Babočka kopřivová

Babočka kopřivová (Aglais urticae (Linné, 1758), synonymum: Papilio urticae Linné, 1758, Nymphalis urticae (Linné, 1758), ve starší české literatuře babočka žahavková) je druh motýla z rodu baboček, patřících do čeledi babočkovitých (Nymphalidae). Druhové jméno dostal podle živné rostliny housenek – kopřivy dvoudomé (Urtica dioica).

Jde o jednoho z nejhojnějších motýlů, který se vyskytuje v celé Evropě, přes Rusko, Asii po Japonsko, od nížin až po vysoké hory. Létá od března do října. Není vázaný na žádný konkrétní typ stanoviště, a tak jej lze nalézt v zahradách a parcích, na okrajích lesů a luk, v příbřežní vegetaci, vzácní nebývají ani ve velkých městech.

Nepatří mezi velké motýly, protože délka předních křídel je 23 až 30 mm. Křídla mají typickou oranžovo-červenou barvu s černými skvrnami, především na okraji předních křídel. Dolní okraje křídel jsou lemovány modrými skvrnami na černém pozadí. Od podobné babočky jilmové se liší bílou skvrnou na předním okraji křídel u jejich špičky, což umožňuje jejich snadné vzájemné rozlišení.

Jde o dvou (ve střední Evropě) až třígenerační, solitérně žijící druh s otevřenými populacemi. Poslední generace těchto motýlů je hojnější a přezimovává; na jaře opět založí další generaci. Přestože jsou jedinci geneticky velmi rozmanití, není mezi nimi v rámci Evropy podstatný rozdíl. Pouze populace ze Sardinie a Korsiky bývá někdy považována za samostatný druh Aglais ichnusa.

Popis

Jako všichni ostatní motýli prochází babočka kopřivová dokonalou proměnou. Její životní cyklus má čtyři stádia, během kterých se jedinec vyvíjí od vajíčka až po motýla. Prvním stádiem je vajíčko, druhým larva (v případě motýlů housenka), třetím kukla a posledním dospělec neboli imago. Vzhledově se všechna tato stádia výrazně liší. Sameček je vždy menší než samička a má taktéž štíhlejší křídla než samička.Starší housenky jsou samotářské.Z vajíčka se po 12 dnech (jiný zdroj uvádí od 1 do 3 týdnů v závislosti na počasí) vylíhne housenka, která dosáhne délky přibližně 3,5 cm. Okamžitě po vylíhnutí sežere zbytky vajíčka a začne produkovat vlákno na hnízdo. Jak roste a konzumuje hostitelskou rostlinu, přemisťuje se na další vhodné rostliny v okolí za stálé produkce vlákna, čímž dochází ke vzniku rozsáhlého hnízda.

Tělo housenky je pokryto kratšími šedočernými trny, které mají odradit případné predátory od jejího pozření. Povrch má tmavě černozelenou barvu s podélnými žlutými pruhy na stranách a na hřbetě.V období před zakuklením žijí housenky v horních částech kopřiv dvoudomých (popř. na kopřivě žahavce a výjimečně na chmelu otáčivém) v malých skupinách nebo samy, v období prvního se zdržují ve společných hnízdech, které vytváří předením vláken po dobu až čtyř instarů. Kromě ochrany jim to umožňuje i vývoj za relativně nízkých teplot.

V případě ohrožení začnou housenky produkovat zelenou tekutinu, kroutit se, cukat či se smotají do klubíčka a spadnou na zem. Často se začnou všechny před predátorem vlnit stejně, což budí dojem jednoho těla.Listy kopřiv housenky požírají, dokud nezbudou jen holé lodyhy.

Housenky trpí četnými příživníky, kteří požírají rostoucí housenku zevnitř.Během posledního instaru vývoje se housenky rozlézají z hnízda do okolí, ale často několik jedinců zůstává i při zakuklení při sobě. Následně se housenka zakukluje. Během této doby dochází k vývoji motýla.

Rozmnožování

Samci od brzkých odpoledních hodin vyhlížejí samici, se kterou by se spářili. S otevřenými křídly si sednou na zem, zaberou určité teritorium a čekají. Když kolem nich proletí samice, započnou s namlouvacím rituálem v podobě pronásledování letící samice až do doby, než si sedne na zem. V případě, že má samice zájem, otevře svá křídla. Samec přistupuje k samici zezadu a taktéž s otevřenými křídly. Poté se postaví na její zadní křídla, do kterých rázně bubnuje svými tykadly. Tento zvuk je tak pronikavý, že ho slyší i lidské uši. Dvojice následně popoletí o kousek a celý proces se opakuje. Ostatní samci jsou v době páření odhánění úspěšným samcem. Celý proces trvá několik hodin až do stmívání, kdy samice zavede samce do úkrytu pod keřem či jinou překážkou. Samec i samice mají zdvižená křídla, samec projde okolo samice a zkroutí zadeček ke kopulaci. Přibližně po 20 minutách se pak postaví čelem k sobě a začnou až do rána kopulovat.