Bitva čtyř králů je největším zaznamenaným násilným střetem, ke kterému došlo v zemích Koruny české v souvislosti s populárními svatodušními jízdami králů.
Není o ní zmínka v žádné učebnici dějepisu, přestože si bitva čtyř králů vyžádala třináct mrtvých a desítky zraněných. Odehrála se na konci května 1819.
Tato bitva souvisí se svatodušnímu jízdami králů. Jde o slovácký a hanácký lidový obyčej, který je zapsaný organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva. „Původ této tradice je neznámý. Podle etnografů se jízda vyvinula z velikonočních procesí nebo z královských průvodů. Nejpopulárnější Jízda králů se u nás koná od roku 1808 poslední neděli v květnu ve Vlčnově nedaleko Uherského Brodu,“ píše Jozef Petro v knize České klenoty UNESCO.
O svatodušním pondělí 1819 také probíhalo honění krále jako obvykle. Hospodáři opět posedávali na zápraží svých gruntů, a to se zálibou, jinde se závistí prohlíželi předvádění koně. Panímámy zase obdivovaly krásu vesnických synků a podle spokojenosti pak rozdávali výslužku.
Jenže ve čtyř vesnicích se už během průvodu něco odehrálo. „Ušlo to však pozornosti všech přihlížejících. A když kolem páté hodiny táhla dlouhá řada jezdců od Horní Moštěnice cestou do Lověšic, bylo to považováno za obvyklou honičku cizího krále. Šlo však o předem dohodnutou spojeneckou smlouvu proti dvěma dalším sousedním vsím. A tak i z Bochoře a Šířavy táhly slavnostní průvody k lověšickým pastvinám, kde již stáli jejich protivníci v rozvinutém šiku připraveni k boji,“ přibližuje Pavel Sobek ve zpravodaji Vlkoše, co se píše v místní kronice.
Mezi zmiňovanými vesnicemi dlouhodobě panovala velká rivalita. Proti sobě se najednou na poli ocitla osmdesátka bojovníků. Na jedné straně byli moštěnští a lověšičtí, na druhé pak bochořští a šířavští. Obě strany se dožadovaly vydání králů. Jelikož nebyly ochotné se jakkoliv dohodnout, strhla se nebývalá mela. Soupeři proti sobě tasili šavle, hole, nože a pomáhali si i pěstmi. Prý se dokonce střílelo ze starých ceremoniálních pušek.
Takzvaná bitva čtyř králů si vyžádala osm mrtvých přímo na místě a dalších pět zemřelo později. K tomu 15 těžce a asi 40 lehce zraněných. Kvůli tomuto střetu se následně zakázaly některé zvyklosti spojené s jízdou králů. Nesměly se například tasit šavle. Bitva neměla vítěze a poražené. Zbyl jenom smutek a bolest na venkovských hřbitovech.
Zdroje:
Jozef Petro: České klenoty UNESCO, Marie Špalková: Horní Moštěnice - kapitoly z dějin obce