| 
Vítejte u mé další EarthCache! Tentokrát vás přivedu na Košťál, význačný vrchol Českého středohoří. 
O lokalitě Vrch Košťál, který dosahuje výšky 481 metrů, vznikl především díky vulkanické přívodní dráze, jež byla zaplněna čedičovou brekcií a úlomky sousedních vulkanických a krystalinických hornin. Tyto materiály byly následně zpevněny hustou čedičovou lávou. Eroze postupně odstranila měkčí okolní horniny, čímž se vyhloubil strmý vrchol, na jehož samém vrcholu se dnes nacházejí pozůstatky gotického hradu. Spodní části kopce jsou pokryty balvanitými poli a haldami, kde se pravidelně objevují sesuvy. Geologické uspořádání Košťálu je jedinečné, jeho základ tvoří méně odolná bazaltová brekcie, zatímco horní partii posilují pevnější trachybazaltová a čedičová skaliska. Díky tomu se zde vyvinul výrazný skalnatý vrchol, který kontrastuje s okolními, zaoblenějšími a mírnějšími kopci. Na prudkých svazích lze navíc spatřit nepravidelně uspořádanou strukturu hornin s kompaktním členěním. Z vrcholu Košťálu se nabízí bezkonkurenční výhledy na západní část Českého středohoří. Je zde jasně vidět obrys Milešovky s Kletečnou, Lovoše, Solanské i Lipské hory a také všechny vrcholky okolo Rané u Loun. Na jih se pak krajina otevírá do širokých rovinatých oblastí Poohří a Polabí, kde nápadně vyčnívají Hazmburk a hora Říp.  Čedič (Bazalt) Probíhá-li vulkanická (sopečná) činnost rychle a magma se v sopečném krbu nezdrží dlouho, je obvykle v celém svém objemu poměrně dobře promíchané. Vytékající láva pak bývá hodně tekutá a tvoří rozsáhlé proudy. Horniny, které za těchto podmínek vznikají označujeme jako čediče. Čedič je jemnozrnná, tmavě zbarvená vyvřelá hornina složená převážně z plagioklasových a pyroxenových minerálů. Vzniká rychlým ochlazením čedičové lávy obnažené na povrchu Země nebo velmi blízko něj. Obvykle má nízký obsah oxidu křemičitého ve srovnání s jinými vyvřelými horninami a kvůli svému složení a rychlému procesu ochlazování má často jemnou nebo afanitickou texturu, což znamená, že krystaly jsou příliš malé, aby je bylo možné vidět pouhým okem. Hornina je většinou tmavé barvy, typicky černé nebo šedé, kvůli vysokému obsahu železa a hořčíku. Čedič je jemnozrnný a má převážně hustou, kompaktní strukturu. Zpravidla je složen z minerálů jako plagioklasové živce, pyroxeny a olivíny. 
Sloupcovitá odlučnost Sloupcovitá odlučnost je geologický jev, který se vyskytuje zejména u vyvřelých hornin, hlavně bazaltů a andezitů. Tento fenomén je charakteristický tvorbou pravidelných, sloupcovitých struktur v horninách během jejich ochlazování a krystalizace. Tyto sloupce obvykle mají pětiboký až šestiboký průřez a jsou orientovány kolmo na povrch tělesa, což hornině dodává charakteristický vzhled. Když láva dosáhne povrchu Země, začne se rychle ochlazovat, což vede k její kontrakci. Tato kontrakce způsobuje vznik napětí v hornině, které se uvolňuje tvorbou trhlin. Tyto trhliny se šíří směrem od chladnějšího povrchu dovnitř a vytvářejí pravidelné sloupce. Velikost a tvar těchto sloupců závisí na rychlosti ochlazování a složení lávy; pomalejší ochlazování obvykle vede k větším a pravidelnějším sloupcům. Na území České republiky lze spatřit sloupcovitou odlučnost z v Lužických horách v NPP Zlatý vrch. V Českém středohoří NPP Panská skála, NPP Vrkoč, PP Radobýl, dále v Krušných horách v PP Rotava, u čedičového lomu v Podmoklicích (část města Semily) a na Křížovém vrchu ve Šluknově. Vodorovně uložené čedičové sloupce jsou součástí NPP Čertova zeď u Českého Dubu. Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly: 1) S pomocí informací v listingu popište, jak probíhal vznik vrchu Košťál. 2) Pozorujte čedičové skalní výchozy, na kterých stojí zřícenina hradu. Jak byste popsali strukturu horniny a její pevnost na dotek? 3) Vysvětlete, co je to sloupcovitá odlučnost. U kterých hornin se s tímto termínem můžeme setkat? 4) Rozhodněte, zda se zde setkáváme s jasně definovanou nebo spíš méně rozvinutou sloupcovitou odlučností a zdůvodněte vaše tvrzení. 5) Do logu připojte fotku sebe nebo vaší GPS na vyhlídce na úvodních souřadnicích. Prosím, logujte ihned po odeslání odpovědí, díky. Photos by DanielKotmel, 2025. Zdroje - Geologické zajímavosti [online]. Dostupné z https://lokality. geology.cz/138 [cit. 29. 03. 2025] Geologické mapy List ZM50:243 [online]. Dostupné z https://mapy.geology.cz/geo [cit. 29. 03. 2025] Columnar jointing [online]. Dostupné z https://volcano.oregonstate.edu/columnar-jointing [cit. 29. 03. 2025] Košťál (České středohoří) [online]. Dostupné z https://cs.m.wikipedia.org/ [cit. 29. 03. 2025] Basalt [online]. Dostupné z https:// www.britannica.com/basalt [cit. 29. 03. 2025]  |