AGT 171: Schody do minulosti EarthCache

Vítejte u další keše ze série AGT – Alkeho Geoearthcache Tour, která vás provede zajímavostmi geologického světa. Dnes se společně podíváme na zkameněliny pradávných hlavonožců – Orthoceras – zachovalých v nádherném červeném vápenci. Pokud je toto např. Vaše první cache tohoto typu, tak zde jsou základní informace: EarthCache není klasická schránka, ale výuková zastávka. Jejím cílem je představit vám geologický jev nebo útvar přímo v terénu. Na závěr návštěvy odpovíte na několik otázek, kterými prokážete svou přítomnost a porozumění místní geologii.

Orthoceras – pravěký vládce moří

Orthoceras (někdy také „ortocer“) patří do třídy céphalopodů – tedy hlavonožců, kam řadíme i dnešní olihně, sépie nebo chobotnice. Žil v období ordoviku až triasu, což je zhruba před 485 až 200 miliony lety.

Jeho tělo se skládalo z měkké části (chapadla, oči, ústní otvor s chitinovým zobákem) a tvrdé schránky, která měla rovný, kuželovitý tvar. Právě tato vápnitá schránka je to, co se po miliony let zachovalo a co dnes vidíme jako zkamenělinu.
 

Orthoceras nebyl žádný drobeček – některé exempláře dosahovaly délky přes 2 metry, i když většina nalezených fosilií bývá jen několik centimetrů až decimetrů dlouhá.

Orthoceras byl dravý mořský živočich, který se pohyboval pomocí tryskového pohonu – nasával vodu do tělní dutiny a prudce ji vytlačoval ven přes sifon. Tento způsob pohybu známe i u dnešních olihní.

Lovil drobné korýše, trilobity a další menší mořské tvory. Pomocí chapadel uchopil kořist, přitáhl ji k ústům a rozdrtil silným zobákem.

Jak došlo ke zkamenění?

Po smrti živočicha se jeho měkké části rychle rozložily, ale tvrdá schránka zůstala a postupně klesla na mořské dno. Tam ji překrývala vrstva jemného bahna, která bránila jejímu rozpadu. Během milionů let došlo k několika geologickým procesům:

1. Sedimentace – Schránka byla překryta dalšími vrstvami usazenin.
2. Zpevnění – Usazeniny se stlačily a chemicky přeměnily v pevný kámen, obvykle vápenec.
3. Mineralizace – Póry vápníku byly částečně nahrazeny jinými minerály, což fosilii konzervovalo.
4. Tektonické pohyby – Původní mořské dno se mohlo vyzdvihnout na pevninu – a tak se dnes setkáváme s mořskými fosiliemi vysoko nad hladinou moře.

Výsledkem je perfektně zachovaná schránka Orthocerase v pevném červeném vápenci, která vydržela stovky milionů let.V průběhu geologické historie došlo k několika hromadným vymíráním. Orthocerasi postupně ustupovali složitějším a lépe přizpůsobeným druhům:

Proč již dnes nežijí

Změna klimatu a chemismu oceánů vedla ke ztrátě jejich přirozeného prostředí.

Objevili se rychlejší a chytřejší predátoři, proti kterým neměli dostatek obranných schopností.

Nakonec je zcela nahradili moderní hlavonožci s pružnějším tělem, bez pevné schránky, schopní složitějšího pohybu a chování.

Dnes známe Orthocerasy už jen díky zkamenělinám – a právě taková místa, jako je tohle, nám připomínají jejich dávnou existenci.

Orthocerasi jsou zde zachováni ve vrstvě červeného vápence, jehož barvu způsobuje přítomnost oxidů železa. Tento vápenec vznikal usazováním zbytků mořských organismů a minerálů na dně dávného tropického moře. Postupně byl stlačován, zpevňován a nakonec vyzvednut na povrch v důsledku tektonických pohybů.
 

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

1) Kolik Orthocerasů dokážeš na ploše vápencových desek u souřadnic napočítat?

2) Jaká je největší délka jednotlivé fosilie, kterou najdeš?

3) Jaký je převládající tvar Orthocerasů? (Jsou rovné, zakřivené? Směřují jedním směrem?)

4) Popiš barvu vápence a zda si všímáš rozdílů v zbarvení mezi fosilií a okolní horninou a vysvětlete, čím je tento rozdíl způsoben.

5) Vyfoťte sebe nebo svůj osobní předmět, který bude možné s Vaší osobou spojit (např. GPS, CWG, talisman, kolo,...) s alespoň jedním orthocerasem v místě výchozích souřadnic a fotku přiložte ke svému logu.

Odpovědi můžete zaslat přes profil, e-mailem nebo přes následující

ON-LINE FORMULÁŘ.

Se svým logem nemusíte čekat na mé potvrzení. Můžete se zalogovat ihned po zaslání odpovědí. Děkuji.

Zdroj: Geologická minulosti České republiky, autoři: Ivo Chlupáč, Rostislav Brzobohatý, Jiří Kovanda, Zdeněk Stráník, nakladatelské Akademia 2011.

Foto: Aleš Novák
Ilustrační fotka: Shutterstock