|
Moje další EarthCache vám představí balvanité údolí Jizery v Kořenově.
O lokalitě
Díky pevnému skalnímu podloží, které odolává mechanickému i chemickému zvětrávání, má oblast kolem toku Jizery velmi členitý reliéf. Strmé svahy údolí jsou doplněny četnými reliktními suťovými poli, která se vytvořila během posledních dob ledových. Hornina je hrubě zrnitá a její povrchové rozpukání je minimální, přičemž hluboké zlomové struktury se zde vyskytují jen vzácně.
Podloží této oblasti je téměř nepropustné, a proto je většina území Krkonošsko-Jizerského plutonu pokryta jen tenkou vrstvou hrubého aluviálního sedimentu (Hynie, 1961). Říční a potokové sedimenty jsou hrubě zrnité, přičemž jejich mocnost je omezena silným proudem vody, který neumožňuje ukládání větších vrstev. Tyto sedimenty se koncentrují hlavně v úzkých dnech údolí, kde proudění vody zpomaluje a umožňuje jejich dočasné usazování.
Horský ráz krajiny, mimo oblasti trvalého zalednění, spolu s vysokými srážkami a sezónními výkyvy průtoků zabraňuje hromadění silnějších vrstev kvartérních sedimentů. Prudce tekoucí voda odnáší většinu nových usazenin, a proto zde nevznikají rozsáhlé akumulační prostory, které by umožnily jejich dlouhodobé zachování.
Balvanité koryto
Balvanité koryto vzniká postupným uvolňováním a přesunem kamenného materiálu ze svahů skalního masivu. Vlivem zvětrávání a gravitačních procesů se volné kameny oddělují od horninového podkladu a začínají se pohybovat směrem dolů. Tento pohyb může být způsoben různými faktory, jako je působení mrazu, vody, nebo jen samotná gravitace, která uvolněné kameny táhne po svahu.
Jakmile se kameny dostanou do pohybu, postupně se hromadí v nižších částech terénu, kde dochází k jejich akumulaci. Pohyb balvanů je často chaotický, přičemž větší kusy zůstávají blíže svahům a menší fragmenty mohou být unášeny dál. Sklon svahu a charakter podloží ovlivňují rychlost a rozsah tohoto procesu, přičemž v oblastech s prudšími svahy a intenzivním zvětráváním dochází k rychlejšímu nárůstu množství volného kamenného materiálu.
V konečné fázi se nahromaděné balvany usazují v nejnižších partiích údolí a vytvářejí typické balvanité koryto. Toto koryto je tvořeno nepravidelně uspořádanými kameny, které se postupně stabilizují v důsledku vzájemného zaklínění. Přesto v něm mohou nadále probíhat pohyby menších kamenů, zejména při silných proudech nebo tání ledu, což přispívá k jeho neustálé proměně a dalšímu vývoji.
Zaoblení balvanů Zaoblení balvanů v řece je výsledkem mechanického zvětrávání, především abraze, která probíhá vlivem pohybu vody a sedimentů. Při transportu balvanů vodním tokem dochází k opakovaným srážkám mezi jednotlivými kameny i mezi kamenem a korytem řeky, což vede k postupnému obrušování ostrých hran a hranolovitých tvarů.
Rychlost zaoblování balvanů závisí na několika faktorech, včetně tvrdosti horniny, velikosti částic a intenzity vodního toku. Měkčí horniny, jako je vápenec nebo pískovec, podléhají abrazi rychleji než odolnější horniny, například žula nebo křemenec. Balvany menších rozměrů bývají rychleji zaobleny než velké bloky, protože mají vyšší poměr povrchu k objemu, což urychluje jejich obrušování.
Dynamika pohybu balvanů v řece závisí na sklonu koryta, zrnitostním složení horniny a turbulence proudu, která vytváří proměnlivé tlaky na povrchu kamenů. Těžší balvany se obvykle pohybují po dně valivým pohybem, zatímco menší částice mohou být zcela nadzvednuty a přenášeny v suspenzi.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) Vysvětlete, jak probíhá vznik balvanitého koryta.
2) Pozorujte balvanité koryto z mostu na úvodních souřadnicích. Vidíte nějaké důkazy o dřívějším pohybu jednotlivých balvanů?
3) Jak na základě vašeho pozorování hodnotíte odolnost jednotlivých balvanů vůči erozi, zejména s ohledem na to, že jsou neustále vystaveny silnému vodnímu proudu?
4) Do logu připojte fotku sebe nebo vaší GPS s řekou Jizerou na úvodních souřadnicích.
Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky.
Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje - Údolí Jizery a Kamenice [online]. Dostupné z https://portal.nature.cz/w/uzemi-3398#/ [cit. 25. 03. 2025]
Žulové krajiny [online]. Dostupné z https://vesmir.cz/cz/casopis/
archiv-casopisu/2022/cislo-5/zulove-krajiny.html [cit. 25. 03. 2025]
Abraze [online]. Dostupné z https://www.element-shop.cz/slovnik-pojmu/abraze/ [cit. 25. 03. 2025]
Kamenné moře [online]. Dostupné z https://geography.upol.cz/ [cit. 25. 03. 2025]
|