|
Moje další EarthCache vás seznámí s výchozem sedimentů v údolí řeky Radbuzy.
Informace o lokalitě
Krajinný ráz v údolí Radbuzy v Plzni je pestrý a dynamický. Meandrující řeka se zde klikatí mezi strmými svahy, kde se střídají lesy, louky a pole. V některých místech se údolí otevírá do širších niv, které jsou rozprostřené po obou březích řeky Radbuzy.
Údolí Radbuzy v Plzni vzniklo postupným zahlubováním řeky do starších hornin. V podloží převládají hlavně prachovce, břidlice, droby a místy fylity, které se formovaly během variského vrásnění. Na některých místech jsou vidět tektonické zlomy a vrásy, které dokládají dávné pohyby zemské kůry.
Kromě pevných hornin se v údolí Radbuzy nacházejí i říční sedimenty jako štěrky, písky a hlíny. Tyto usazené vrstvy ukazují, jak se v průběhu času měnil průtok řeky a klima. Svahy údolí jsou velmi náchylné k erozi, zatímco v nižších částech se vytvářely úrodné půdy.
Droby a prachovce
Prachovec a droba jsou usazené horniny, které se vyskytují ve všech sedimentárních oblastech. Metamorfózou prachovců a drob se tvoří břidlice a s pokračujícím stupněm přeměny vznikají fylity. Jedná se o zpevněný ekvivalent prachu a sedimentu, kdy částice prachu a jemně zrnitého materiálu se na složení horniny podílejí minimálně dvěma třetinami.
Nejčastější textura prachovců a drob je vrstevnatá, se značnými známkami sedimentace. Barevné spektrum zahrnuje šedou, žlutou, bílou až hnědou barvu. Ta závisí hlavně na oxidačním stupni obsaženého železa. Prachovce i droby lze také spatřit ve formě prachových břidlic, což označuje horniny s výrazně, nebo tence vrstevnatou texturou. Jejich vznik je spojený se sedimentací v mořském prostředí.
Prachovce a droby můžeme zařadit mezi tzv. klastické sedimentární horniny. To jsou sedimentární horniny vznikající z usazenin fragmentů jiných hornin, které byly zvětrány, transportovány a následně usazeny na zemském povrchu. Tyto fragmenty mohou být různě velké, od jemného písku po větší kameny.
Železitý sediment (ferolity) Téměř všechny sedimentární horniny obsahují železo, nejčastěji ho můžeme pozorovat v pískovci. Nicméně sedimentární horniny, ve kterých podíl železa překračuje 15 procent, jsou samostatně nazývány "horniny bohaté na železo". Ty charakterizují rozsáhlé, lokálně silné sekvence železa složené ze střídajících se tenkých (milimetr až centimetr tlustých) vrstev převážně krystalického železa, zvané ferolity.
Ferolity jsou velmi variabilní, běžně je můžeme pozorovat v podobě plošných skvrn na povrchu horniny. Většinou mají viditelné úlomky křemene. Jejich typické zabarvení je zpravidla rezavé, červené nebo světle hnědé. Mimo minerálů železa obsahují ferolity také klastické úlomky hornin a minerálů, např. křemene, karbonátů nebo jílovité minerály.
Vzhled ferolitů a jejich vlastnosti mohou být různé v závislosti na jejich geografickém původu. Jejich zabarvení se zpravidla výrazně liší od okolní horniny a jsou tak od ní snadno rozpoznatelné. Tato variabilita je způsobena rozdíly v chemickém složení a podmínkách sedimentace, které ovlivňují vzhled a složení těchto železitých vrstev.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) S jakými horninami se setkáváme na skalním výchozu na úvodních souřadnicích?
2) Prozkoumejte výchoz podrobněji a charakterizujte jeho barvu, strukturu a pevnost na dotek.
3) Na základě vašeho pozorování na místě popište, jak se liší železitý sediment od okolní horniny.
4) Do logu připojte fotku sebe nebo vaší GPS se skalním výchozem na úvodních souřadnicích.
Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.
Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje - Radbuza [online]. Dostupné z https://ukr.plzen.eu/zivotni-prostredi/revitalizace-nabrezi-plzenskych-rek/radbuza/ [cit. 04. 03. 2025]
Sedimentary rock [online]. Dostupné z https://www.britannica.com/science/sedimentary-rock/Iron-rich-sedimentary-rocks [cit. 04. 03. 2025]
Siltstone [online]. Dostupné z https://geologyscience.com/rocks/siltstone [cit. 04. 03. 2025]
Geologické mapy: List ZM50: 1233 [online]. Dostupné z https://mapy.geology.cz/geo/ [cit. 04. 03. 2025]
|