Přástevník medvědí

Přástevník medvědí (Arctia caja) je noční motýl z čeledi přástevníkovitých, jeden z nejznámějších zástupců této čeledi. Je hojně rozšířen v celé holarktické oblasti včetně Česka. Obývá většinou okraje lesů a zahrady od nížin po vrcholky hor, nejhojnější je ale v podhůří do nadmořské výšky 600 metrů. Vytváří pouze jednu generaci, která létá od června do září s tím, že přezimovávají do příštího roku housenky. Housenky nejsou v potravě nikterak vybíravé a holdují mnoha druhům rostlin, občas se vyskytují na zahrádkách a polích, díky čemuž byly zařazeny mezi škůdce. Tento druh přástevníka je pojmenován podle velmi chlupaté housenky.

Rozpětí křídel dosahuje přibližně 5 až 7 cm, délka předního křídla je mezi 2,5 až 3 cm. Výrazné zbarvení dospělců pomáhá varovat případné predátory, jelikož dává najevo, že motýl není k jídlu vhodný. Jeho tělní tekutiny obsahují jedovaté látky, takže ho většina predátorů není schopna konzumovat. V případě napadení motýl ke všemu roztáhne překvapivě zadní křídla, což predátora zažene či případně dá přástevníkovi čas ulétnout. Navíc má schopnost aktivní obrany proti echolokaci predátorů. Housenky se brání pomocí chlupů, vyrůstajících po celém těle, a v případě napadení stočením do klubíčka a pádem z listu na zem.

Samičky snáší ve velkých plošných snůškách 200–1200, výjimečně až 1800 (dle některých zdrojů až 2000 vajíček. Z těch se v srpnu a září po 10 až 12 dnech líhnou housenky.

Housenky jsou heliofilní, takže je možné je v poledních hodinách spatřit, jak se vyhřívají na  často na svrchních stranách listů stromů a keřů. Jsou polyfágní. Na podzim přijímají potravu asi šest týdnů, přičemž se dvakrát až třikrát svlékají a před přezimováním dosahují velikosti kolem 1,5 cm. Přezimování probíhá v polodorostlé podobě, a proto je housenka nejvíce žravá na jaře, kdy potřebuje získat na přeměnu a doplnění živin po zimě. Housenky se pohybují poměrně rychle, proto se pro ně používá lidové označení rychloběžnice. Zatímco na podzim si housenky hledají úkryt k přezimování, na jaře místo vhodné k zakuklení.

V umělých chovech až polovina housenek nezazimuje a ty pak dávají druhou generaci, která se líhne průběžně od listopadu až do ledna.

Na začátku života jsou housenky červenohnědé s malými bílými skvrnami s dlouhými chlupy po celém těle. Výrazné zbarvení a chlupy chrání housenku před případnými predátory, z toho důvodu se housenka příliš neskrývá. V posledním instaru mění housenky svoje zbarvení na černý základ s bílými bradavkami. Housenky dorůstají velikosti až 6 cm.

Byl zaznamenán nejméně jeden případ vyrážky (dětské dermatitidy) po kontaktu malého chlapce s housenkou tohoto přástevníka.

Housenka po zakuklení vytváří černou, lesklou kuklu nepravidelného tvaru, která se nachází v prostorném šedém zápředku mezi listy, který tvoří i chlupy housenky. Kukly se nachází na vegetaci těsně při zemi. Kukelní perioda je 15–34 dní.

Housenky se živí různými druhy rostlin jako jsou kopřiva, jetel, borůvka, brusinka, vřes, pámelník, vrba, kalina, zimolez, kručinka, maliník, jeřáb, pampeliška lékařská či jitrocel kopinatý.Jelikož se housenky někdy krmí i na plodinách pěstovaných na zahrádkách a na polích, byly zařazeny mezi škůdce. Nevyskytují se však kalamitně, takže jejich škody jsou minimální. Jelikož se housenky živí listy rostlin, nepředstavují ani ve velkém množství nebezpečí pro lesy, ve kterých obvykle žijí. V přírodě projevují zvláštní náchylnost k požívání jedovatých rostlin (bohatých na alkaloidy či srdeční glykosidy) a ukládají je v těle na obranu před predátory.

Dospělí motýli sají nektar květin.