalit [online].
Dostupné z http://geologie.vsb.cz/petrologie2013/klasifikace-hh-tonalit.htm [cit. 01. 03. 2025]
Tonalit [online]. Dostupné z https://atlas.horniny.sci.muni.cz/
magmaticke/tonalit.html [cit. 01. 03. 2025].
|