Dnešní event je součástí eventového streaku "300 eventů s Casanovou" s pořadovým číslem "283" a je věnovaný českému básníkovi, prozaikovi, dramatikovi, literárnímu a divadelnímu kritikovi Janu Nerudovi.
Narodil se 9.7.1834 na Malé Straně. Otec Antonín Neruda byl vysloužilý dělostřelec, později trafikant. Po přestěhování do Prahy si v roce 1841 otevřel krámek v domě U Dvou slunců v Ostruhové (dnešní Nerudově) ulici. Byl žákem metropolitní školy u Sv. Víta a navštěvoval malostranskou německou hlavní školu. Středoškolská studia úspěšně zakončil maturitou na Akademickém gymnáziu. Bohužel právnickou a filozofickou fakultu nedokončil. Pracoval v redakcích německých a českých listů jako byl Čas (později Hlas), který byl sloučen s Národními listy. Spolupracoval též s časopisy Květy a Lumírem.
Jeho první láskou byla Anna Holinová. Věnoval jí řadu svých básní, někteří ji nazývali věčnou Nerudovou nevěstou. Díky jejímu otci se seznámil s Boženou Němcovou a K.J. Erbenem. Tento vztah ale ztroskotal na Nerudově neochotě k manželství a na počínajícím vztahu ke spisovatelce Karolině Světlé. Ta jej povzbuzovala při jeho tvorbě a často mu také finančně vypomáhala. On jí byl rádcem při jejích prvních literárních pokusech. Když mu pak jednou hrozilo vězení pro dluhy, prodala Karolína Světlá rodinný šperk a peníze mu půjčila. Celá událost se ale dostala na veřejnost a rozzlobený manžel Karoliny Světlé, prof. Petr Mužák, jej donutil, aby mu vydal všechny dopisy, které dostal od jeho ženy. Na manželce si zase vymohl slib, že se s Nerudou už nikdy nesejde. Tak navždy skončilo přátelství Karolíny Světlé s Janem Nerudou.
Měl vřelý vztah k matce, se kterou až do její smrti žil. Její smrt ho velmi zasáhla, což se odrazilo také v jeho tvorbě. Po celý život básníka provázela hmotná nouze, přestože byl nesmírně plodným a uznávaným žurnalistou. Nejrozsáhlejší část Nerudova díla tvoří činnost žurnalistická, kdy psal zjm. fejetony a povídky.
Jan Neruda se stal vůdcem generace Májovců, jež se na jaře 1858 v almanachu Máj přihlásila k odkazu K.H. Máchy.
Sbíral staré pečetě a mince, a proto také navštěvoval často pražské aukce. Později svou sbírku českých, římských a byzantských mincí věnoval do Muzea Matice opavské.
Roku 1880 onemocněl zánětem žil, od té doby jej pronásledovala až do smrti řada chorob. V roce 1888 uklouzl v zimě na náledí a roztříštil si čéšku. Nedocházel už ani do redakce Národních listů. Zemřel 22. 8.1891 na zánět pobřišnice vyvolaný rakovinou střev. Je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze. Jeho pohřeb se stal společenskou událostí a manifestací národního cítění.