TURISTICKÉ POCHODY
Turistické pochody jsou v podstatě zvláštním odvětvím turistiky, jehož cílem je prostě pohyb, ideálně po krásných místech. Vyvinuly se z organizovaných výletů do okolí měst a také do přírody, které již od svého založení v roce 1888 pořádal Klub českých turistů. Zpočátku šlo vlastně o společné vycházky, které se v průběhu času přerodily v organizované pochody tak, jak je známe dnes, kdy si můžete vybrat z množství pochodů po celé republice. V sobotu kolikrát turista neví, kam se dřív vydat, ale i neděle a hlavně sváteční dny jsou na množství pochodů velmi bohaté.
O jednom z pochodů slyšel bezpečně úplně každý: a to je slavný Pochod Praha-Prčice. Ale pochodů je mnohem, mnohem víc. Pochody v největším množství organizuje stále KČT. Vedle nich existují Dálkové pochody, Pochody policejní či vojenské a pak pochody, které organizuje nějaká obec nebo spolek. Trasy pochodů bývají od 5ti do 50ti km, u dálkových pochodů i přes kilometrů sto. Na dálkových pochodech pak často jde i o to, být v cíli co nejrychleji
U většiny pochodů stačí dostavit se na start, za pár korun obdržet mapu či popis trasy, záznamník na zapisování kontrol a vyrazit. Odměnou vám bude diplom, někdy sušenka a něco na památku, a HLAVNĚ poznání mnoha nádherných míst, kam by vás samotné třeba nikdy nenapadlo zajít.
… a právě na místa, která jsem při nějakém pochodu náhodou potkala a strašně moc se mi líbila, vás dovedou keše téhle volné série
RÁKOSOVÉ MOŘE
Tahle keš schválně nemá podtitul žádného z pochodů a ani nebudu přidávat mapku doporučené trasy. Tohle místo jsem totiž u svatého Donáta objevila při nějakém turistickém pochodu už před mnoha lety. Letos jsem se na něj v rámci pochodu jiného opět dostala a nepřestává mě fascinovat. Snad takhle nějak vypadalo to ono moře, které se rozestoupilo před Mojžíšem. Rákosové moře - nic jiného mě na tento obrovský prostor zarostlý rákosem nenapadá. Proč tu je, nač tu je, zda ho někdo pěstuje nebo si tu jen tak roste, jsem neměla tušení ... a tak velice děkuji kačerovi geoala, který mě navedl na relevantní informace:
Jde o trávu ozdobnici (miscanthus). To je vytrvalá tráva, která dorůstá do výšky přes tři metry. Komerčně je v Evropě pěstována více než dvacet let jako ozdobná tráva v zahradách a jako biomasa na polích, což je i případ těchto polí u Škvorce, kde ji pěstují Daniela a Mark Burton Montoya. Tato zelená tráva na podzim usychá, ale sklízí se až na jaře. Celou zimu je tedy pole zlaté, ale koncem března/začátkem dubna vjede do polí kombajn, který vše rozseká na drobné štěpky, které slouží v výrobě briket na topení nebo se (častěji) prodává jako podestýlka pro koně či mulč do zahrad. Miscanthus má ještě jednu obrovskou ekologickou výhodu: nepotřebuje vůbec žádnou chemii a to ani jako hnojení, ani jako ochranu (jenže taky z ní není nic k jidlu ;) Těsně po sklizni bude samozřejmě zážitek u keše nejmenší, ale jinak (hlavně přes zimu když svítí do zlatého moře sluníčko) to tady opravdu stojí za vidění.
Hezký lov přeju.
