Kamenoles EarthCache

🇨🇿

Ačkoliv je suťový les (lidově kamenoles) pojem spíše biogeografický, věřím, že za pozornost stojí i geomorfologická část tohto celku.

Suťový les je lesní biotop, který roste na skalnatých a kamenitých svazích, kde se hromadí suť, tj. rozbité kameny a úlomky hornin. Jedná se o velmi cenné přírodní plochy, které poskytují úkryt mnoha vzácným rostlinám, živočichům a mechům.

fig. 1: příklad suťového lesa (Moravské Karpaty)

fig. 2: mapa rozložení suťového lesa v okolí retenční nádrže Libušská (baldicek)

Ale z čeho taková suť vlastně vzniká?  Běžně súť vzniká zvětrávaním nebo erozí různých materiálů jako je například pískovec, prachovec, dolomit, nebo také jílovité břidlice, stejně jako u nádrže Libušská.

Jílovité břidlice vznikají při pokračování procesu zhutňování jílovců, jsou to tedy metamorfované horniny. Jsou typicky lámavé a lehko transportovatelné. Jsou proto časté v jezerech, lagunách, říčních deltách, záplavových vějířích a při mořském pobřeží.

Hustota jílovté břidlice se pohybuje v rozmezí 2,3 – 2,8 g/cm³, přičemž záleží na místních specikách jako je obsah vody nebo charakter tmelu. Ačkoliv má vysokou pórovitost (10-30 %) má také velice nízkou propustnost (10⁻⁹ až 10⁻¹⁴ m/s) kvůli zlé propojenosti těchto vzduchových meziprostor. Díky své nízké propustnosti se proto často využívá jako izolační materiál pro podzemní vody a nebo jako střešní krytina.

Na tomto místě se střetneme s proteozoickými břidlicemi. Jejich existence je pro nás přímým důkazem o dávnem zaplavení této oblasti. Stáří se datuje  do období proteozoika (2,5 miliard let až 545 miliónů let).

fig. 3: vrstevnatá struktura jílovité břidlice (V. Vávra)

Nejčastějším faktorem tohoto zvětrávaní a následného transportu je působení teploty, kdy vlivem ohřívání a chladnutí tělesa dochází k jeho smršťování (kontrakci) a roztahování (expanzi).

fig. 4: tepelná kontrakce a expanze (A.Wisswell, R. Mishkoor)

Půdy jsou mělké v okolí skalních výchozů i hluboké v dolních částech svahů a na svahových úpatích, často vlhké, nikoli však trvale zamokřené. Obsahují velký podíl skeletu, ale současně jsou bohaté živinami. Koloběh živin v suťových lesích je poměrně rychlý, protože opad lip, javorů, jilmů a jasanu je živina mi bohatý a rychle se rozkládá. Suťové lesy tvoří většinou jen maloplošné porosty. 

Nejlépe to ale pochopíte v terénu! 

🇬🇧

Eventhough the term scree forest is rather a subject of biogeography, I firmly believe that the geomorphological part is also worthy of love and attention.

Scree forest is a forest biotop that has rocky slopes where scree is deposited. They are natural areas of great importance, being a habitat for many endangered spieces of animals and plants.

fig. 1: example of scree forest (Moravské Karpaty)

fig. 2: map of scree forest near Libušská reservoir (baldicek)

But how does scree come to be? Scree is formed via weathering or erosion of various rocks, for example sandstone, siltstone, dolomite or clay shale - which is the case here near Libušská reservoir.

Clay shales are formed due to continuous press of clays, therefore they are metamorphic rocks. They are easily laminated and easily moved around. Hence they mostly reside at the bottoms of lakes, lagoons, river deltas or by the shore.

The density of clay shale is within the range of  2,3 – 2,8 g/cm³, depending on the local specifications such as water content or filler material. Eventhough it has high porosity (10-30 %) it has also astoundingly low infiltration rate (10⁻⁹ až 10⁻¹⁴ m/s) because of the poor connectivity between the pores. Thanks to its low infiltration it is often used as an isolation material for groundwater or as roof tiles. 

Here we can observe proteozoic shales. Their existence tells a story about long-ago flooding of this area. The age of proteozoic is dated to 2,5 billion to 545 million years ago.

fig. 3: layered structure of clay shale (V. Vávra)

The most common factor of weathering and following erosion is the heat. The rapid heating and cooling of the block causes contraction and expansion that creates small cracks that weather over time.

fig. 4: contraction and expansion due to temperature changes (A.Wisswell, R. Mishkoor)

The soils surrounding the rock outcrops are shallow, while deep are found on the lower part of the slope - they are commonly humid, though not permanently waterlogged. They contain high rock content, although rich in nutrients. The nutrient cycle in scree forests is rather fast, thanks to rapid decay of lime, maple, elm and ash trees leaves.

But you will see this the best with your own eyes :).

🇨🇿 Pro uznání logu odpovězte správně na následující otázky a odpovědi mi zašlete do zprávy přes GC:

1) STAGE 1 - pozorujte úlomky na chodníku, jaký mají charakter (velikost, tvar, barva)

2) STAGE 2 - jste u skalního výchozu, má vrstevnatou strukturu, jaká je mocnost jednotlivých vrstev? Jak se tady v porovnání se STAGE 1 mění velikost úlomků? 

3) Jak ovlivňuje přítomnosť suti charakter svého okolí? 

4) STAGE 3 - vytvořte fotografii sebe směrem do rokliny tak, aby bylo možné jednoznačně identifikovat, že jste to vy. Tuto fotku přiložte ke svému logu.

Logy, které tuto podmínku nebudou splňovat, budou vymazány.

🇬🇧 To fullfil the logging requirements, you need to correctly answers the questions and send the results to me via GC message system:

1) STAGE 1 - observe the fragments on the path, describe they character (size, shape, colour)

2) STAGE 2 - there is a rock outcrop in front of you, what is the median width of layers in the outcrop? Observe the fragments again, does the size differ from the STAGE 1? 

3) How does scree affect its surroundings? 

4) Make a photo of yourself with the gorge so it is undeniable that it is in fact you. Add this photo to your log. 
 

Logs that will not fullfil this requirement will be deleted.