HISTORIE ŠKOLY
V Libčicích byla škola při farním kostele již ve 14. století. Učiteli byli místní faráři. Až po třicetileté válce v r. 1695 tu vyučoval soukromý kantor Jan Flaisner. V prvnípolovině 18. století chodily děti z Libčic do školy do Turska.
Teprve v roce 1779 byla zřízena škola a prvním učitelem se stal Václav Hančl. Dostával školního platu 20 zlatých 26 krejcarů ročně, užíval 5 strachů polí, aby vyučoval chudé děti. Byl zároveň kostelníkem a za to pobíral 7 zlatých 30 kr. štoly sobotáles od dětí 28 zlatých a novoroční koledy 3 zlaté 12 kr. (3 kr. za dům).
Původně byla škola umístěna v hospodě č. 17 řečené Panský sklípek. Roku 1790 chodilo do ní 73 dětí – 42 chlapců a 31 dívek, z Letek, Dolan a Chejnova.
Když potom dětí přibývalo a místnost v hospodě pro ně nestačila, vzal r. 1799 farář Ant. Černý školu i s učitelem na faru. Učebna byla upravena z velké místnosti v přízemí. Měla dvě okna do dvora a dvě do zahrady. U vchodu byla učitelova spižírna a napravo přes chodbu učitelova světnice. Ze světnice se vcházelo do komory s pecí. Chodba mezi komorou a třídou byla přepažena a její oddělená část sloužila za černou kuchyni s ohništěm. Záchody byly při východu na dvůr. Roku 1803 zemřel V. Hančl na souchotiny. Na jeho místo nastoupil Jan Žižka. Byl prvním zkoušeným učitelem v Libčicích. Učiteloval v Libčicích 31 let. Poslední 3 léta mu pomáhal V. Kochman z Turska. Po smrti J. Žižky byl v lednu 1835 ustanoven učitelem Josef Hausman.
O školu se tehdy valně nestaral ani nelahozevský patronátní úřad, ani obec. Na jaře r. 1817 píše nový farář Filip Mičan, že našel školu jako vězení. Vyučovalo se v učitelově bytě a ve třídě byly jen dvě rozlámané lavice. Po farářově zákroku dal patronátní úřad do třídy 4 nová okna, kamna a 12 nových lavic. Roku 1830 byla do třídy dána dřevěná podlaha, dříve tam byla jen udusaná hlína.
Roku 1849 oznamuje farář Král, že škola je ponurá, nízká, 3 roky nebílená, takže prý se podobá spíše lupičskému doupěti než škole.
V roce 1851 navštěvovalo školu 107 dětí a roku 1885 131 dětí. To už jeden učitel nemohl zvládnout, a proto byl r. 1857 za učitelského pomocníka dosazen J. Maděra. Měl dostávat stravu, byt a prádlo zdarma od učitele ve škole a 70 zlatých od obci. Ale obce platit nechtěly, a proto byl pomocník přesazen a v Libčicích pro 156 dětí zavedeno polodenní vyučování. Není divu, že učitel Hausman zemřel na souchotiny.
Již roku 1852 navrhovalo okresní hejtmanství ve Slaném, aby se pro školu našla vhodná místnost, ale patronátní úřad v Nelahozevsi se vymlouval, že taková místnost v Libčicích není. Konečně r. 1856 bylo rozhodnuto, že se bude stavět nová školní budova. Byl vypracován stavební plán, ale Libčičtí naříkali na zlé časy a žádali o odklad. A řešení se našlo. Učební síň byla rozšířena o bývalý chlév a stavba nové školy odložena.
Roku 1864 přešly patronáty na obec, ale školské poměry se nezlepšily, spíše naopak. Starému učiteli Hausmanovi bylo ze strany školního výboru činěno mnoho příkoři. Chtěli ho bez výslužného vyhnati, bez ohledu na to, že 32 roky zde učil. Zvláště pan předseda školního výboru prý jej týral rozličným způsobem. Tak např. v zimě 1865 nechtěl dát do školy palivo a musel být k tomu úředně přinucen.
Roku 1867 se stal učitelem v Libčicích Fr. Kozelka.
Rok 1879 zůstane pro osadu Libčickou pamětihodným a síce z té příčiny, poněvadž jednotřídní škola ve dvoutřídní rozšířena byla. K tomu cili koupila místní školní rada od p. Hrubého, mistra tesařského, domek čp. 46, v němž zříditi dala druhou učebnu a byt pro podučitele. Řídicim učitelem byl ustanoven Fr. Kozelka, podučitelem Josef Košťálek" potud zápis z kroniky.
Zanedlouho byl koupen domek č. 44 a tam se přestěhovala třída z fary a upraven byt pro řídícího učitele.
Koncem roku 1882 byla zřízena trojtřídka. Pro 3. třídu najata opět stará místnost na faře. Nezdravé prostředí se projevovalo velkou úmrtností žáků i učitelů na tuberkulózu.
Roku 1885 postavily si Dolany novou školní budovu, kterou začaly navštěvovat děti z Dolan. To přimělo občany z Libčic, že také začali uvažovat o stavbě školy. Byly vypracovány plány a rozpočty, ale neústupnost a umínitelnost některých občanů slavila vítězství".
Když roku 1887 byly Libčice připojeny k okresu smíchovskému, nepřestávala okresní školní rada vybízeti ke stavbě nové školní budovy. Konečně bylo usneseno postaviti novou školní budovu se 2 učebnami a bytem řídícího učitele. Obě staré budovy byly ponechány v užívání.
Základní kámen nové školy byl položen 24. dubna 1891. Během stavby stále na povrch veřejného mínění tlačila se otázka, zda by nebylo lépe, hned budovu jednopatrovou pro pět třid postaviti."
Ale stavba rychle pokračovala, 27. srpna byla kolaudována a 7. září roku 1891 se v ní začalo vyučovat. Čtyř třídní škola byla umístěna ve 3 budovách.
V kronice z roku 1893 čteme: Letošním rokem konečně učiněn rozhodný krok k napravení chyb dlouholetých. Roku 1856 vyměřeno bylo poprvé místo na stavbu školní budovy a odtud po 35 let vyměřováno, rozpočítáno a opět mařeno. Letos konečně, ač to byl krok těžký a poplatníkům bolestný velice, prosazena myšlenka přízemnínovou budovu o jedno patro zvýšit, a tak dostatek řádných tříd pro děti, ano i šestitřídní školu opatřiti." Největší zásluhu o přístavbu školy měla libčická Železárna.
Přístavba byla za 7986 zlatých. Koncem května r. 1893 se započalo s bouráním střechy a 12. 6. již zedníci stavěli 1. patro.
16. srpna se prodaly domky č. 44 a 46 ve veřejné dražbě. „Jednopatrová budova školní připravena, pravý palác vnějškem a účelností vnitřním zařízením dokončena a kolaudována 13. 9. 1893."
Když byla rozšířena školní budova, bylo možno žádati, aby byla čtyřtřídka změněna na pětitřídku. Obecní zastupitelstva v Letkách iv Libčicích souhlasila, ale Máslavice na popud dr. J. Grégra odmítly zaplatiti částku, která připadla platit za děti z Dolu, který byl do Libčíc přiškolený. Libčice se zavázaly částku vydání na další třídu, která by na Dol připadla zaplatit ze svého rozpočtu. Roku 1896 byla škola rozšířena na pětitřídní.
V tomto roce navštěvovala školu 373 dětí, v 1. třídě 64, II. A tř. 66 chlapců, II. B tř. 66 dívek, III. tř. 89 a IV. tř. 88. Pobočka ve IV. třídě nebyla povolena, protože náklad na ni 200 zlatých nechtěla obec hradit. Teprve v r. 1899 povolena pobočka, bude-li mit třída vice než 80 dětí.
V roce 1910 byla přistavěna část školy na severozápadní straně budovy na bývalém letním cvičišti. V přízemí zřízen byt pro řídícího učitele a knihovna, v 1. poschodí 2 1. poschodi 2 učebny a kabinet.
V r. 1890 vyměnil si řídící učitel Fr. Kozelka místo s řídícím učitelem Vincencem Sofferlem. Roku 1903 nastoupil na místo řídícího učitele Karel Šimek a po jeho odchodu Gustav Dobravský.
Roku 1919 byla v Libčicích zřízena měšťanská škola. Do té doby chodily děti z Libčic do měšťanské školy v Kralupech. Reditelem měš fanské školy se stal Fr. Zeithammel. Po jeho odchodu do důchodu byli řediteli libčické školy: Fr. Chlebeček, Ladislav Kohout, Zdeněk Jodi, František Bárta, Karel Šimek a Marie Hausknechtová.
V roce 1922 bylo přistavěno 2. poschodí. Počet místností se od té doby nezměnil. Každoročně byla prováděna údržba, malování, oprava omítek apod.
V roce 1934 byla oddělena správa obecné školy od měšťanské školy a řídícím učitelem ustanoven Fr. Prášek, po něm K. lára, Ferd. Vacek, M. Bačkovský.
Teprve po r. 1945 a hlavně po r. 1948 byla škola modernizována. Zavedeno bylo ústřední topení, položeny parkety, elektrické vedení zabudováno do zdi, opatřena nová osvětlovací tělesa, zaveden vodovod, splachovací záchody, rozhlas do tříd, zřízení a vybaveníškolní kuchyně a jídelny, biologický septik.
Od r. 1953-54 se vzdělávají žáci na osmileté střední škole.
V roce 1960-61 byla zřízena základní devítiletá škola, na které kromě ředitelů působili i zástupci: M. Bačkovský, V. Melichar, M. Skřivánková, B. Čechová a E. Kropáčková.
Generální oprava školní budovy byla provedena r. 1967.
Nová přístavba byla dokončena v r. 1983.
Novější informace najdete na webu školy, která se aktuálně nazývá ZÁKLADNÍ ŠKOLA KARLA HAŠLERA.
zdroj (Jaroslava Kohoutová - Stručná historie Libčic nad Vltavou)
